OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Intro a lá AVANTASIA. Na chrbte cítim známe mrazenie, ako pri začiatku každého koncertu. Temné osvetlenie mi nedovoľuje dovidieť na pódium, kam postupne prichádzajú muzikanti, aby počas nasledujúcich dlhých minút nedali svojim inštrumentom ani na chvíľu vydýchnuť. Áno, Tobi, Jens, Dirk, Eggi a Felix sú tu! V hale sa ozýva nadšené skandovanie, ktoré preruší „Fallen Angels“. Ako druhá v poradí zaznie moja obľúbená „Tears Of A Mandrake“. Naživo znie fantasticky! Pri „Babylon“ sa už neudržím a vrhám sa do kotla... Ale čo to tu píšem? Nechala som sa uniesť. To len EDGUY vydali živák „Burning Down The Opera“.
Zatiaľ čo si Sammetovci užívajú zaslúžené chvíle nič nerobenia a pomaly chystajú nové skladby, prichádza na trh po piatich štúdiových nahrávkach dvojalbum v live prevedení, aby trochu skrátil čakanie na ďalší radový počin v diskografii EDGUY. A tak všetci, ktorí z nejakých dôvodov nestihli ani jednu zastávku z megalomanského Mandrake Tour, majú šancu zažiť Hessenčanov v akcii a pri tom v domácom pohodlí. Album by mohol predstavovať lákadlo aj pre tých, ktorí s tvorbou EDGUY nemali doteraz do činenia. „Burning Down The Opera“ prináša výber toho najlepšieho, čo kapela nahrala, s patričným dôrazom na posledný materiál.
Skladby sú zoradené presne tak ako nasledovali v playliste, čiže poslucháč má z počúvania autentický zážitok podobne ako z koncertu. Celému dianiu logicky dominuje bezchybne spievajúci Tobias Sammet. Niektoré spevové party si prispôsobil live verziám a v skladbách si nájde miesto aj pre malú improvizáciu. Zároveň vynikajúco spĺňa úlohu frontmana. Komunikáciu s fanúšikmi zvláda na jednotku, čo môžem potvrdiť z vlastnej skúsenosti. Jens s Dirkom sa predbiehajú v gitarových sólach a napr. v takej „Pharaoh“, ktorú natiahli na neuveriteľných pätnásť minút, dokázali úplné divy. Basgitara Eggiho Exxela je samostatnou kapitolou. Od začiatku mi jej hlasitosť udrela do uší, miestami je až priveľmi hlasná, čo však vôbec nie je na škodu veci. Práve naopak. Nahrávke dodáva surovosť a energiu, že človek občas aj zabudne, že nie je priamo v hale. Možno jej chalani trochu dopomohli v štúdiu, ale čo tam po tom, výsledný efekt spĺňa. Felix takisto potvrdzuje svoje bicmanské kvality, okrem iného aj v samostatnom drumsóle. Do toho všetkého sú vkusne zakomponované reakcie fanúšikov tak, aby dotvárali tú správnu koncertnú atmosféru.
Playlist obsahuje aj skladby, ktoré EDGUY v našich končinách neodohrali. Našinca určite poteší „Painting On The Wall“, postarší kúsok „Wings Of A Dream“ z „Kingdom Of Madness“ alebo kúzelná skladba z AVANTASIE „Inside“, kde Tobi narába s hlasom, aby odlíšil časti, ktoré v origináli spievajú Kai Hansen a André Matos. K ďalším vrcholným momentom patrí „Vain Glory Opera“, „Land Of The Miracle“ a mohla by som pokračovať.... Spomienky sa vynárajú jedna radosť.
AFM Records vydáva album v digipacovej verzii obohatenej o množstvo fotiek zo zákulisia. Takto si predstavujem dobrý live album.
9 / 10
Tobias Sammet
- zpěv
Jens Ludwig
- kytara
Dirk Sauer
- kytara
Tobias Exxel
- basa
Felix Bohnke
- bicí
1. <B>CD 1:</B> Welcome To The Opera
2. Fallen Angels
3. Tears Of A Mandrake
4. Babylon
5. Land Of The Miracle
6. Painting On The Wall
7. Wings Of A Dream
8. The Headless Game
9. The Pharaoh
10. <B>CD 2:</B> Vain Glory Opera
11. Solitary Bunny – Drumsolo
12. Save Us Now
13. Inside
14. Avantasia
15. Out Of Control
Space Police: Defenders Of The Crown (2014)
Age Of The Joker (2011)
Tinnitus Sanctus (2008)
Rocket Ride (2006)
Hellfire Club (2004)
Burning Down The Opera (2003)
Mandrake (2001)
The Savage Poetry (remastered 2CD) (2000)
Theater of Salvation (1999)
Vain Glory Opera (1998)
Kingdom of Madness (1996)
The Savage Poetry (1995)
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.