THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Prišiel čas novej extrémnej superskupiny? Po zaslúžených úspechoch kolosov LOCK UP a BLOODBATH odviazali múdri ľudia vo vydavateľstve Century Media z hrdzavých reťazí aj celé roky driemajúcu príšeru menom INSIDIOUS DISEASE. A lomoz je to preveliký, priam pekelný. Ak je pre vás celý ten obrovský sibírsko-symfonický cirkus „Abrahadabra“ až príliš presladený a výpravný, vráťte sa spolu s týmto poctivým flákom death metalu ku svojim koreňom, cestujte časom až na koniec osemdesiatych a začiatok deväťdesiatych rokov, keď boli pre nás modlami mená ako DEATH, MORBID ANGEL, OBITUARY, DISMEMBER, ENTOMBED, alebo – MORGOTH.
Práve prítomnosť speváka tohto zabudnutého nemeckého kultu dáva celej nahrávke zvláštny punc originality, najmä v dnešnej záplave deathmetalových vokalistov, ktorí sa predháňajú v hĺbke kanálových a žalúdočných vokálnych prejavov. Marc Grewe je vzácny príklad jedinečného extrémneho hrdla, jeho mocný vreskot môžeme bezpochyby zaradiť hneď vedľa takých fenoménov ako Chuck Schuldiner, Martin Van Drunen či John Tardy. Pri nahrávaní vraj pracoval s mikrofónom rozkošným oldschoolovým spôsobom, ignorujúc výdobytky modernej techniky ako Pro Tools. Pre technicky zdatného štúdiového matadora, akým je Silenoz, to musela byť riadna zábava.
Táto nórska gitarová ikona DIMMU BORGIR spolu s kolegom Jardarom (poznáte ho zrejme najmä z Galderovho dieťatka OLD MAN´S CHILD) plánovali takýto projekt už niekoľko rokov. Zhodou veľmi príjemných náhod sa im napokon podarilo zostaviť vskutku impozantnú posádku. Najmä hviezdna, anglicky hovoriaca rytmická sekcia Shane Embury – Tony Laureano vzbudzuje dostatočný rešpekt. Tímový duch a čaro INSIDIOUS DISEASE sa naplno prejavili už na minuloročnom Wackene, kde dostali do varu tri tisícky fanúšikov, kým na hlavnom pódiu hviezdili MOTÖRHEAD. Skúška ohňom vyšla na výbornú, nič nestálo v ceste plnohodnotnému debutovému albumu.
„Shadowcast“ je odmietnutím súčasných pretekov v technickej hre a rýchlosti. INSIDIOUS DISEASE nemajú radi príliš komplikované aranžmány, svoju pozornosť sústredia na silu skladby ako takej. Neženú sa do prehnaných rýchlostí, aj keď majú za batériou bicích takého maniaka, akým je Laureano z NILE. Naopak, vhodne zvoleným spomalením tempa dokážu riadne zahustiť už aj tak riadne temnú a ponurú atmosféru albumu, ktorý zdobí jeden z najhnusnejších obalov v dejinách metalu – Kjell Ivar Lund je naozaj nechutný, zvrátený a veľmi šikovný umelec. Ozveny starých zlatých čias death metalu naberajú na najväčšej intenzite v momente, keď INSIDIOUS DISEASE parádnym spôsobom zložia poklonu legendárnym DEATH. „Leprosy“ ako zlatý klinec programu funguje naozaj dokonale.
Minulý rok ma veľmi podobným spôsobom potešili ASPHYX so svojím monštruóznym dielom „Death... The Brutal Way“. INSIDIOUS DISEASE možno nebudú podobne úspešní ako v úvode spomínané pojmy BLOODBATH či LOCK UP, ich precízne zvládnuté obrábanie kovu smrti si však určite nájde početnú cieľovú skupinu natešených fanúšikov. Je zvláštne, aké osviežujúce a príjemné môže byť počúvanie tohto zdanlivo zastaralého a na zabudnutie väčšinou priaznivcov odsúdeného metalového umenia. Stačí málo – muzikanti s fortieľom a charizmou a tiež vynikajúce skladby ako „Rituals Of Bloodshed“, „The Essence Of Neglect“ alebo „Nuclear Salvation“. Veru, dobrý death metal nikdy nezomrie.
Poctivý kusisko krvavého steaku od ozajstných majstrov mäsiarov.
8,5 / 10
Marc Grewe
- spev
Silenoz
- gitara
Jardar
- gitara
Shane Embury
- basgitara
Tony Laureano
- bicie
+
Frank "Killjoy" Pucci (NECROPHAGIA)
- spev
1. Nuclear Salvation
2. Boundless
3. The Essence Of Neglect
4. Abortion Stew
5. The Desire
6. Rituals Of Bloodshed
7. Facemask
8. Insomaniac
9. Value In Flesh
10. Abandonment
11. Leprosy
Shadowcast (2010)
Vydáno: 2010
Vydavatel: Century Media Records
Stopáž: 46:18
Produkce: INSIDIOUS DISEASE
Studio: Studio Cyrus & StrandStudio, Norway
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.