OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
MOONLIGHT AGONY je dosud neznámá power metalová kapela ze Švédska. To by se ovšem mohlo změnit, a to hned s jejich první deskou „Echoes Of A Nightmare“. MOONLIGHT AGONY se nesnaží jet s proudem, ale ve svém projevu nachází svou vlastní identitu na poli melodického metalu. Vyvarovali se zneužití laciné symfoniky, kterou dnešní svět překypuje, a místo toho vsadili na svou nápaditost, a tak si jejich první dítko větší pozornost jistě zasluhuje.
A proč ten až reklamě znějící úvod? Nechce snad recenzent naznačit, že by se na scéně power metalové hudby objevilo nějaké překvapení? Věřte, nevěřte, ale ano. Nahrávka se mi do rukou dostala celkem náhodou, nicméně poměrně záhy si začala získávat mou pozornost. Začněme hned od úvodu: žádné heroické intro, ale taky se hned nespustil šlapákový kulomet. „Into Darkness“ začíná proměnlivou rytmikou, kytarista a klávesák střídají motivy jako Casanova milenky a v této své snaze až do konce desky nepoleví. Nad vším se nese velice kvalitní zpěv. Jsou zde citelné úlety do progresivních vod, ale skupina ve svém projevu dynamičnost power metalové hudby nezapře. Projev (a hlavně zvuk) MOONLIGHT AGONY mi připomíná o trochu víc nadupané EVERGREY, což možná není zas až tak moc divné, ale k tomu se ještě vrátím. Ve druhé - „Icy Plains“, postavené na rychlém rifu předhánějícím se s klávesami, se zpívá duet, kdy ženskou část obstarává Carina Englund. Za mikrofonem na celé desce kouzlí Chitral Somapala (to je na fotce ten zabiják ze Srí Lanky), kterého skupině pro nahrání alba dohodil jejich label Intromental. Somapalu jinak můžeme slyšet ve FIREWIND, FARO, dříve zpíval u AVALON a ve spoustě dalších kapel.
Nyní se jen letmo podívejte na obal. Jistě, někdo chtěl vytvořit pochmurně působící obraz. Ovšem onou ponurou atmosférou je cítit celé album.Na tom má bez pochyby lví podíl hlavní producent Tom S. Englund, „modří už vědí“ – proto ta zmínka o EVERGREY. V „Ceremony“ si můžeme konečně vychutnat pořádný heroický refrén. Největší „vodvaz“ alba však přichází se skladbou „Equilibrium“. Tomu říkám power metal! Tady MOONLIGHTi ukazují záda většině „čistokrevných“ a ještě do toho stíhají svoje kytaro-klávesové parádičky. Předposlední, instrumentální kompozice je již čistě o střídání rolí kláves a kytary v neustávajícím rytmu energetické hudby, která tak připraví půdu pro závěrečnou monumentální „Vanished“. Dlouhou, avšak na melodie velmi bohatou skladbu, kde se mrazivě znějící klávesy prolínají s nekompromisním rifem a pochmurným, nádherným sborovým refrénem.
MOONLIGHT AGONY na svém debutu stavějí laťku zatraceně vysoko. Nebývá obvyklé představit se s tak nápaditým albem, navíc po instrumentální stránce vyspělým. Jistě, dá se říci, že měli štěstí. Firma jim dohodila kvalitního zpěváka a starý pardál Englund jim pomohl udělat zvukově skoro dokonalé dílo. To ovšem na věci nic nemění. „Echoes Of A Nightmare“ ukazuje další možnou cestu rychlého, melodického metalu.
Energická hudba s progresivními prvky, kde se snoubí atmosféra měsíčního svitu s dravostí rychlého metalu. Power metal par excellence!
8 / 10
Chitral Somapala
- zpěv
Kalle Landin
- kytara
Rikard Petersson
- kytara
Martin Mellström
- klávesy
Christofer Starnefalk
- basa
Robert Willstedt
- bicí
1. Into Darkness
2. Icy Plains
3. Echoes of a Nightmare
4. Ceremony
5. Equilibrium
6. The Ghost
7. Moonlit Horizon
8. Vanished
Vydáno: 2004
Vydavatel: Massacre Records
Stopáž: 43:28
Produkce: Tom S. Englund, Arnold Lindberg a MOONLIGHT AGONY
Studio: Division One Studios, Kings-ton studio
No, ony hrdinské refrény mi nijak nekazí náladu, protože MOONLIGHT AGONY nejsou nic víc než inteligentně zahraným hevíkem s dobrým zěvákem a poměrně slušným repertoárem melodií. Což ale neznačí, že mě tahle deska nenudila... Neslyším na ní nic extraordinérního... pokud tedy neberete spojení inteligentní hevík sám o sobě za dostatečnou "extraordinérnost". V porovnání s atmosferickými majstrštyky EVERGREY jsou MOONLIGHT AGONY druhá liga. Chybí jim prostě výraz. A to je pro mne zásadní věc...
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.