„Jsou dva, jsou z Plzně, je jim 18, milují industriál a pop. A hlavně každý je úplně jinej. Jeden je černej a druhej bílej“. Takhle nějak infantilně by se dalo představit relativně nové západočeské hudební uskupení cirgusu pana Ďábla zvoucí se PORNO COWBOYOVÉ. O svém nejnovějším demíčku „Pop – el – ová“ spokojeně hovoří jako o prvním, které splňuje všechny jejich požadavky na povedený vzorek vlastní tvorby. Mozkem souboru je orG (černej), který současnou novinku sám vymyslel, zaranžoval a v domácím studiu nahrál. Při živých performacích zastává post zpěváka, kytaristy a ústředního klauna skupiny. Baskytaru svírá Coop (bílej), hošík působící dojmem jako by si na pódium odskočil z pařížských módních salónů a předváděcích mol. Na koncertě oba zpoza bicí soupravy doprovází asi šestnáctiletá slečna Zigi, kterou nejspíš oba bossové na rocková pódia přitahli z nějakého dětského pokojíku na periferii západočeské metropole. Významnou složkou při koncertech je samozřejmě automat s předtočenými samply a stopami přídavných partů. Oba hlavní členové milují MARILYN MANSON a NINE INCH NAILS, ostatní vzory se však různí. Zatímco orG poslouchá tvrdší partičky, ať už SLIPKNOT či MINISTRY, a uctívá pěvecký projev Roberta Kodyma (jemuž je také hlasově nejvíc podobný), Coop je příznivcem rockových PLACEBO, MUSE, GARBAGE a pop bluesové dračice PINK. Kapela existuje zhruba dva roky a odehrála zatím okolo patnácti koncertů, tedy nepatří zrovna k aktivním, ale co není dnes, může být za chvíli. Přihlédneme li k jejich věku, je tato absence zkušeností pochopitelná.

Ještě před nahráváním jsem od PORNO COWBOYS věděl, že budou usilovat o jemnější sametové vyznění, které by mělo korespondovat se skoro až stomatologickou čistotou mansonovského alba „Mechanical Animals“. Celá nahrávka však dopadla tak trochu jinak. Přes veškerou mírnost snivá atmosféra a zvuková čistota nahrávce chybí. Naopak postabsťákové deziluze, deprese, citové prázdnoty a zmaru je na ní požehnaně. Novinka „Pop – el – ová“ je oproti předcházejícím dvěma nahrávkám mírnější, více tíhne k tolik vysněnému popovému jádru než k industriálnímu běsnění dřívější tvorby. Je však i mnohonásobně dotaženější a po všech stránkách vyzrálejší. Skladby plují v poklidném ambientním tempu, jsou více méně poloakusticky čiré s občasnými výlety k valivým mechovým riffům upomínajícím MARILYN MANSON někdy v době alba „Holy Wood“ či legendární zeleno-černou sebranku TYPE O NEGATIVE. Jak už jsem výše zmínil orGův hlas je spíše níže posazený a velmi podobný frontmanovi kapely WANASTOVI VJECY Robertu Kodymovi, což se do takovéto nepříliš rychlé a potemnělé muziky hodí. Texty se týkají lásky, nenávisti, hořkosti z rozchodu a smrti. Jsou to nepříliš náročně napsané záležitosti i když v kombinaci s orGovým hlasem temnou atmosféru získávají. Nejpovedenější skladbou je druhá „Fialový nebe“, ve které mě bere spíše první jemnější a řádně zdeptaná část, i když nakažlivost jejího refrénu také koresponduje s určitým příslibem do budoucna. Kromě ní jsou zde ještě úvodní „Černá růže“, titulní skladba „Pop-el-ová“ a skutečně zvrácená koverze skladby „Lucie“ od stejnojmenné tuzemské kapely. Slabiny celého dema vidim v nepříliš velkém spektru zvuků, které byly k nahrávání použity (i když si dovedu představit v jakých podmínkách se to celé nahrávalo) , nevelké tónové barevnosti jednotlivých skladeb (toto je jednoznačně záležitost prozatímní nevyhranosti) a v přílišné podobnosti struktury všech skladeb.

PORNO COWBOYOVÉ mají tedy před sebou ještě mnoho práce, ale jestliže jsou pro svou věc tak zapálení, jako se na pódiu zdají být, můžeme se od nich už v brzké době dočkat velkých zlepšení. Vždyť tato pořád ještě středoškolská formace existuje teprve necelé dva roky.