Po LATRODECTUS a NEHEMAH se vám na našich stránkách představuje další méně známé francouzské black metalové uskupení. Tentokráte bude řeč o kapele DESTINITY a jejich v pořadí třetím albu „Under The Smell Of Chaos“. Jen tak mimochodem, promo leták pyšně hlásí, že se jedná o symfonický black metal. Nu, pojďme tedy na to, raději ale opatrně, neboť v dnešní době není všechno zlato, co se třpytí a všechen black metal není symfonický, i když se tak na první pohled tváří…

Druhým varováním je vysoce neoriginální cover, který představuje kombinaci ukřižovaného Krista s hořícím „ostnatým“ pentagramem. Právě onen pentagram zdobí i samotné CD – samozřejmě v klasickém kontrastu černé s bílou. Útroby bookletu nám přesně podle očekávání nabídnou tradiční pohled na rádoby zlé pózy všech šesti corpsepaintem zkrášlených protagonistů… No nechme grafickou stránku grafickou stránkou a pojďme se raději podívat na tu hudební.

Tak symfonický black metal? Black metal zcela určitě, ale na avizované symfonično můžete zase klidně zapomenout. Kapela, která používá tak bezzubé, nezáživné a neustále se opakující klávesové rejstříky, nemůže být ani při největší vůli brána za symfonickou. „Symfonické aranže“ (vězte, že volím ještě slabá slova, neboť v bookletu se dokonce praví „dark orchestra“) v podání Morteuse vyznívají až neuvěřitelně jednoduše a rozpačitě. Nejpestřejší složkou v hudbě DESTINITY tak zůstává složka vokální. Hlavní zpěvák Mick má na starosti dosti šílené ječivé deklamace, náš vrchní ředitel temného orchestru Morteus vládne celkem příjemným čistým hlasem (ke škodě věci moc prostoru nedostal) a rytmický kytarista Zephiros vše jistí hrubě záhrobním chropotem. Tím je však pokladnice veškeré pestrosti vyčerpána do posledního pětníku. Kromě páté položky „Evil Moon“ tvoří všechen zbývající materiál jednu velkou amorfní substanci prostou jakékoli stěžejní myšlenky.

Kompozice splývají jedna z druhou, na kloudný riff jen tak lehce nenarazíte a za každou melodii by se v případě DESTINITY mělo odměňovat královským kovem.

Celkem vzato, satanáši z Lyonu produkují zcela průměrný black metal, který nemá příliš šancí výrazněji se prosadit ani na domácí scéně. V zemi galského kohouta totiž vládnou takoví mistři svého oboru, jako jsou ANOREXIA NERVOSA (tady by se tvůrci „Under The Smell Of Chaos“ mohli krásně poučit na téma symfonie v black metalu), dále SETH nebo AD INFERNA. Jméno DESTINITY do této vybrané společnost zcela určitě nepatří.