OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ještě před pár týdny jsem tuto kapelu vůbec neznal, ale když do redakce dorazily promo nahrávky a tato byla označená podtitulkem „něco jako SONIC YOUTH“, nemohl jsem jako příznivec rock n´rollové a kytarové scény nesáhnout právě po tomto disku. V té chvíli jsem ještě nevěděl, jak dobré to bylo rozhodnutí. Deska „A New Morning…“ je třetí řadovka těchto nadějných Švédů a splňuje pro mne vše, co má správná dravná a syrová indie muzika obsahovat. Ihned jsem se začal o kapelu zajímat a zjistil jsem, že jde o skupinu politicky angažovanou a sice silně levičácky zaměřenou. Buklet alba je vyzdoben citáty ideově spřízněných filosofů a autorů. Vše koresponduje s antiglobalizačními postoji, vše je anti kapitalistické. Hudba pro účastníky protestů proti zasedání fondu světové banky, tak by se ideově dali THE (INTERNATIONAL) NOISE CONSPIRACY zařadit. To mi sice nijak neimponuje, ale když je hudba kvalitní, nepřekáží mi to. Co se však samotné muziky týče, je neuvěřitelně opravdová, divoká a nespoutaná.
Jistě jste si všimli, jak se garážový rock posledních několik let dostává do popředí zájmu na úkor třeba ještě před třemi lety vyzdvihovaného nu-metalu. A právě THE (INTERNATIONAL) NOISE CONSPIRACY patří do této kategorie. V jejich muzice je cítit nespoutaný vzdor a revolta pradávných detroitských agitátorů MC 5 i THE STOOGES Iggyho Popa. To když zpěvák Lyxzén hystericky štěká do hlukových kytarových stěn. V muzice této kapely můžeme naleznout i odkaz indie souborů PIXIES, SONIC YOUTH, MUDHONEY či zvířeckost punkových průkopníků DEAD BOYS, jejíchž dávno zesnulý frontman Stiv Bators barvou hlasu připomíná projev Lyxzéna asi nejvíc. Líbí se mi jak kapela své písně obohacuje různými zajímavými doplňkovými nástroji. Tu je slyšet skvělá jazz rocková saxofonová sólíčka v „Bigger Cages, Longer Chains“ tu zas barové piáno dodá „Breakout 2001“ neuvěřitelný drive. Často jsou skladby obohacené plochami nádherných hammondů, tak jako „Born Into A Mess“, které navozují nostalgický pocit dávno odešlého a dnes znovu objeveného retra. Vynikající je syrový a živelný kytarový sound, který dodá nahrávce na neuvěřitelné autetičnosti a opravdovosti. Přes tuto bohatost drží album perfektně pohromadě a udržuje si vysoký standart komplexního dílka, obsahujícího skutečně silné rock n´rollové písně. Mezi skladbami jsou mými favority „Capitalism Stole My Virginity“, kterou rozcinká skvělá gothic rocková kytárka a výtečný přímý Iggyovský rock n´roll v „Breakout 2001“ s antiglobalizační proklamací. Občasná hypnotičnost v „Last Century Promise“ je střídaná s riffovými „Up For Sale“ či „Dead Language Of Love“. Nejmelodičtějším kouskem je právě již zmíněná heroická „Born Into A Mess“ s atmosférou HANOI ROCKS, zkrášlená však hustou hradbou pradávných hammondů.
V těchto letních dnech vychází pouličním bojůvkářům z THE (INTERNATIONAL) NOISE CONSPIRACY již následovník a sice čtvrté album „Armed Love“, které produkoval slovutný los angelský boreček RICK RUBIN, jenž je podepsán již pod skvělými alby SLAYER, RED HOT CHILI PEPPERS, THE CULT, JANE´S ADDICTION, DANZIG, THE MARS VOLTA či AC/DC. Kapela má za sebou několik světových šňůr s daleko známějšími soubory z nichž zmíním třeba kultovní Brity RADIOHEAD či texaské mrtvolky z AT THE DRIVE – IN. A tak jsem zvědav jak novinka „Armed Love“ dopadne v porovnání s tímto velice silným předchůdcem. Faktem zůstává, že „A New Morning, Changing Weather“ je neskutečně života schopnou a kvalitní nahrávkou.
8 / 10
Dennis Lyxzén
- zpěv
Lars Stromberg
- kytara
Inge Johansson
- basa
Ludwig Dahlberg
- bicí
Sara Almgren
- organ, tamburína
1. A Northwest Passage
2. Up For Sale
3. Bigger Cages, Longer Chains
4. Breakout 2001
5. A Body Treatise
6. Born Into A Mess
7. New Empire Blues
8. Capitalism Stole My Viriginity
9. Last Century Promise
10. Dead Language Of Love
11. A New Morning, Changing Weather
Armed Love (2004)
A New Morning, Changing Weather (2001)
Survival Sickness (2000)
First Conspiracy (1999)
Vydáno: 2001
Vydavatel: Burning Heart Records / Day After
Stopáž: 46:12
Produkce: Jari Haapalainen
Taktéž jsem na tom nedávno s touto kapelou byl podobně jako Stray, nic mi její jméno neříkalo. A taktéž je pro mě tato její nahrávka velice příjemným překvapením. Je rockově dravá, rock & rollově přímočará, místy melancholická a hlavně ničím nespoutaná. Nebojí se experimentů, ale zase to s nima nijak nepřehání. Ve mě „The New Morning“ evokuje zlaté časy britské indie rock music, kteréžto fanouškům ji i s nejlepším vědomím doporučuji.
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.