PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nestáva sa často, aby na slovenskej scéne vyrástol zjav, ktorý by „západné“ trendy nedoviezol pár rokov po tom, ako im vyprší záruka. Taký nu-metal, či neo-punk sú v slovenskom podaní viac či menej tragické, o moderne znejúci pop-goth-metal nie je možné čo i len zavadiť. Teda nebolo možné, kým sa neobjavila SNOVONNE. 20-ročná slečna z Nitry sa obklopila klávesákom a gitaristom z kedysi thrashového (a dnes slabučkého) GLADIATORU, basákom z progresívnych MISCELLANE, zapla automat a ukázala, že aj v slovenských (a navyše amatérskych) podmienkach sa dá produkovať vcelku vkusná a pritom na posluch nenáročná muzika.
SNOVONNE má vďakabohu štastie na osobitý, rozhodne nie plochý či tuctový hlas, ktorý síce nemusí okamžite sadnúť každému, ale nie je ľahké si ho zmýliť. Drobné nedostatky vo frázovaní sú zanedbateľné a odpustiteľné, falošné tóny našťastie nepočuť. Ako výhradná autorka hudby a textov ukazuje SNOVONNE potenciál, ktorý presahuje toto demo. Až na pubertálne zakríknuté a toporné fuckovanie patria texty k tomu vkusnejšiemu, čo sa u nás doma urodilo, škoda, že priestor nedostala slovenčina, ktorá by do podobnej hudby dodala trochu exotiky.
Z hudobného hľadiska je „Demo 2004“ vystavané na jednoduchej (ale rytmicky či kompozične nie primitívnej) štruktúre sloha-refrén-sloha. Našťastie každá skladba má vlastný nápad, dostatočne zapamätateľný a odlíšiteľný („Useless“ je hit so všetkým, čo k tomu treba). Takisto pri programovaní automatického bubeníka sa chvalabohu myslelo na odlišnosť rytmiky vo všetkých kusoch. Najväčšie plus vidím v zmysle pre farebné aranže, ktoré inak štandardný obsah CD povyšujú o úroveň vyššie -- vynikajúcou prácou s dynamikou skladieb či umným „vyťahovaním“ jednotlivých nástrojov... Žánrové zaradenie v kontexte súčasnej mainstreamovej hudby hádže SNOVONNE do popu, vychádzajúceho z v súčasnosti vcelku módnych (fínskych) gotických základov. Vymyká sa hlavne „Thirst“, pokus o elektro-goth-metalovú hitovku à la MARILYN MANSON, včetne priškrteného štekaného šepotu.
Som veľmi zvedavý, či bude SNOVONNE nútená hrať sama pre seba a skladať do šuflíka, alebo či sa podarí nájsť pre CD vydavateľa. Predstava, že sa do slovenských rádií dostane pop podobného razenia, ma totiž vôbec nenapĺňa hrôzou.
P.S.: Kompletné demo SNOVONNE si môžete stiahnuť na tejto adrese: http://www.snovonne.tk .
7 / 10
Snovonne
- spev, klávesy
Peter Slamečka
- klávesy
Livo
- gitara
Peter Báleš
- basgitara
1. Last Supper
2. Rest In Regret
3. Passion
4. Useless
5. Streaks
6. Thirst
7. Perfidy
Niekde v inom paralelnom vesmíre musí existovať iná SNOVONNE, pretože inak rozhodne nemôžem zdieľať nadšenie nad poslednou domácou nádejou. Zdržím sa ód a prihliadnutí na fakty ako vek autorky a krajina pôvodu. Čo zostáva potom? Naivná odrhovačka pozliepaná z už dávno počutých momentov naprieč žánrovým spektrom od lacného popového podliezania („Last Supper“, „Useless“), rockovej rádoby tvrdosti, prázdnej goticko-rock-metalovej pompy a násilnou snahou byť za každú cenu melodický a naliehavý („Perfidy“). Jednotlivé skladby sú až primitívne priamočiare a postrádajúce akúkoľvek hĺbku, či snahu prinútiť poslucháča k hlbšiemu ponoru. Neoslňujú ani veľmi zle odpozerané elektronické vsuvky mierne evokujúce starší NINE INCH NAILS alebo od „Antichrist Superstar“ neustále vyprázdňujúceho sa MARYLIN MANSON v „Thirst“ a vzdialene aj v „Passion“.
Samotná Snovonne na celom materiále nevyniká nijako osobitým prejavom a oslňujúcim rozsahom. Hoci na novších skladbách badať snahu o väčšiu vokálnu pestrosť, stále ide o to isté frázovanie a spev, len v každej skladbe s inou intenzitou. V stredných polohách pôsobí nevýrazne, vo výškach znervózňuje, v hlbších zase pripomína násťročných chlapcov v snahe znieť tvrdo, rozprávajúcich hrubším hlasom.
Snovonne má zatiaľ iba potenciál po čase osloviť akurát zasnívané stredoškoláčky a týpkov kupujúcich si albumy kapiel GALADRIEL, ORKRIST či ETHEREAL PANDEMONIUM, produkujúcich neurážajúcu hudbu, ktorá však ničím zvláštnym a svojským neoslní.
Kolegovia tu už napísali všetko podstatné o tomto deme. Mne osobne tiež chvíľku trvalo kým som si zvykol na vokálny prejav protagonistky...Rovnako chvíľu mi trvalo kým som si uvedomil, že je to vcelku slušný materiál a Snovonne deva s celkom slušnou hudobnou perspektívou.
Demo SNOVONNE a vokální projev hlavní protagonistky mi ponejvíce připomíná norský projekt STAR OF ASH avšak ani ne tak z hlediska hudebních a kompozičních postupů jako spíše ve snaze vtisknout hudbě určitý estetický rámec, které poměrně umně balancuje na hraně téměr až kýčovité líbivosti a vážné míněné hudební a citové výpovědi. Za nejpovedenější skladbu jednoznačně považuji experimentálně mrazivou "Thirst". Hitové ambice a zpěvnost nechybí např. skladbám "Useless" či "Streak". Hodnotím jako zajímavý počin do určité míry se vymykající běžné hudební zkušenosti jak na Slovensku, tak i na území ČR.
Hezké tvářičce a ňadrům dmoucím lze přivyknout ihned. Delší dobu možná potrvá přijít na chuť zvláštnímu "protahovanému" vokálu, i když ani to není velký problém. Automat slušně naprogramovaný a hudba pohodová, složitě se netvářící gotický rock, který pochopitelně stojí hlavně na zpěvačce. Vkusné melodie a snaha o přijatelnost pro všechny, rozhodně by však neškodilo více experimentů, jak se tomu děje v předposlední "Thirst". A ještě perlička - sborové óóó na začátku "Streaks" dá vzpomenout na legendární "Kreyson"...
Pustíte-li si dnes drtivou většinu tuzemských rádií a vydržíte-li to poslouchat alespoň 10 minut, tak jste buď nadobro zbaveni dobrého vkusu anebo totálně otupělí. Každému je nad slunce jasné, že se současným českým a slovenským popem to jde už notnou dobu z kopce a situaci určitě nezachrání ani rychlokvašky z monstrózních televizních soutěží hledajících mladé talenty. Spíše naopak.
Jako nepřehlédnutelný maják v obřím oceánu pak působí podobné projekty, kterým je i tato nahrávka. I když zařadit ji do středního proudu by bylo asi poněkud nespravedlivé, ale v každém případě vyznění nahrávky nemůže urazit ani toho nejzapřísahlejšího popera. I když mé nadšení nedosahuje výše nadšení redakčních kolegů, hodnotím nahrávku jako lehce nadprůměrnou a v kontextu současného tuzemského rockového mainstreamu jako jednoznačně jednu z nejlepších, což ovšem zase není tak veliká pocta. Jak již bylo řečeno, teď bude záležet na tom, aby si to kromě nás všimnul i někdo povolanější.
Stačí přivyknout svojskému a zpočátku těžkopádně působícímu projevu Snovonne, překousnout počáteční nelibost z demo zvuku (který je však v rámci možností velice dobrý), probručet první dvě skladby, které nepatří k tomu nejlepšímu... a pak už si jen vychutnávat velmi kvalitní a moderně znějící materiál, který stráví olbřímí vlivy moderního gothic rocku, elektroniky a popových přísavek, které si posluchače pevně přichytí. Tomuhle se říká v žurnalistickém žargonu příslib do budoucna a já jen pevně doufám, že to nebudou sliby-chyby. Držím palce a přeju a) dobré studio b) dobrého producenta c) hafo dobrých nápadů.
Zpočátku působili jako nepovedený hybrid mezi ARVIL LAVIGNE a EVANESCENCE okořeněné tu a tam GARBAGEovským experimentíkem či GATHERINGovským feelingem ve zpěvu. Hned napoprvé jsem nedokázal překousnout občas popově vyznívající potlačené kytary drhnoucí často až punk rockově jednoduché melodie a s tím snoubící se přímočaré rytmy. Taktéž zpěv na první poslech není přesvědčivý, Snovonne to chvílemi vcelku nepříjemně „tahá“, nicméně melodické linky právě ve zpěvu jsou největší devizou. Jde o opravdu chytlavé refrény a sloky - navíc je zpěv zvukově vyšperkován k dokonalosti, efektů je tak akorát a vrstvené vokální linky jednotlivé skladby neuvěřitelně posilují. V některých momentech například začátek skladby „Streaks“, či „Useless“ se člověk neubrání dojmu – „sakra tohle jsem už někde slyšel“, avšak poslouchá se to příjemně, tak to moc neřeší. SNOVANNE si ale mé sympatie získali. Jde o inteligentně dělaný moderní pop rock s gotickým nádechem, zajímavým zpěvem a já jsem zvědav na jejich regulérní studiový počin.
Gothicky rocková SNOVONNE nahrála velice povedené demo. Spočátku jsem si sice musel na její trochu netradiční syrový vokál zvykat, ale nakonec jej hodnotím jako jednu z nejsilnějších vlastností nahrávky. Ta startuje skladbou „Last Supper“ plnou pochmurného patosu. Dívčina spočátku pěje dezorientovaně jako by právě vstala z hrobu a rozhlížela se, kde že se nachází hřbitovní branka. Ale cestu si nakonec ujasní v kolovrátkovitém refrénu, který řečeno redakčním slangem, je velice „gay“. Druhá skladba “Rest In Regret“ je valčíkem se samotným drákulou. A hustou atmosféru parukami přeplněného sálu umocňuje zpěvaččin energický hlas ukazující se zde hned v několika polohách. Přes průměrnější „Passion“ se dostáváme k výrazné hitovce „Useless“ s velmi zapamatovatelným refrénem. Povedená rocková skladba, která kolekci spíše prosvětluje. Pátá „Streaks“ osciluje na pomezí dark rocku a fantasy metalové moderny. Husté riffy doplněné o klávesové kudrlinky, velmi rovné bicí ženoucí skladbu vpřed a výtečný životem překypující refrén. Asi nejschůdnější skladba pro ryze metalově školené uši. Šestá je mansonovsky jedovatá „Thirst“. V té Vám šakalí samička našeptává do ouška nejrůznější libůstky, kroužíc přitom okolo Vaší šíje. Její cíl je však jasný. Jedná se asi o nejsilnější motiv celého dema. Skladba dýchá chladnou a zlověstnou atmosférou lehounce sklouzávající k industriálu se vymyká všemu co zde doposavad bylo k slyšení. A to ani nemluvím o znovu výtečném zabijáckém refrénu. Závěrečná „Perfidy“ je pomalejší skladbou kde se SNOVONNE hlasově vyždímá a zhusta představí svůj nemalý rozsah. Nahrávka to není na první poslech, avšak dáte li jí čas, odmění Vás měrou vrchovatou. Až na úvodní a třetí trochu průměrnější věci, díky kterým jsem k SNOVONNE zpočátku přistupoval s nedůvěrou, nemá demo slabšího místa.
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.