PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
„Hele já Ti něco pustim.“
„Hmm tak jo. #####!!! Ty p*čo co to je??“
„To sou NAŠROTi!“
„Ty vole to sou Češi?“
„Jo…“
Tak vypadala moje reakce ve chvíli, kdy mě můj kamarád doma poprvé pustil NAŠROTy, kteří se od té doby drží na špičce mých osobních žebříčků v daném žánru. Spousta lidí, kteří si NAŠROT podle názvu zařadí jako punk, nebo punkcore, nevědí o co přicházejí.
Pro ty z Vás co jste o skupině nikdy neslyšeli vězte, že jde o legendu české HC scény, která postupem času zraje jako víno. Od obhrouble punkových začátků, přes vlnu hospodského hard core přichází do skupiny nový kytarista Ceemek a na kytarách je rázem znát, že tato persóna má za sebou metalovou školu. Hlavně po albu „Cornerd Animal“ skupina dochází k místu, kdy jejich hudba začíná absorbovat i spoustu jiných prvků, se kterými v malé míře koketovala již dříve. Stále častěji začínají tvorbu protkávat vlivy funky a od předposledního alba pak hlavně ethna, to vše při zachování pro NAŠROT tolik charakteristické živelné a syrové energie. Pro mě je velmi sympatický i přístup skupiny k hardcoru, o kterém zpěvák Hraboš prohlásil: „HC není jen to, aby se to drhlo na 64tiny a řvaly texty proti všem ismům co existujou. Podle mě je HC to, když po koncertě lezeš z pódia po čtyrech” a toho se drží dodnes.
Po vynikající fošně „Mirror And Mask“ (pro mě desítková záležitost) jsem dychtivě a napjatě očekával, jak skupina naváže. Hned první skladba „We´ll Never Die“ Vás ukolébá na táhlém hučivém zvuku do něhož vplouvá éterický vokál vonící dálným východem, náhle do malebné plochy vpadává pěkně nabustřená kytara podporující svoji melodií nádech intra. Přidávají se i bonga, kdesi v pozadí je slyšet klávesové plachty a smyčce. Perličkou je čtyřka „Pain Hunter“, rozjíždějící se v pozvolném „bolestném funky“ do hutných melodických pasáží doprovázených Hrabošovým chraplákem. „It‘s My Homework“ je jedním z nejtemnějších příběhů na celé „Psychoramě“. Zpočátku tu hrají prim smyčce, čistá kytárka a hustá atmosféra, připomínající klid před bouřkou. Záhy hromy a blesky opravdu přichází, strojově odsýpají bicí i kytara do toho asi nejvypjatější deklamace na albu. „Downtown“ dává v několika momentech vzpomenout na minulost skupiny, po ni tu je ale kousek, kterým NAŠROT opravdu překvapili. Je jím téměř folková baladická písnička „Runners With Death“ postavená hlavně na vokálu a velmi něžném cinkavém kytarovém brnkotu. Jak se již u havlíčkobrodských stalo dobrým zvykem, na žádném albu nechybí cover od nějakého rockového titána. Minule to byli THE WHO, nyní se dostalo na samotné LED ZEPPELIN a jejich “Wolle Lotta Love”, skladbu si samozřejmě NAŠROT upravili dle svého, takže je do ní přimíchána pěkná dávka ethna, do některých částí je vpašován pěkně nakřáplý vokál a najdete tu i mnoho dalších „šrotáckých“ ingrediencí. Další peckou je asi nejhardcorovější věc „Looking Into Your Privacy“ a jedenáctku završuje pošmourné intro volně navazující na skladbu první.
Vše jde ve šlépějích „Mirror And Mask“ a ještě více se otevírá dalším vlivům. Předchůdkyně „Psychoramy“ je pro mě klenot, a některé ze skladeb na ní se mi již při prvním poslechu dostaly pod kůži, tento aspekt mi u aktuálního kotouče chybí.„Psychorama“ je přemýšlivější, smutnější a temnější než cokoliv, co dříve. Jde dál otevírá nové, v jejich tvorbě doposud nespatřené dimenze. Na první poslech je méně chytlavější, nicméně v ní najdete větší hlubiny. Pro mě skupina aktuálním albem potvrzuje svoji pozici jednoho z nejlepších crossoverů u nás.
„Psychorama“ je přemýšlivější, smutnější a temnější než cokoliv, co NAŠROT natočili dříve. Jde dál, otevírá nové, v jejich tvorbě doposud nespatřené dimenze. Na první poslech je méně chytlavější, nicméně v ní najdete větší hlubiny. Pro mě skupina aktuálním albem potvrzuje svoji pozici jednoho z nejlepších crossoverů u nás.
8,5 / 10
Petr „Hraboš“ Hrabalik
- zpěv, kytara
Jiří „Martha“ Dvořák
- basa, sbor
Josef „Jouza“ Bárta
- bicí a perkuse
Tomáš „Ceemek“ Hájek
- sólová kytara
Martin „Dréza“ Dressler (stálý spolupracovník)
- perkuse
1. We'll Never Die
2. Demon In My Mind
3. The Nightmare In Tanger
4. Pain Hunter
5. It´s My Homework
6. Downtown
7. Runnes With Death
8. Whole Lota Love (Led Zeppelin Cover)
9. Looking Into Your Privacy
10. War Or Peace & Love
11. We'll Never Die (Part ll)
Rag(e)time (2009)
Psychorama (2003)
The Mirror & The Mask (2000)
The Guide To The Wild Years (1997)
Cornered Animal (1995)
Brain Investigator (1993)
Destructive Tour (1991)
Totálně našrot (demo) (1989)
tralala, la, lalala ... tralala, la, lalala ... :-)
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.