Jedním z rozhodně ne zbytečných reunionů byl i návrat americké death metalové legendy SUFFOCATION na scénu. Nové album „Souls To Deny“ na sebe nenechalo dlouho čekat, stejně tak jako následná dlouhá koncertní šňůra. SUFFOCATION se nevyhnuli ani naší republice, přičemž v Praze odehráli vynikající koncert. Následnou nabídku na rozhovor, kterou jsme dostali prostřednictvím evropského zastoupení vydavatelství Relapse records, by byla škoda nevyužít. Náročné turné a četné žádosti o interview se tak trošku odzrcadlily i na odpovědích Franka Mullena (vokály), který byly poněkud stručnější, avšak i tak mají dostatečnou vypovídající hodnotu ...

Jak jste nyní, s odstupem času, spokojeni s realizací nápadu dát se jako kapela znovu dohromady?

Jsme moc spokojeni s tím, jak se věci okolo nás a kapely seběhly. Je to fajn pocit vědět, že si tě po celou dobu lidé za takové úsilí cení. Věci jdou opravdu dobře a my věříme, že to tak půjde i nadále.

Pojďme ještě trošku do minulosti. Asi nikdo z vás neočekával, že se po „Despise The Sun“ SUFFOCATION na téměř 6 let odmlčí. Jak jste trávili toto období? Předpokládám, že se vám po muzicírování začalo stýskat čím dál víc.

Ano. Hraní mi určitě chybělo a každý, kdo kdy hrál v nějaké kapele, zná ten pocit, který máš, když stojíš na pódiu, a který bys za nic na světě nevyměnil. V té době jsme pokročili dál ve svých životech i rodinách, ale hraní mi vždycky chybělo.

Bylo pro tebe těžké přemluvit Mikea a Terrence k reuinonu SUFFOCATION?

Ne, ani ne. Cítili to samé co já, když jsme dávali SUFFOCATION znovu dohromady. Byla to vždy veliká součást našich životů a postrádali to stejně jako já.

Většina kapel, které se daly znovu dohromady, tvrdí, že při skládání nových skladeb cítí stejný entusiasmus a nadšení, jako ve svých začátcích. Jedná se podle tebe pouze o reklamní prohlášení anebo na tom bude něco pravdy?

Je to určitě pravda. Cítíš takovou čerstvost a touhu se do toho zase dostat. Máš ty samé představy o tom, jak skládat hudbu, a všechno se zas vrací.

Myslíš, že by „Souls To Deny“ znělo podobně, i kdyby vyšlo někdy v letech 1998, 1999? Myslím jak po kompoziční tak i zvukové stránce.

To je těžké říct. Měli bychom jiné členy, tak by to nejspíš neznělo úplně stejně. V té době bychom měli jako producenta Scotta Burnse, a tak by ta deska měla jiný zvuk. Ale hudba by nejspíš byla podobná té, co vyšla nyní.

SUFFOCATION byli v dobách alba „Effigy of The Forgotten“ považováni za jedny z lídrů US death metalové scény. Jak se z tohoto pohledu díváš na pozici vaší nové desky? Věříte „Souls To Deny“ natolik, že by vás opět vyneslo na vůdčí pozice?

Vidím naši novou desku jako pokračování toho, co SUFFOCATION vždycky dělali, a to vydávat brutální muziku. Uvidíme, jestli až k nejvyšší pozici, ale je těžké držet se toho, co pro nás udělalo první album; že z nás udělalo kapelu, kterou teď jsme. Vždycky se ale budeme rvát za vyšší úroveň provedení.

Jak se podle tebe za ta léta nečinnosti SUFFOCATION změnila death metalová scéna? Mám za to, že co se týče počtu vznikajících kapel, je stále velmi silná, ale originalita produkce značně zaostává. Dost kapel mi připadá jako vaše kopírka..

Myslím, že kapely teď začaly přidávat na rychlosti své hudby, opravdu hodně jich teď zrychluje. Myslím, že každá kapela má svůj styl, ale je potřeba dávat dohromady různé vlivy. Nás ovlivnila především spousta evropských kapel jako DESTRUCTION, KREATOR, SODOM, ale dá se říct že i SLAYER.

S tímto trošku souvisí i moje další otázka týkající se budoucnosti death metalu. Jakým směrem by se měl tento hudební proud ubírat, aby neskončil jako mrtvý styl? Je to cesta zlepšování instrumentálních dovedností, nebo absorbcí vlivů jiných hudebních stylů? Cítíte se v tomto směru díky svému postavení na scéně nějakým způsobem povinni přinášet do death metalu nové prvky?

Myslím, že díky záležitostem jako MTV Headbangers Ball nebo FUSE Uranium je tato scéna největší jaká kdy byla. Vyvíjet se znamená rozhlédnout se kolem sebe a přizpůsobit se. Nemyslím, že to má cokoliv společného se zlepšováním svých muzikantských schopností, ale schopností vidět, co se změnilo a po čem publikum touží. Nevěřím, že máme nějakou povinnost dodávat „na stůl“ nové prvky, ale neustále hledat nové nápady, a věříme, že právě to přinášíme svou hudbou.

Nebudu se ptát na ohlasy na „Souls To Deny“. Podobné otázky jste už určitě dostali nesčetněkrát. Já bych se rád vrátil k vašemu červnovému vystoupení u nás v Praze. Podle mnoha přítomných se jednalo přinejmenším o nejlepší koncert v tomto roce. Jak jste byli spokojeni se svým výkonem a s reakcí publika? A jak jste spokojeni s celým průběhem vašeho turné?

Publikum nás velmi povzbuzovalo a je dobré vidět, že naši fanoušci stále vítají to, co jsme dělali po celé roky, když jsme tu byli, a i když jsme tu nebyli. Celé turné bylo úspěšné a těšíme se, až přijedeme znovu v listopadu. I vám patří dík za to, že to bylo nejlepší vystoupení. Příště se to pokusíme ještě překonat.

Jak velikou pauzu si hodláte dát nyní? Znáš fanoušky, ti už by teď moc rádi slyšeli, že už nyní máte několik nápadů na novou nahrávku...

No, chystáme se na další turné.. V říjnu budeme v Mexiku, v listopadu pak v Evropě, a poté v Americe a v Kanadě v lednu. Pracujeme na živém DVD se speciální stopáží, a pak se vrhneme na další řadové CD.

Jaké jsou vlastně na koncertech ohlasy na vaše nové skladby? Předpokládám, že lidé se stále dožadují hlavně starších kousků, v tomto ohledu to asi nebudete mít lehké.

Fanoušci už začali víc brát nové věci, ale jasně: chtějí také slyšet starší materiál. V tuto chvíli jsme do setlistu přidali dvě další skladby z „Despise the Sun“.

Děkuji za rozhovor a určitě sledujte www.Suffocation.US, abyste znali všechna aktuální data našich vystoupení.

Fotografie: www.suffocation.us
Překlad: Štěpán ´Stone´ Langer