OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zlatá éra 1999-2007 je to možná tak pro Hooyu, ale pro mne a troufám si tvrdit i pro samotnou kapelu začala albem The Satanist. Neřeším jejich popularitu, velikost, komerčnost a nevím co ještě. Řeším, jestli mě baví jejich hudba a ta mě baví právě od předposledního zářezu. A jsem moc rád, že novinka v nastoleném směru pokračuje.
není co řešit
Neviem, nieje to prúser to ani náhodou ale mam dojem že Nergal je trochu v slepej uličke. Album som si kupil , booklet je paradny ale hudobnej stránke nie a nie prísť na chuť. Bartzabel je ok, Havohej super Wolves a God=God tiež, Sabbath Mater ma tiež niečo do seba ale aj tak album ako celok neviem vstrebať..........6,5 za mňa
mne osobne sedi cela ich tvorba a tento album dokazuje ze black/death sa da stale rozvijat a Behemoth neskoncili na bode mrazu ale idu dalej svojou vlastnou cestou
kvitujem, ze Behemoth tuzia rast a uz teraz je z nich velka kapela... ako rastuca velka kapela su vsak v podstate nuteni nahravat albumy ako tento - zaklad tvori stale black/death, na ktory sa nabaluju dalsie styly a kudrlinky s cielom otvorit sa sirsiemu publiku... vysledkom bude zastup novych fanusikov, ale aj odklon tych starych a hudobna produkcia, ktora bude cim dalej tym menej uprimna a viac krcovita... ja osobne som do ILYAYD velke ocakavania nevkladal po Nergalovej superstarovskej anabaze, prabiednom country albume a vyjadreni, ze hudba predstavuje max 50 % obsahu tvorby Behemoth a je v podstate podruznym a viac menej nutenym doplnkom vizualnej stranky... co to napovie aj fakt, ze Nergal skladal vsetok material na poloakustickej gitare... ak budete lamentovat, ze aj tak najlepsia doska je Demigod, nebudem s vami nesuhlasit...
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Pokracovanie Satanistu. Mne osobne posledne albumy Behemoth sedia viac ako ich stare klenoty.
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.