Zacka Snydera mám zaškatulkovaného jako tvůrce, kterému se některé projekty povedly tak, že se velmi rychle staly kultem. Filmy jako 300: Bitva u Thermopyl nebo zpracování komiksu Watchmen si rychle získaly legendární status. I jeho režisérská verze Ligy Spravedlnosti je vlastně velmi povedeným projektem, který ukazuje, jak moc se můžou lišit dvě vize u jednoho a toho samého filmu. Pak tu ale samozřejmě jsou i méně povedené kousky, které spíše zapadly. Mezi těmi je Sucker Punch nebo Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti.

Když se začalo šuškat o tom, že Zack přišel za Lucasfilmem se svým vlastním konceptem pokračování Star Wars po Návratu Jediho, bylo to tak padesát na padesát. Lucasfilm nakonec jeho vizi odmítl poté, co přešel pod křídla společnosti Disney. Zack Snyder tak po čase celý koncept přepsal v samostatné originální sci-fi/fantasy, a jakmile mu Netflix dal peníze, jej i realizoval. Začátek tohoto story připomíná i jiné tvůrce, kteří chtěli přispět svojí prací do vesmíru Star Wars. Na stole byl například projekt o Jabba the Huttovi, za kterým by stál Guillermo Del Toro. Ani tomu to však u Star Wars (zatím) nevyšlo.

Pojďme ale od příběhu o filmu k filmu samotnému. Ten má dvě části a my jsme viděli jen tu první. A já se těšil. První znejistění ve mně způsobila hodnocení z Ameriky, kde se Rebel Moon promítal o pár dní dříve a dostával buďto nejlepší nebo nejhorší hodnocení. Říkal jsem si, že to ještě nic neznamená, je hodně výborných filmů, které polarizují a rozetnou diváctvo vedví. V průběhu času přibývalo těch druhých hodnocení a já jedno ne zcela nadšené přidám.

Vidím tady hned několik problémů, se kterými se Rebel Moon nedokázal vypořádat. Tím prvním je scénář. Ten je variací na nedotknutelnou klasiku zvanou Sedm samurajů od Akiry Kurusawy. Byť celý film vlastně začíná podobným úvodem jako Star Wars – Nová naděje. Byl jeden ambiciózní senátor, který se prohlásil vůdcem, když původní systém padl, a nastolil krutovládu, bla bla bla. Ano, a někdo před tím zákeřně zabil galaktického krále.

A když se důstojník kopající za nový politický systém rozhodně šikanovat rolníky, tak povstane hrdinka. Tou je původně agentka toho zlého senátora, která se nejdříve skrývá v zapadlé vesnici, ale nespravedlnost ji donutí k rozhodnutí vyrazit po galaxii hledat Sedm statečných, aby ochránili vesnici na zpola zapomenutém měsíci. A to je vlastně celé. Celé to působí jako splácanec několika již viděných filmů, který bohužel nefunguje jako celek.

No a pak tu jsou postavy. Je tu hlavní hybatelka děje, Kora, která dřív byla v armádě, ale teď pomáhá rolníkům a rozhodne se je zachránit. Pak tu je jeden vesničan, co se sem tam zachová hrdinsky, ale jinak je úplně nezajímavý. Plus pár dalších sebranců - rebelující generál staré armády, pak osvalený hrdina, vražedkyně s plazmovými meči vykonávající dobro, polepšený mladý voják, vůdce rebelské frakce a asi ještě někdo, koho si nepamatuji. Nepamatuji si ho, protože všechny ty figury jsou sice hezky nadesignované, ale jinak absolutně fádní a ploché. Nevidíme tu téměř žádnou interakci mezi jednotlivými charaktery nově vytvořeného záchraného „týmu“. Navíc jejich motivace k přidání se k tomuto podniku nechápete, nebo vám přijdou zoufale nezajímavé. Do této kategorie bych zařadil i postavu vojenského robota Jimmyho namluveného Anthony Hopkinsem, který se po vraždě krále stal, nevíme proč, pacifistou a na konci filmu ho vidíme s parožím, jako by se z něj stal nějaký robotický druid lesa. A vy vůbec nechápete proč. Občas se mi dostavily podobné pocity jako u Napoleona evokující to, že někdo vystřihnul důležitou dějovou pasáž, která vám vysvětlí, co se tu vlastně děje. Ale k tomu se ještě vrátím na konci.

Jsou tu i charaktery „odvrácené strany síly“. Tedy těch zlých. Ti sice nenosí nacistickou šeď, jako to bylo u oficírů ve Star Wars, všechno ostatní je ale vizuálně hrozně moc prosyceno gestapáctvím. Od výrazu obličeje herce Eda Skreina přes jeho kravatu a kabát, u kterého stále hledáte návlek se svastikou. „Zlouni“ jsou navíc představeni tím úplně nejhloupějším způsobem. To, že jsou všichni zlí, se demonstruje touhou hromadně znásilňovat nevinnou teenagerku a brutálním způsobem zabíjet nevinné vesničany. Všechno to působí hrozně škrobeně, teatrálně a ve výsledku nefunkčně. Všichni jsou tak hrozně moc zlí a podlí, že z nich vlastně nemáte strach, protože je to až nereálné. A neodpustím si srovnání se Star Wars. Tam když jste viděli poprvé postavy Dartha Vadera, Císaře nebo i Jabby the Hutta, bylo to něco nezapomenutelného. Tady je vizuálně skvěle odvedená práce a Ed Skrein se svou ostře řezanou tváří a tvrdým výrazem arogantně kráčí po světě s rudými rádoby tajemnými zamaskovanými mnichy v zádech, ale nemá to vůbec žádné charisma. Až si říkáte: tolik práce se vynaložilo, aby to tak hezky vypadalo, ale výsledný efekt vlastně není žádný. Jak to je to možné?

Tím jsem trochu líznul design filmu. Vizualita je dechberoucí. Barvy, akční scény, zpomalovačky – to vše je Snyderovsky dokonalé (snad jen až na dost divné „masky koňů“). Ale co je to platné, když je tahle opulentní vizualita vyplýtvána na filmu, který má primitivní děj s postavami, které vás nezajímají? Sám Snyder k tomu dává odpověď. Měl to prý být úplně jiný film. Už zase? Máme se prý těšit na jeho režisérskou verzi, která bude úplně jiná. A současně bude ještě delší. Už zase? A zkusím si položit ještě jednu otázku. Jaký důvod by mělo koukat se na hodiny dlouhý špatný trailer, který je reklamou na nějakou budoucí režisérskou verzi filmu, která bude jiná a lepší? Odpovědi prosím do komentářů. Děkuji.