Před sepsáním posudku na aktuální EP "Needle Cathedral" jsem si udělal exkurz do minulosti a pro jistotu si zopakoval látku, kterou MŮRA přednesla na své první nahrávce "Doom Invocations And Narcotic Rituals". Tohle dvou-skladbové (nicméně téměř dvacet minut trvající) EP jsem před čtyřmi lety po několika poslechových seancích odložil a zařadil ho do škatulky s visačkou "solidní průměr". Nepředpokládal jsem, že opětovný poslech by na tom měl cokoliv měnit, leč nakonec se ukázalo, že jsem tenkrát debutový zpěvník MŮRA lehce podcenil. Jistě, "Doom Invocations And Narcotic Rituals" má své nedostatky, nicméně nikdo mu nemůže upřít pestrost, variabilitu a i přes jeho obskurní žánrové zařazení i slušnou porci zábavnosti.

Tahle charakteristika se dá velmi úspěšně aplikovat i v rámci exkurze do ostnaté sakristie "Needle Cathedral" (mimochodem velmi sympatický název alba, stejně tak jako vydařená malůvka na jeho coveru). Hrubozrnný doom/death metal s lehkým blackovým akcentem. To není úplně sexy žánr, viďte? Posluchače rád vláčí nehostinným rašeliništěm, máčí mu obličej v zapáchajícím bahně či ho nutí pracovat s primitivními nástroji v útrobách sírou nasycených jeskyní. Žádná procházka růžovým sadem. Nicméně i tento styl má celé spektrum odstínů, přičemž jeden z nich je více srozumitelný, klade důraz na detail a posluchačovu pozornost neustále udržuje v té nejvyšší pohotovosti. Do téhle skupiny patří kapely typu CRUCIAMENTUM, SPECTRAL VOICE, MORTIFERUM a nebo KRYPTS, všechno naprosto zásadní sestavy, jež mají na svém kontě regulérní žánrové skvosty. MŮRA to vidí podobně, orientuje se na kompozičně propracovanější produkci a čím dál více se vzdaluje oné násilně-rituální podobě, kterou na sebe doom/death metal tak rád bere. Osobně jsem si myslel, že "Needle Cathedral" se přikloní právě tam, že MŮRA namočí svá chlupatá křídla v totálním rašelinném chaosu a přinese nám dílo, které bude evokovat ducha těch nejvíce nemocných entit typu GRAVE UPHEAVAL, IMPETUOUS RITUAL, FLESH MEGALITH nebo alespoň ENCOFFINATION. Nicméně, nestalo se tak. Místo toho tady máme hezky diversifikovanou, k deathmetalové straně spektra se klonící kolekci. Nicméně jedním dechem dodávám, že neotesanost a násilí jsou stále přítomny v dostatečné míře, "Needle Cathedral" určitě není lehce stravitelná jednohubka.

Už první skladba naznačuje úbytek doomových pasáží, rychleji střídá motivy, mění nálady a rozhodně netráví dlouhé minuty meditativním hloubáním v plísní zamořených kobkách. Kapela se naopak kloní k deathmetalové klasice, za pozornost stojí třeba pasáž 3:00 - 3:30 ve druhé položce "Abysmal Putrefaction", kde zazní sympaticky skřípějící kytara evokující počínání starých dobrých IMMOLATION. Jejich temnější bratry, tedy INCANTATION, zase připomene má favoritka, závěrečná skladba "Cascades Of Skulls". Nešikovně šlápneme na zrezivělý kryt kanalizace a v mžiku se propadáme do bezedné šachty, nicméně za pár vteřin MŮRA stiskne nouzové tlačítko a otevře nám na zádech padák v podobě chytlavé melodie. Klíčový, krásně kontrastní motiv, který skvěle kombinuje neotesanost s hravostí, se v průběhu skladby vynoří na povrch ještě několikrát. Melodie jako takové nejsou u MŮRA žádnou novinkou, už na "Doom Invocations And Narcotic Rituals" jste je mohli vystopovat hned v několika případech. Nebyly to však žádné vzletné či dokonce hitové vibrace, spíše dlely v pozadí a ve výsledku příjemně obarvovaly jinak antracitovou atmosféru kolekce. První skladba "Needle Cathedral" je naopak odtažitější a chladnější, znovu více sází na klasickou deathmetalovou notu a v závěru přináší slušně vygradovanou sekvenci, kde MŮRA výhružně vystrčí tykadla a s chutí se pustí do rychlejších temp. Závěrem je nutno vyzdvihnout i vokál Michala Kopeckého, který nezůstává jen ve stereotypních polohách sklepního mručení, ale občas vytáhne i vyšší, sírou nasycený rejstřík, který tvorbě Pražanů dodá lehkou blackovou patinu.

"Needle Cathedral" je v rámci tuzemské scény zcela určitě nevšedním počinem. Kvalitní, skladatelsky pokročilý doom/death metal, který může bez jakýchkoli problémů konkurovat zahraničním záležitostem. MŮRA se odklonila od jednodušších / primitivních doomových vzorců, které zčásti aplikovala na debutovém EP, a jala se zdůraznit deathmetalovou stránku věci. Ruku v ruce s tímto počinem jde i zvuk, na "Needle Cathedral" mnohem ostřejší než na zkreslené / rozostřené prvotině (tam však současně umocňoval okultní podtext materiálu, takže se dá jen těžko brát jako negativum). Věřme, že tohle troj-skladbové EP je předzvěstí něčeho většího. Jinými slovy, materiál uvězněný pod pichlavou klenbou "Needle Cathedral" nám dává slušnou naději, že z české kotliny brzy povstane skutečně zajímavý plnotučný death/doom metalový manifest.