Nedávno mě oslovil jeden kamarád a podával mi originální CD, řka: „Poslechni si tohle, je to nějaký divný doom/death či co, ale tobě by se to mohlo líbit.“ S formálním díkem jsem CD přijal, ostatně jarní studnice očekávaných alb začínala vysychat, tak proč ne. Název i obal spíš nabádal k očekávání špagety-speedu, ale když říkal doom… inu, nic za to nedám, zkusím to.

Jen co CD nabere v přehrávači dostatečnou rychlost, ozve se nevrlé přivítání drsným hrdelním „zpěvem“, na který hned nastupují kytarové rify, které způsobí ještě o trochu větší zmatek. Takto přeci nezní death, ani doom… kde jsem to jen slyšel? Ach ano, MIGHTY D. jsou z Německa, země heavy/power metalu. Ostrá pasáž, párkrát zopakují motiv, hodí vysoko posazené sólíčko a opět riffy. Já ti dám death/doom! Ovšem než stačím vytočit telefonní číslo, vše se změní a pana „drsného chrochtu“ vystřídá krásně čistý alt, i kytarky zvolní tempo. Rezignuji na „co to je“ a zkusím říci něco o tom „jaké to je“. Skončit se slovy, že jde o všehochuť by bylo jednoduché, ale tahle partička si přeci jenom zaslouží větší pozornost. Nevrlé agresivní kytarové motivy jsou jen jednou stanou jejich hudby a na zbytku alba zaujímají čím dál méně prostoru. MIGHTY D. postupně odhalují i svou druhou tvář, tvář pěkných akustických melodií. A pak je tu ten ženský zpěv, vysoký a na poměry na metalovém bojišti až překvapivě čistý a zvučný. Zpěvačka Carmen kromě zdobení pódia ovládá i jednu z kytar a je spoluautorkou většiny hudby. Svůj hlas nechá naplno působit v baladické „Dying Rose“, asi nejpovedenější písně alba, která je na závěr přidána ještě jednou coby akustická verze. V ostatních skladbách skupina sází na opakované změny temp a nálad. Nezbytné klávesy jsou zde vcelku zbytečné, protože většinu jejich práce zastane akustická kytara, ale aby se neřeklo, tak občas nějaký ten atmosférický motiv přihodí.

Při poslechu „The Last Rise“ se však posluchač musí vyrovnat s horším nazvučením desky. Kytary jsou v drsnějších pasážích příliš potlačeny a nemají tak patřičné grády, basa je na tom ještě hůř. Je škoda, že se MIGHTY D. (kdo vymyslel tento název, proboha…) nepodařilo sehnat lepší label, zasloužili by si pečlivější přístup. „The Last Rise“ jim však jako reklama pro získání lepšího kontraktu může sloužit, to bezesporu. Proměnlivá melodická hudba, která si od všeho vzala trochu a skloubila to v jeden působivý celek.