OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
"Temptation" je průměr, vše ostatní kvlt.
-bez slovního hodnocení-
Třetí deska v pořadí a opět zcela dokonalá záležitost. Po doznění posledního songu si fanda Slayeru může říct, že v tahu zažil třicet písniček, které nemají absolutně slabší místo. Celému tomu dominuje snad největší hymna v dějinách Slayer, mohutná Seasons in the Abyss, kterou se snaží přehrávat a coverovat stovky jiných kapel, ale žádné se to ani z destiny nedaří, stejné mohutnosti ale dosahuje úvodovka War Ensemble nebo zlá zatěžkaná Dead Skin Mask. Na Seasons se Slayer blýskli snad nejlepšími svými kytarovými sóly, která opět většinou neúspěšně cvičí každý druhý metalový kytarista.
To bezmedzerové komponovanie skladieb celú vec ešte posilňuje. TOP 10 v rámci metalu, možno aj TOP 5.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Nejlepší album Slayer se suverénně nejlepšími kytarovými sóly v historii kapely (hlavně v písních Blood red, Dead skin mask a Seasons in the abyss).
určite nesmrtelný album...posledný zásach do slayer hatricku
-bez slovního hodnocení-
zvukovo oproti South Of Heaven krok dopredu, po hudobnej stranke vsak nepatrny krok vzad. Tak ci onak vsak fantasticky album, War Ensemble a Seasons In The Abbys (spolu so South Of Heaven a Angel Of Death) patria medzi najlepsie skladby Slayer vobec, vyzdvihnem este valivu "Skeletons Of Society" ci klasiku "Dead Skin Mask". Zbytok tiez vyborny, nebyt slabsich skladieb "Born Of Fire" a "Temptation", bolo by to za plny pocet.
-bez slovního hodnocení-
Je to šleha ! ...
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.