Klatovský ASMODEUS patří mezi skupiny, které můžeme směle zařadit mezi tzv. "trvalky". Nepodléhají diktátu módních trendů, ovšem nebojí se ani vzít si z nich něco pro sebe, pořádně proředit a po svém naservírovat pozornému posluchači. Proto znějí stále současně, svěže, proto na vás jejich hudba nedýchne žádným retrem. V souvislosti s vydáním novinkového disku "Sabat v Carnegie Hall" nám na zvídavé otázky odpověděl muž z nejpovolanějších, hlavní mozek skupiny, kytarista a zpěvák Miloš Bešta.

Na Metalopoli je tento rozhovor vaše premiéra, ale nebudu tě nutit do biografie (kterou si případní zájemci mohou přečíst na vašich stránkách), spíš by mne zajímalo, na co z úplných začátků vzpomínáš nejraději?
Na tu neskutečnou energii, která z kapely sršela v úplných začátcích.Na to, jak fanoušci táhli se skupinou za jeden provaz, když byla někdy v nesnázích z důvodu nejrůznějších zákazů nebo omezování. My jsme jedna z posledních kapel, která ještě prožila závěr komunismu v jeho posledních dvou letech. Bylo to strhující období.

ASMODEUS je ze skupin, kde probíhá značná migrace muzikantů. Jaké to je, neustále shánět nové spoluhráče?
Tak doufám, že tyhle výměny už máme definitivně za sebou. Vždycky to stojí velké množství energie, vzchopit se a všechno znovu uvést do pořádku.Nazkoušet program a rozjet činnost.
Nic příjemného, ale někdy se nedá dělat nic jiného, než začít znovu.

Ne vždy se při takových rozchodech podaří utlumit všechny vášně. Je někdo s kým si od jeho odchodu ze skupiny dodnes nemůžeš přijít na jméno?
Tak tohle u nás nikdy nenastalo. Se všemi kluky můžu kdykoliv pokecat, jsou fajn a v pohodě. Ty změny se děly v klidu a vždycky jsme se domluvili. Je to opravdu tak.

Hodně často zmiňované je i členství novináře Petra Korála. Mohl bys nám ozřejmit, jak to s jeho účinkováním v řadách ASMODEA vlastně bylo?
Petr se zapojil do práce v ASMODEU hned v úvodu jeho činnosti. Podílel se na textech, zpěvu, dojednávání koncertů, a protože se pohyboval v Praze v hudebních kruzích, později i jako producent prvních dvou asmáčských CD počinů.

Monitor se s vámi rozloučil hnedle po první desce. Vy jste nelenili a u Pavla Maňase (respektive jeho labílku Metal Breath) vydali EP „Den zúčtování“ a následně u agilních Happy Music středověkem načichlý „Příjezd krále“. Tuším, že tuhle desku příliš nemusíš, přesto kapela v tu dobu měla pěkně našlápnuto, turné čítalo dokonce sboristky, ty jsi v nových skladbách odložil do té doby nepostradatelnou kytaru a bylo to skvělé. Tak kde myslíš byla chyba, že skupina nepronikla do širšího podvědomí?
Tady bych upřímně opravil , že desku „Příjezd krále“ nemusím. Naopak, je to dílo na které jsem opravdu hrdý. To, že se momentálně nezabýváme podobným stylem je věc nálady, energie, současného rozpoložení a chuti hrát trochu agresivnější styl. Nikdy jsem nevyloučil, že se k tomu pojetí vrátíme alespoň na jednom budoucím projektu. ASMODEUS měl našlápnuto především po „Prosincové noci...“, jenomže následoval rozpad a navíc v příštích letech i ústup klasického thrashového stylu v rámci celosvětové muziky. „Příjezd...“ byl melodickou lahůdkou, jenže mezi prodejci nebyl zájem objednávat v podstatě neznámou kapelu. Není reklama, není manažer, není nikdo kdo by tlačil ASMODEUS vpřed. Sama skupina na vše nestačí. Navíc následoval další odchod dvou členů skupiny.

Po „Příjezdu krále“ jste ukončili i textařskou spolupráci s Petrem Korálem a jeho místo nahradili dalším redaktorem-textařem Janem Petričkem. Proč? A kde vidíš největší rozdíly mezi jejich přístupem?
Každý je úplně jiný. Nejsem odborník na poezii, takže Ti nepovím jaký je styl psaní toho či onoho, ale pocitově se domnívám, že Honza obohacuje texty zajímavými slovními spojeními, často prošpikovanými historií, mystikou a filosofiií. Petr psal pocity jedince, který se potácel v nejrůznějších problémech, nechyběla ani sociální kritika . „Příjezd krále“ byl na objednávku, tam se Petr soustředil na „veselé“ pojetí středověku. Spolupráce s oběma byla vždy bez problémů, Petr z důvodů pracovní zaneprázdněnosti zkrátka nemohl po „Příjezdu...“ pokračovat. Navíc Honza předložil opravdu parádní věci, nebylo co řešit.

Pak přišla sonda do obilných lánů „Vchod do kruhu“, kde jste si pohráli nejen s UFO tématikou, ale taktéž s lichými dobami. Myšlenka nahrát všechno na liché mi dodnes přijde hodně zajímavá a povedená (snad kromě zbytečně dlouhé „Hypnózy“). Byl pro tebe problém úplně se oprostit od sudých „knedlíků“?
Dalo to fakt zabrat. Držet se programově lichosti ve všech pasážích není jednoduché . Navíc jde o to, aby se muzika dala vůbec poslouchat. Pracovali jsme na tom dva roky, ale stálo to za to. Mně se dobře pracuje, když mám k dispozici monotéma. Zní to možná divně, nicméně to na mě působí tajemně a zajímavě. Můžeš rozvinout maximálně fantazii. 

Od této desky jste taktéž zakotvili ve studiu AVIK a v podstatě v něm setrvali až do současnosti. Přitom dle mého názoru je právě zvuk z tohoto studia největší slabinou vašich posledních desek. Nikdy jsi neuvažoval o změně?
Člověk  vždycky zvažuje. Nakonec však rozhodne cena, znalost prostředí a lidí. Navíc „Sabat v Carnegie Hall“ má zvukovou laťku hodně vysoko, tam jsme splatili dluh fandům, za ne příliš vydařené „Jehly“. Ano, pokud budeš mít 250.000,- na zvuk, tak to bude samozřejmě vypadat ještě o třídu výš. Ale když máš na vše včetně vydání polovinu, je to velmi přijatelný výsledek. Navíc u nás v republice jsem skutečně kvalitních nahrávek, které by splňovaly mé představy o zvuku, slyšel tak 10 procent. 

V AVIKu jste nejen nahrávali, ale zaštiťoval vaše desky i po vydavatelské stránce. Novinku však již držíte zcela ve vlastní režii, co vás k tomu vedlo?
Výsledná cena CD. Myslím , že 169,- je hodně v pohodě. Nechceme živit další příživníky.

V čem spatřuješ největší rozdíl mezi „Sabatem...“ a celou předcházející diskografií? Kam bys ji stylově a hudebně zařadil?
Jednoznačný návrat k přímočaré thrashové energii a melodice.Práce s rytmem, razance, překvapení, tedy vše co dělá ASMODEUS ASMODEEM. Bez nějaké kalkulace.

Jak probíhala spolupráce s Honzou Petričkem tentokráte? Vznikly jako první texty nebo se musel trefovat do již hotové muziky? Můžeš nám poselství jednotlivých skladeb nějak blíže okomentovat?
Honza měl k dispozici svahilsky nazpívané  linky v hotové muzice. Složil velmi úspěšně nasekané texty, až jsem byl překvapen, jak parádně mu sedly. Vím, že v počátku nemohl chytit tu správnou autorskou nit, finiš byl však strhující. Textová témata jsme vybrali z novinových článků a časopisů, týkají se především vědy, lékařství, přírody, historie. Podrobné vysvětlivky přímo autora se nacházejí buď v bookletu před každým textem nebo na naší webové stránce.

Deska má jen něco málo před půl hodinky, poslední skladba „Dědictví“ je navíc pouze remake, nezdá se ti to trochu málo? Záměr nebo nedostatek vhodného materiálu?
Záměr udělat svižnou, nezdržující desku, se skladbami okolo tří minut. Nesmí nudit a udržet napětí po celou dobu. Domníváme se, že se to povedlo.

Zůstalo ještě něco staršího k oprášení na příští počin?
Jsou k dispozici ještě kousky z prvního dema „Invaze svědomí“, ale mnoho šancí nemají. Přece jen  pocházejí z „rozvojové“ doby.

A jak si zatím novinka stojí podle ohlasů medií a fanoušků? Pokud to není tajemství, kolik kousků už je v oběhu?
Novinka byla přijata u kritiky i fanoušků parádně. Moc nás to potěšilo. Neříkám to jen tak se samozřejmostí. Skutečně se nám podařilo natočit desku, ze které mají všechny tři strany radost. A o to šlo. Z tisíce vyrobených kusů je jich za půl roku 380 pryč.

Nedá se o vás tvrdit, že byste neustále koncertovali. Není chuť, čas nebo v čem je nutno hledat zakopaného psa? Proběhne nějaká koncertní podpora k „Sabatu...“?
ASMÁČ nemá manažera. Sami si domluvíme několik koncertů, je to zhruba 20 za rok.
Ono je celkem pochopitelné, že pokud se skupina nepohybuje v komerčnějších vodách, nemůže počítat s podporou. Zatím jsme odehráli sedm vystoupení k „Sabatu...“. Chystají se různá vystoupení na menších fesťácích, takže nechť fandové sledují naši webovou stránku, kde se vše aktuální včas dozví.

Navzdory menší četnosti jsou vaše živá vystoupení pověstná velkou energií a vyhraností. Pokud by se vám jejich intenzitu podařilo přenést i do vrstev kompaktního disku můžete národu pořádně zatopit. Co ASMODEUS a nějaký ten živáček popřípadě třeba malinkaté DVDčko?
Nechystá se, alespoň prozatím.

Současná sestava je na vaše poměry skutečný „držák“. Máš stejný dojem i ty uvnitř kapely? Není to tak dávno, co šla jedna fáma, že ASMODEUS shání nového bubeníka. Co v tom bylo?
Tak to byla skutečná kachna. Žádná změna. O ničem takovém nevím. Rozumíme si a máme ve všem jasno.

Když už jsme u tvých spoluhráčů, na sólovou kytaru hraje Tomáš Bešta. Skutečně mezi vámi není sebemenší příbuzenský vztah? Jak jsi vlastně k tak mladému spoluhráči přišel a jak se ti spolupracuje s mladým rozhledem a hudebním cítěním?
Tomáš skutečně není můj příbuzný. Po „Vchodu do kruhu“ ho doporučil náš bývalý kytarista Honza Roháč. Je velmi šikovný a narodil se správným rytmickým cítěním. Pohodář a flegmatik. Nejede v žádné elektronice a chemii, klasický rockmetalový kytarista a navíc dechař v dechové kapele SKALANKA.

Ač se to možná nezdá, máte za sebou jako kapela obdržení občanského průkazu a pomalu se blíží další výročí. Nechystáte na ně náhodou už nyní něco speciálního?
Tak my jsme oslavili loni 15 let výročním koncertem (viz. malé foto vlevo nahoře) , který se setsakramentsky vydařil. Lidi byli ve varu a spokojeni. Sedlo to. Plnoletost oslavíme v roce 2006. A dvacítka je zatím přece jen daleko.

Klasika na závěr - máš na srdci ještě něco o čem jsme se nezmínili, případně co bys rád vzkázal našim čtenářům?
Moc je zdravím a děkuju za všechny skvělý ohlasy na „Sabat...“. Samozřejmě stále mohou objednávat na mém mobilu 602 249 630 nebo přes mail milosbesta@quick.cz, novou desku. Cena je zmíněna výše, nicméně opakování je matka moudrosti: 169,- + pošta. K dispozici je rovněž černé triko s motivem „Sabat v Carnegie Hall“ za 150,-Kč. Další informace včetně koncertů naleznou na http://asmo.kgb.cz .

Díky za tvůj čas a vyčerpávající odpovědi. Ať se kapele daří!
Já děkuji rovněž. Ahoj.