KISSIN' DYNAMITE - Back With A Bang
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dnešní rozbor zahájíme zdánlivě triviální otázkou : „kde všude se hraje kvalitní black/death metal?“ Je mi naprosto jasné, že většina z vás bude směrovat své myšlenky k dalekým severským (zvláště pak těm švédským) pláním, pár odvážlivců se opatrně vysloví pro země Beneluxu, zmíněno bude snad i Polsko a možná se dočkáme i hlasu pro některý z pobaltských států... Jistě, máte pravdu, ale proč se trmácet tak daleko, když je tohle všechno možné nalézt i u nás v Česku? Nevěříte? Tak se pojďte blíže seznámit s kapelou OBLOMOV.
Mladá tříčlenná smečka pochází ze středočeského Slaného a „Wishing The Renaissance“ je jejím druhým demem. Co se týče žánrového zařazení, styl OBLOMOV se dá výstižně definovat jako melodický black/death metal s nepatrnými doomovými doteky, který upomíná především rannou tvorbu gothenburských kapel (kytary místy připomenou DARK TRANQUILLITY v období „The Gallery“). Demo bylo pořízeno ve studiu Hostivař během tří říjnových dnů minulého roku a čítá celkem čtvero skladeb (včetně kratičkého intra). Součástí CD je i rozsáhlá multimediální stopa, kde je možno nalézt rozhovory, fotky a jiné informace o kapele. Ke zvuku toho není potřeba moc dodávat – všechny nástroje jsou jasně čitelné i rovnoměrně nazvučené, takže se v konečném důsledku vzájemně nepřebíjí. Zajímavostí je, že nástrojová skladba byla rozšířena o věru netradiční instrumenty jako je bongo nebo roh australských domorodců didgeridoo. Aby toho nebylo málo, do studia byla přizvána i řada hostujících muzikantů, z nichž vyniká hlavně skvělá práce klávesáka Jana Pánka, který dokáže podbarvit ostře nabroušené kytary skutečně velice chytlavými momenty. Rozhodně by stálo za úvahu přibrat do budoucna schopného klávesáka jako plnohodnotného člena kapely.
„Wishing The Renaissance“ je doslova nabito energií a čiší z něj entusiasmus, o kterém by si mnoho dalších kapel mohlo nechat akorát tak zdát. Jsem skutečně velice mile překvapen s jak kvalitním a talentovaným souborem naše podzemní scéna vyrukovala. Do budoucna přeji klukům hlavně výdrž a štěstí, neb cesta k vydání regulérní nahrávky bude ještě hodně trnitá. Věřím však, že jejich snažení bude nakonec korunováno úspěchem v podobě kontraktu s některou z vydávajících firem. Zbývá jen doufat, že tohle moje přání nedopadne stejně, jako nenaplněná touha po návratu renesance na zadní straně přebalu dema...
P.S. Při bodování jsem si ještě ponechal rezervu, neboť tuším, že s další nahrávkou půjdou OBLOMOV ještě více nahoru.
„Wishing The Renaissance“ je doslova nabito energií a čiší z něj entusiasmus, o kterém by si mnoho dalších kapel mohlo nechat akorát tak zdát. Jsem skutečně velice mile překvapen s jak kvalitním a talentovaným souborem naše podzemní scéna vyrukovala. Do budoucna přeji klukům hlavně výdrž a štěstí, neb cesta k vydání regulérní nahrávky bude ještě hodně trnitá. Věřím však, že jejich snažení bude nakonec korunováno úspěchem v podobě kontraktu s některou z vydávajících firem. Zbývá jen doufat, že to
Jan Vaněk
- zpěv, kytara
Pavel Dlbaja
- zpěv, kytara
Martin Hora
- baskytara, bongo, didgeridoo
Hosté:
Tomáš Husák
- bicí
Jan Pánek
- klávesy
Jakub Homola
- akustická kytara
Zdeněk Šikýř
- bongo
1. Disintroharrmony
2. Wishing The Renaissance
3. Coincidenta Oppositorum
4. Panta Rhei
Vydáno: 2003
Vydavatel: Vlastní náklad
Stopáž: 22:31
Kontakt: Jan Vaněk, Na Dolíkách 504, 274 01, Slaný
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Zatím jen taková ochutnávka z připravovaného alba, které vyjde na konci srpna, plus dva znovu nahrané starší kousky. Ale Kanaďané svým vzletným prog metalem, odkazujícím i na to nejlepší od OPETH, dávají tušit, že se vrací ve slušné formě. Těším se.
"Ty Maďaři s tou trubkou" stále žijí a razí ten svůj atmo BM, tentokráte se střídavými úspěchy. Je to jako když při stěhování odsunete gauč, objevíte za ním zapadlé CD (nebo spíš MC?) a stisknete "play". Nové album s třicet let starou duší. Nostalgické.
Stále jsem spíše skeptický k těmto přehrávkám letitých klasik, ale je potřeba uznat, že alespoň z technického hlediska dostala legendární nahrávka osvěžující vitamínovou injekci. Otázkou ale zůstává, zda-li by nakonec nestačil slušný studiový remastering.
Před vydáním nového materiálu si připomínám album z roku 2022 a je to poslech, který mi v uších krásně dozrál. Mix postpunku, darkwave se špetkou black metalu často dává vzpomenout na ULVER v době jejich transformace.
V tom horkém spálenopoříčském sobotním odpoledni to byla láska na první poslech. A i na ty další se ukazuje, že "Vítejte v pekle" je úžasným black´n ´rollovým konglomerátem pod vlivem MOTÖRHEAD a MASTER´S HAMMER. Více takové čerstvé krve na naši scénu!
S výnimkou niekoľkých motívov a vokálu sa jedná o exkurziu v doméne kompozičnej bezradnosti a slabom zvuku. Ťažko uchopiteľný prekombinovaný a vo svojej podstate plochý materiál znie nefunkčne a zastaralo podobne ako jeho dvaja predchodcovia.