OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Připravme si jednu destilační kolonu. Vezměme skupinu KORN, nalijme do varné baňky a začněme zahřívat. Vydestilovaný obsah chytáme do kádinky. V zahřívané baňce by měla na dně zbýt heterogenní směs efektů a pazvuků. Kádinka s destilátem tvoří základ, do kterého budeme jen již přidávat další suroviny. Ve hmoždíři rozetřeme THERAPY? na hrubý prach, jenž nasypeme do kádinky k destilátu z KORN. Reakce není nikterak bouřlivá, jediný viditelný efekt, který sloučení provází, jest slabé zpěnění povrchu. Nyní si připravíme zkumavku s ILL NIŇO a přefiltrujeme přes nitrocelulózovou membránu. Na membráně by se měly usadit veškeré etnické hudební nečistoty. Přefiltrovanou látku přidáme do destilátu a zahřejeme na 95 stupňů. A jak tento téměř vroucí výsledek pojmenujeme? HAZYDECAY.
Poprvé a do dnešních dnů také zatím naposledy o sobě dali vědět kotoučem s názvem „Lovebombs“, který se svezl v roce 2000 na tehdejší bouřlivé nu-metalové vlně a této škatulce zůstává jejich hudba věrná. KORNovský atribut je zde asi nejpatrnější, hlavně při častokráte Davisovsky stylizovaném vokálu a v base, kde je hned u první skladby Ibanezka řady K5 s řádně vykousnutým equalizérem bez středů více než patrná. Mimochodem hlas Adama B. Sychrowa je největší devizou skupiny, u podobných těles bývá málokdy obvyklé, že by disponovala tak vyzpívaným a asi se nespletu, když řeknu i školeným hlasem. Veškeré nosné melodie má na bedrech právě Adamův hlas. Kytary jsou po stránce invence nejslabší stránkou celého alba, oproti zpěvu vám v hlavě neuvízne jediný nápad, zatímco se zpěvákem si spokojeně pobrukujete již po druhém poslechu. Adam svůj vokál převléká do různých kabátů, od čistých poloh, přes chrapláček až k pořádnému řevu. Zapomenout nesmím ani na rapové vložky ala Fred Durst.
Skladby jsou co do kvality vzácně vyrovnané, není zde výrazně slabších či silnějších kusů, což je na jednu stranu dobře, neboť materiál působí kompaktně a vyzrále. Na druhou stranu nedokážu přesně říci, která skladba mi přirostla nejvíce k srdci, a celé CD pak jako celek lehce splývá. Ve zpěvech je nepřeslechnutelný velmi dobře vyvinutý čich po hezkých melodických linkách, jež nevyznívají podbízivě. Snad jediný kousek, který mě oslovil více než jiné, je pátá skladba „Part Of Your Body“, kde jsem si v několika kratičkých fragmentech zavzpomínal na své oblíbené THERAPY?. Celkově jde o kvalitní český hard-crossover se silným americkým feelingem a velmi nadprůměrným zpěvem. Své posluchače si jistě získá jak z přívrženců nu-metalových záležitostí, tak i melodického HC.
Kvalitní český hard-crossover se silným americkým feelingem a velmi nadprůměrným zpěvem. Své posluchače si jistě získá jak z řad nu-metalových teens, tak i melodických HCčkářů.
7 / 10
Adam B. Sychrow
- vokál
Lee Navarro
- kytara
Minno Dragonarez, Jr.
- bicí
Dee/Ace
- baskytara
1. Gone With The Wind
2. Jewelz Of Concrete
3. Take Off My Mask
4. Angelz In Da House
5. Part Of Your Body
6. Lips Of Poison
7. Far
8. Why You?
9. Linez & Shadez
Your Closest F.r.iend (2006)
Jewelz Of Concrete (2004)
Phaentae*styk on a Golden Tray (promo EP) (2004)
Lovebombs (2002)
HAZYDECAY jsou kapelou stavící nu-metalové melodie na řádně hutných hardcore základech. Na mne však působí navzdory Ripovu rozdílnému pohledu velmi sebejistě a osobitě. Ano je zde jistá podobnost třeba s KORN či oaklandskými MACHINE HEAD v období "Supercharger", ale je předávána z úcty k "velkým" ne z pouhého bezduchého plagiátorství. Z materiálu je cítit jak kapela potřebuje hrát muziku tímto způsobem a dodává do ní přes již zmíněné vlivy spoustu svého. Z nahrávky stříkají proudy nadšení a entuziasmu. Vše je výtečně zvukově ošetřeno a ozdobeno fantastickým projevem zpěváka Adama Sychrowa. Nejsilnější skladbou je ďábelské magma "Gone With The Wind" se strhujícím refrénem, dál potom "Jewelz Of Concrete" s patetickým zajíkáním ve stylu Jonathana Daviese (zde je ovlivnění KORN asi nejzřejmější ,ale sluší), rapový nášup "Angelz In da House" a kypící rozmáchlá rifforamata "Part of Your Body" a ""Linez And Shadez". Největší hitovkou je sedmá "Far". Nebýt celkem nezáživných skladeb "Lips of Poison" a "Why You" bylo by hodnocení ještě o trochu vyšší. I tak velmi dobré moderní razantní hardcore album.
no je to lepší než to před tím, ale pořád se mi to zdá nedomrlé.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.