Nový film ze světa Pána prstenů budil už z trailerů rozpaky. Fanouškovská základna Tolkienova díla byla už od prvního vizuálu rozdělena na ty, kteří se s rozhodnutím vytvořit film v anime stylu smířili, a na navztekanou skupinu, která tento styl považovala přinejmenším za rouhačství. A je pravda, že trailery kombinující hrané sekvence z původní trilogie a následně kreslené, jež zcela jasně vykrádaly scény z trilogie, působily zvláštně. Ať už to byla část, ve které byla reference na Theodenův proslov před bitvou, nebo scénu, kdy Éomer přichází na pomoc Helmově žlebu. Vše to až moc okatě drnkalo na nostalgickou strunu.

Film jako takový stojí na příběhu o Helmovi z knihy Nedokončené příběhy, což je soubor legend a příběhů obsahující mnoho střípků z historie Středozemě. Materiál byl vydán až po smrti J.R.R. Tolkiena a na uspořádání celého díla se podílel jeho syn Christopher Tolkien.

Mýtus o Helmovi má tu výhodu i nevýhodu, že v Tolkienově díle není zdaleka tak košatý jako ve filmu, což dalo scénáristům volnou ruku v tom, jak legendu o králi Helmovi uchopit. Už třeba jen v tom, že král samotný není hlavní postavou. Tou je jeho dcera, které Tolkien v Nedokončených příbězích snad ani nedal jméno. Ve filmu dostává jméno Héra. Právě ona je ale hlavním hybatelem děje, což dokázalo nabít spoustu hlavní k tomu, aby Válku Rohirů odstřelovala armáda hledající woke témata v každém filmu poslední doby. A ano, hlavní hrdinkou je holka. Navíc holka, která odmítne svatbu, protože se prostě nechce vdávat. Právě toto její rozhodnutí vede nakonec k roztržce mezi králem Helmem Kladivem a jeho vazalem, jehož syn Wulf je právě tím potenciálním manželem.

Nicméně roztržka vede k pěstnímu souboji, ve kterém Wulfův otec umírá po první ráně pěstí, kterou mu král Helm uštědří. To vede k tomu, že se Wulf stahuje do ústraní a dlouho o něm není slyšet. Potají ale buduje armádu s cílem pomstít svého otce. A právě tady také vidím jednu z promarněných šancí filmu: vystavět a prokreslit ve světě Pána prstenů lidskou zápornou postavu. Kdyby se tvůrci více zabývali jeho motivacemi, mohl by být jeho příběhový oblouk mnohem hlubší. Bohužel se film příliš nesnaží o to, aby byl Wulf jakkoliv pochopen a stává se jen zlou figurkou, kterou touha po pomstě zcela rozežrala, a to je celkem škoda. Podobný osud ale potkal většinu postav Války Rohirů. Ať jde o Helma Kladiva, jeho syny nebo jakoukoliv jinou postavu. Všechny tu mají nějakou výraznější scénu, ale žádnou, která by dokázala daný charakter trochu více plasticky vymodelovat. Jsou tu scény, ve kterých některé z výrazných postav zemřou, ale jejich smrt na vás díky tomu zdaleka nemá takový dopad, jaký by mohla mít.

Samotná kostra děje působí jako chudý příbuzný ve srovnání s původní trilogií, ale z mého pohledu to tak i má být. Příběh Helma Kladiva zdaleka není tak epický jako trilogie knih, na které stojí Tolkienova kariéra. Vše je o level níž. Válečné scény, epičnost i celkové měřítko. Asi jen stěží bychom mohli očekávat od Války Rohirů něco více než od bitev, kde šlo o osud celé Středozemě. Tady jde o osud královské rodiny, jejichž hlavní sídlo vypadá jako vikingská vesnice. Díky tomu, že jsem v tomto ohledu neměl velká očekávání, odcházel jsem vlastně celkem spokojen. Byť se sluší dodat, že scénáristická dvojice Will Matthews a Jeffrey Addiss má za sebou i úspěšnější projekty. Například seriál Temný krystal: Věk vzdoru. Válka Rohirů měla výjimečnou šanci zajímavým způsobem představit méně známé figury Středozemě a to se ne zcela podařilo.

Pokud jde o vizuál, tak chápu, že na tomto poli to je čistě o vkusu a chápu, že mnoha rigidním fanouškům Tolkienova díla se to nebude líbit. Mně se stylizace líbila. Stejně tak se mi ale anime stylizace líbila, když zpracovávali příběh Vesemira ve filmu ZAKLÍNAČ: VLČÍ SEN. Válka Rohirů vypadá skvěle hlavně v exteriérových scénách, kde na pozadí něco hoří nebo právě probíhá například sněhová vánice. Přimhuřuju oči nad poněkud trhanou animací postav, protože ta k tomuto stylu dle mého prostě patří.

Vzhledem k tomu, že celý projekt běží v licenci Warner brothers, bylo možné použít mnoho prvků z původní série. Ať už jde o lokace, postavy nebo hudbu. Na jednu stranu jde o sympatický výlet do již známých prověřených kulis, na stranu druhou to je trochu líné. Nejpatrnější je to na hudbě, ve které se střídají původní motivy od Howarda Shora a nově zkomponovaná hudba od Steva Gallaghera. Ten rozdíl je naprosto propastný.

Výsledek je vlastně OK. Trochu nemastný a neslaný. Kdyby tento film nevznikl, nic zásadního by se nestalo, ale ve výsledku jsem se jeho prostřednictvím rád do Středozemě opět podíval.