Rok 1981 se pro Wolfganga Petersena stal zlomovým bodem jeho režisérské kariéry. Po několika televizních filmech a seriálech se jeden z nějvětších talentů německé kinematografie dostal k velké válečné látce a dokázal ji převést na plátno způsobem, jaký nemá obdoby. Vznikl bezesporu jeden z nejlepších a nejpůsobivějších filmů o druhé světové válce, který navždy změnil světovou kinematografii. Příběhy německé ponorky U-96 se staly vzorem pro další filmy, přesto jejich zpracování a atmosféra představují už více než 20 let nedostižnou metu... Vzhledem k neutichajícímu diváckému zájmu se Petersen rozhodl oprášit film v kompletní podobě – přidat více než hodinu vystřižených scén, zrestaurovat zvuk a výsledné dílo prezentovat na moderním nosiči DVD.

FILM
Ještě než se budeme věnovat DVD edici samotné, podívejme se detailněji na film. V čem tkví unikátnost Ponorky? Především v její komornosti a psychologičnosti. Nejedná se o klasický výpravný válečný film (jaký představuje například nepovedený americký pokus Ponorka U-571), ale o klaustrofobickou a pedanticky věrnou psychologickou studii života německé ponorky pod mořem. Vše je přizpůsobeno věrnosti, nikoli vizuální přitažlivosti. Pro účely filmu byla zhotovena speciální pohyblivá plošina s dokonalou maketou německé ponorky, herci byli po dobu natáčení drženi mimo sluneční paprsky, abych jejich kůže dostala zsinalý nádech, kameraman Jost Vacano zhotovil speciální systém, který umožňil snímací optice operovat v neuvěřitelně ztísněných prostorách... Díky jeho jedinečné práci se tak divák ocitá uprostřed ponorky, uzavřen v bizarním kovovém světě, kde neexistuje soukromí, ve světě, který je poznamenám věčně hrozícím Damoklovým mečem. Sugestivita prostředí je neopakovatelná a z technického hlediska k ní dále přispívá zvuk. Zvuk je jedním z hlavních nositelů dramatičnosti, většina bojových scén je postavena na strnulosti obrazu a nepatrným proměnám v audio kanálech – praskání trupu, tikání sonarů, zvuk lodního šroubu, kroutící se plechy potápějících se lodí. Soundtrack Klause Doldingera přesně souzní s potřebami filmu, titulní melodie (zprofanována techno kapelou U-96) je jímavá, ale zbytek hudby se spíše nerušícím doplňkem zvukových efektů. Neboť zvuk je jediným pojítkem ztísněného interiéru lodi a jejího okolí a zároveň tím jediným, čím se posádce odkrývá plížící se smrt v hlubinách...

Technická stránka je však pouze prostředníkem, hlavním hybatelem filmu je režisér a herci. Petersen zvolil takřka konverzační a minimalistickou formu psychologického dramatu – Das Boot je filmem bez příběhu, na jaký je dnešní divák zvyklí z popcornových dramat typu Zachraňte vojína Ryana – není zde snaha o glorifikaci a vykonstruováný heroismus, povaha filmu je ryze antihrdinská a demytizující. Nejde o příběh dobrých, nebo špatných, jde o příběh lidí uprostřed válečného šílenství. Jde o příběh války, která nemá barvu ani prapor a vlastně ani hlavní ideu. A právě skrze absenci patosu je Ponorka dílem snadno uvěřitelným a pohlcujícím. Ocitáte se uprostřed živé hmoty posádky, kamera je stále v těsném kontaktu s jejími členy, Petersen se vyžívá v dlouhých detailech a statických záběrech, které evokují stereotyp života pod mořem... A jako dokonalý harmonizátor vypravěčského tempa pak nasazuje dynamické akční střihy při bojových scénách, které vždy doplňuje o několik exteriérových záběrů. Ty nejsou žádnou lacinou akční vějičkou, jak bývá v dnešní době zvykem, ale spíše jakýmsi oddechnutím, odpočinutím od nesnesitelné atmosféry interiéru. K navození nebývalé realističnosti slouží režisérovi herci, herci, kteří nemají prostor pro velká gesta (přeneseně i doslovně), čili velkou váhu nese mimika, pohled. Právě při tomto druhu herectví se nejlépe ukáže, jak moc je představitel ve své postavě, jak je s ní spjatý. Das Boot není filmem plným dobrých herců, ale filmem plným zarputilých námořníků – počínaje fenomenálním Jürgenem Prochnowem, jehož kapitán-poručík Lehmann je postavou plnou rozporů a nenápadné dramatičnosti, přes Herberta Grönemeyera, který vpodstatě svou rolí pozorovatele ztělesňuje divácký element, až po toho nejposlednějšího člena posádky. Dramata osob se neodehrávají na rovině velkých slov, ale na rovině všedních starostí a právě proto jsou mnohem dramatičtější než Ryan a všichni jeho mrtví bratři...

DVD
Rozšířená verze nenabízí extra akční scény, nezvyšuje dynamiku velmi pomalu plynoucího snímku. Prohlubuje ho, zvyšuje jeho dokumentární charakter. Přibylo zajímavých dialogů, zvýrazňuje se postoj kapitána Lehmanna i jeho posádky k Říši a přibylo detailů, které ještě umocňují věrohodnost filmů. Ke cti Petersenovi budiž přičteno, že film ani při tříhodinové stopáži neztrácí na přitažlivosti a nemá hluchých míst. Pravdou je, že rozšířenou verzi ocení spíše znalci filmu než běžní diváci, ale na objektivních kvalitách snímek rozhodně získal. Samozřejmě i díky zrestaurovanému a do Dolby Digital předělánému zvuku. Moderní úpravy jsou naprosto ku prospěchu věci – neberou filmu částečnou patinu věku, ale dávají mu dostatečnou výzbroj obstát i v souboji se sice modernějšími, ale většinou o třídu a více slabšími, díly současné válečné kinematografie. Film si můžete pustit v originální "pět jedničkovém" znění (vřele doporučuji!), nebo ve stejně disponovaném českém dabingu. Titulky jsou k dispozici jen a pouze české, trochu poznamenané překladatelovou neznalostí námořnické hantýrky (překládat tradiční oslovení kapitána Herr Kaleun jako pane Kaleune – když se kapitán navíc jmenuje Lehmann – je krajně nešťastný). Trochu zklamáním je tak pouze bonusová část, která mohla být bohatší... Film o filmu se odehrává ve sladce povrchním hollywoodském duchu (aby to nebylo moc dlouhé a aby tam proboha nebylo moc informací!), upoutávka je americky jalová, fotogalerie sice poměrně zajímavá, přesto nehasící trochu rozpačitý dojem. O dost zajímavější je možnost pustit si do filmu titulkovaný komentář Wolfganga Petersena a Jürgena Prochnowa ... přiznám se, že vzhledem k nedostatku času jsem tuto možnost vyzkoušel poue letmo, ale pro zájemce bude dozajista nedocenitelným zdrojem zajímavých informací...

Je velice dobře, že se nejpůsobivější podmořské drama dostává znovu do oběhu, protože z diváckého povědomí nevymizelo nikdy. Šest oscarových nominací už dávno vybledlo, ale Ponorka pluje dál a stále patří mezi to nejlepší, co filmaři dokázali vyřknout na téma válka.

Hodnocení
Film: 10/10
DVD – technické provedení: 9/10
DVD – bonusová část: 6/10 

Omlouvám se za sníženou kvalitu obrázků, lepší se mi nepodařilo získat.