V souvislosti s královéhradeckými THEMA ELEVEN se už zřejmě napořád bude skloňovat hlavně jméno LVMEN. Je sice pravdou, že obě kapely zapustily své kořeny v živelném hardcore, aby pak z těchto prováděly šlechtění vlastních odrůd této muziky. Pravda, začátek posledního alba pražských LVMEN připomene už velice podobný úvod novinky THEMA ELEVEN „The Great Misanthrope“. Ono by se samozřejmě těch společných znaků našlo i více, ale postavit recenzi toliko na porovnání dvou špiček české (post)hardcoreové scény by bylo vůči oběma kapelám dost nefér.
Věc se má totiž tak, že aktuální a očekávaný výlisek královéhradeckých přináší velice kvalitní hudbu a to pak přehnané pátrání po inspiračních zdrojích působí jako zbytečné hnidopišství. Kapela, která i přes svůj markantní hudební rozvoj zůstává i nadále věrna živelnosti a upřímnosti svého sdělení, vsadila na špičkový zvuk, která má na svědomí v tomto oboru domácí extratřída Ondřej Ježek. Tímto vzniká ideální prostor k vyniknutí kytarové práce kapely, která doznala ještě většího pokroku směrem k melodičtěji pojatým linkám. Skupina i nadále vsází hlavně na emoce, což se ji daří velmi dobře a navíc bez příchuti zbytečného patosu. Nálady v její hudbě se pohybují někde po trojuhelníku neklid, hysterie a občasný a nedlouho trvající optimismus. Teorie kontrastů, někdy až takřka ukolébavkových intermezz a mohutných kytarových erupcí v tomto případě funguje bez sebemenšího zadrhnutí. Svojí nepopíratelnou roli na tomto poli hrají i zdařile sladěné vokály Davida a ht.
„The Great Misanthrope“ je organicky působící nahrávka bez slabších míst. Přesto i takto vyrovnaná deska nabízí několik vrcholných okamžiků. Slova o střídání protikladných nálad beze zbytku potvrzuje skladba s pořadovým číslem pět „The Marvel“ disponující vynikající ústřední melodií, která postupně přechází v ničivé tornádo, což je přímo dokonalé prostředí k přednesu (mimochodem velmi dobře zpracovaných) existenciálních textů. Zajímavým způsobem vyvedený booklet mi v první chvíli asocioval právě probíhající výstavu „Bodies“, což jistě nebyl záměr kapely. Koláže těl zbavených kůže spíše symbolizují lyrický obsah alba. Alba, na které se vyplatilo počkat a které se především vyplatí si poslechnout. THEMA ELEVEN svůj status nejen že obhájili, ale navíc i výrazně posílili.