MOONLIGHT AGONY je dosud neznámá power metalová kapela ze Švédska. To by se ovšem mohlo změnit, a to hned s jejich první deskou „Echoes Of A Nightmare“. MOONLIGHT AGONY se nesnaží jet s proudem, ale ve svém projevu nachází svou vlastní identitu na poli melodického metalu. Vyvarovali se zneužití laciné symfoniky, kterou dnešní svět překypuje, a místo toho vsadili na svou nápaditost, a tak si jejich první dítko větší pozornost jistě zasluhuje.
A proč ten až reklamě znějící úvod? Nechce snad recenzent naznačit, že by se na scéně power metalové hudby objevilo nějaké překvapení? Věřte, nevěřte, ale ano. Nahrávka se mi do rukou dostala celkem náhodou, nicméně poměrně záhy si začala získávat mou pozornost. Začněme hned od úvodu: žádné heroické intro, ale taky se hned nespustil šlapákový kulomet. „Into Darkness“ začíná proměnlivou rytmikou, kytarista a klávesák střídají motivy jako Casanova milenky a v této své snaze až do konce desky nepoleví. Nad vším se nese velice kvalitní zpěv. Jsou zde citelné úlety do progresivních vod, ale skupina ve svém projevu dynamičnost power metalové hudby nezapře. Projev (a hlavně zvuk) MOONLIGHT AGONY mi připomíná o trochu víc nadupané EVERGREY, což možná není zas až tak moc divné, ale k tomu se ještě vrátím. Ve druhé - „Icy Plains“, postavené na rychlém rifu předhánějícím se s klávesami, se zpívá duet, kdy ženskou část obstarává Carina Englund. Za mikrofonem na celé desce kouzlí Chitral Somapala (to je na fotce ten zabiják ze Srí Lanky), kterého skupině pro nahrání alba dohodil jejich label Intromental. Somapalu jinak můžeme slyšet ve FIREWIND, FARO, dříve zpíval u AVALON a ve spoustě dalších kapel.
Nyní se jen letmo podívejte na obal. Jistě, někdo chtěl vytvořit pochmurně působící obraz. Ovšem onou ponurou atmosférou je cítit celé album.Na tom má bez pochyby lví podíl hlavní producent Tom S. Englund, „modří už vědí“ – proto ta zmínka o EVERGREY. V „Ceremony“ si můžeme konečně vychutnat pořádný heroický refrén. Největší „vodvaz“ alba však přichází se skladbou „Equilibrium“. Tomu říkám power metal! Tady MOONLIGHTi ukazují záda většině „čistokrevných“ a ještě do toho stíhají svoje kytaro-klávesové parádičky. Předposlední, instrumentální kompozice je již čistě o střídání rolí kláves a kytary v neustávajícím rytmu energetické hudby, která tak připraví půdu pro závěrečnou monumentální „Vanished“. Dlouhou, avšak na melodie velmi bohatou skladbu, kde se mrazivě znějící klávesy prolínají s nekompromisním rifem a pochmurným, nádherným sborovým refrénem.
MOONLIGHT AGONY na svém debutu stavějí laťku zatraceně vysoko. Nebývá obvyklé představit se s tak nápaditým albem, navíc po instrumentální stránce vyspělým. Jistě, dá se říci, že měli štěstí. Firma jim dohodila kvalitního zpěváka a starý pardál Englund jim pomohl udělat zvukově skoro dokonalé dílo. To ovšem na věci nic nemění. „Echoes Of A Nightmare“ ukazuje další možnou cestu rychlého, melodického metalu.