PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Měl bych začít asi obligátním úvodem, jenže tady zkrátka není moc co uvádět. HORRESCO REFERENS jsou kapela jako každá jiná. Parta kluků takřka bez minulosti. Žádná zvučná jména, žádné excesy, snad pár koncertů, smlouva s labelem, první album. Klasika. Na úvod kašlem…pojďme rovnou dál.
V pořadí druhá deska francouzských čertíků HORRESCO REFERENS je opravdu vypečená záležitost. Kapela sice spadá spíše mezi relativně neznámé spolky, ale to jí rozhodně neopravňuje k tomu, aby nahrávala slabá alba. A upřímně, ona tak ani nečiní. Škatulkově by se dala šoupnout někam do vod melodického deathu až zvonivého thrashe, s několika málo bonusy. Tak tady bych měl tradičně skončit, jednalo-li by se o klasický tuctový škvár. Jenže těch pár bonusů mě zkrátka nutí trochu se rozepsat. První zarážející skutečnost na albu „…of Our Souls“ je velmi dobrý příběh s velkým P. V bookletu zabírá text obsáhlosti povídky hned celou polovinu místa a je fakt že si stojí docela dobře i bez hudby. Děj je založen na sci-fi tématice. Popisuje kolonizaci nových planetárních systémů a existenci jedné velmi speciální planety, která ovšem není jen obyčejný nerostný útvar. Jde o živoucí bytost s jistým stupněm kolektivního vědomí, jenž přistanuvším kosmonautům přichystá několik velkých překvapení. To že nejsou zrovna nejpříjemnější prozradí až kulatý kotouček a několik velmi psychoidních inter a outer uvozujících poměrně dost strašidelnou atmosféru alba. K té velkou měrou přispívají i nemálo schizofrenní vokální linky, jakých je v hudební branži rozhodně pomálu. Kvalitou sice neoslní, ale v kontextu alba fungují naprosto bezvadně. Hudebně je nahrávka, jak již bylo řečeno, plně v intencích brutálnějšího thrashe se všemi nezbytnými krkolomnými sóly a i solidní dávkou silných melodií. Hodně se mi líbí důraz na basovou kytaru, kterýžto je u mnoha moderních thrasujících kapel mnohdy nepříjemně opomenut. Ano, vím, že „…And Justice For All“ je velká modla, ale právě tento neduh bych z něj raději nekopíroval. Tomu se ovšem HORRESCO REFERENS oklikou vyhnuli. Jejich hororoidní psychotropní metal rozhodně nepostrádá vlastní fasádu a to hodnotím kladně.
Obligátní závěr pro nedostatek invence opět vynecháme a přesuneme se rovnou k cílovému hodnocení. Tady zkrátka není co uzavírat. HORRESCO REFERENS potenciál rozhodně mají. Mají i vcelku dobrou desku. Ale čeká je ještě hodně práce.
Zajímavě atmosféricky pojatý thrash metal, s hororovou orientací a silným příběhem nesloužícím jen na vyplnění několika stránek v bookletu. Na poměry takřka neznámé kapely vcelku ucházející dílko.
6,5 / 10
1. ...of...
2. Gorgeous
3. Sarx
4. Purity of Sex
5. Last Letter
6. ...our...
7. Where Sentiments Live
8. Deceptes
9. The Rain
10. Suicide Planet
11. ...souls.
Vydáno: 2003
Vydavatel: Wagram Music
Stopáž: 57:00
Produkce: HORRESCO REFERENS
Studio: Eden Studios
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.