Vida vida, co nám z druhdy kovaříčků BRAINSTORM vyrostlo za muskulaturní úderníky! Má – li v Německu nějaká kapela pověst srovnatelnou s metalurgickými hvězdami PRIMAL FEAR, pak právě tohle seskupení. Ne snad, že by se nedrželo onoho tak provařeného a oblíbeného konceptu dnešní heavy / power / speed scény – „meleme melem, všechno semelem, snad se z toho neposerem“. Jenže narozdíl od řádně počtené tlupy příštipkářů je spodní prádlo téhle kapely pořád čisté a vonné.

V pořadí třetí počin Metus Mortis jen dotvrzuje pověst solidně zavedené a šlapající skupiny. V dresu Brainstorm si odbyl svojí premiéru hrdelní mistr Andy B. Franck a obstál na výbornou. Nejedná se o dalšího laciného imitátora Ralfa Scheeperse, nýbrž o vyzrálého a talentovaného pěvce s řádně hutným a výše posazeným hlasem, který nepostrádá barvu. Umí i pěkně škrabat a nebojí se nějakého toho kvilu, nicméně kulervoucímu „falzetování“ lysohlavého baziliška z Prvotního strachu se debutant naštěstí nesnaží přiblížit. Výsledkem je velmi příjemný a technicky lahůdkově zmáknutý výkon. Vzhledem k potěšujícímu výkonu zpěváka mi však trochu zůstává utajeno, proč kapela vyladila sbory tak podezřele podobně Scheepersově komandu. Jakoby tam Ralf zpíval... opravdu trochu zbytečná úlitba.

PRIMAL FEAR jsou zjevně u Brainstorm v kursu, ale žádná velká metalová loupěž se nekoná. Dieter Bernert si srovná vroucí kotelnu do latě a dál se jede podle vlastní partitury, která je samozřejmě plná výpůjček a klišé, nicméně strávených a dochucených s poměrně velkým přehledem. Moc mi pod nos nešel zvuk, takový ten typický zahulenec, ale člověk přivykne a nakonec to v dvojkopákových sprintech moc pěkně duní! Kytarové agregáty sice produkují dobře známé navztekané záseky, škyty a škubanice, ale narozdíl od krajanů STORMHAMMER jsem si pořád jistý, čí desku poslouchám. Brainstorm mají vlastní rukopis, umí vsadit na přímočarost a efekt, na druhou stranu si rádi se skladbou pohrají. Hodně se jim vyplácí začlenění kláves, které je sice spartánské, zato mistrovsky pojaté. Orchestrální výkřiky a decetní klapkové podkresy vlévají na Metus Mortis čerstvou mízu a činí i pomalejší a středotempové riffárny vskutku lahůdkovými počiny. Ba i příznivci speedem prodchnutých úprků se dočkají, pánové umí zpustit hezky zhurta a protáhnout prsty i nohy v ďábelském tempu... Jaksi ale v tom těžkotonážním brajglu postrádám skutečný refrénový plnokrevník, něco, co by si člověk notoval, když mu adrenalin stříká z uší. Hulákání sborů je sice pěkné, ale má lehce cyklické sklony...

Pointa tohoto blábolu – kdo slyší na novou vlnu německého heavy metalu, nechť se postaví do haptáku a rukuje do pole. Brainstorm přinášejí desku kvalitativně srovnatelnou s metalurgickým festivalem těch nejlepších reprezentantů žánru. Fanatičtí odpůrci samozřejmě již opodál sbírají úlomky žuly a křemene, takže já se radši vytrácím z dění...