OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ak by sa mala niekde overiť stará múdrosť o trpezlivosti, čo (krvavé) ruže prináša, bolo by to práve v prípade veteránov dánskej deathmetalovej scény, ktorí si hovoria ILLDISPOSED. Veľmi veľa tuborgov im muselo pretiecť dolu hrdlom, kým sa prebojovali pod krídla veľkého vydavateľstva. Veď svoj debut „Four Depressive Seasons“ nahrali pred celými dvanástimi rokmi! Naozaj sa nestáva často, aby bossovia labelu Roadrunner Records, ktorí doslova držia prst na tepe doby, dali takýmto spôsobom šancu zrelým tridsiatnikom, kapele, ktorá je podľa všetkých nemilosrdných marketingových pravidiel už dávno za svojim zenitom. V prípade ILLDISPOSED však vsadili na správneho čierneho koňa.
Doska „1-800 Vindication“ je manifestom inteligentnej brutality. Niečo takéto dokážu zahrať naozaj iba muzikanti, ktorí majú v prstoch tisícky hodín skúšok, stovky koncertov, jedným slovom prax. ILLDISPOSED vedia veľmi dobre, čo chcú a ako to dosiahnu. Výsledkom je muzika, ktorá povznáša zhýralého ducha každého fanúšika kvalitného death metalu.
Medzi úvodnou majestátnou hymnou „Believe In Me“ a záverečnou rýchlou riffovou jazdou „The Final Step“ si môžete vychutnať všetko to, čo robí kov smrti zaujímavým.
ILLDISPOSED vsadili na tradičný valivý death v štýle anglického vojnového monštra BOLT THROWER, ktorý počas sympatickej polhodinky vyšperkujú sebe vlastnými nezvyčajnými postupmi. Spev vynikajúceho Bo Summera miestami akoby vychádzal zo sírnych hĺbok pekelných, inokedy zo zákutí krvavých amerických bitúnkov a o chvíľu zasa z planín severských, škrekotu havranov zasnúbených.
Nechýbajú ani čisté vokály, viachlasné zbory či dokonca ženské spevy. Prekvapia klávesy a vkusne naprogramované pazvuky, nádherné gitarové sóla, výborné riffy. Pestrosť s veľkým P je tu hlavným heslom dňa.
ILLDISPOSED dokazujú v niektorých refrénoch priam hitový potenciál – songy ako „Dark“, „Now We´re History“ alebo „In Search For Souls“ sa v priebehu budúceho leta stanú zaručenými trhákmi festivalovej sezóny.
Zrelosť, zohratosť a skvelé nápady týchto piatich death-maestrov dosahujú priam impozantné rozmery.
Ak na sklonku roku 2004 pátrate po ďalšom prírastku do rodinky kvalitných deathmetalových nahrávok, skúste zaloviť aj v netradičných dánskych vodách. ILLDISPOSED vás rozhodne nesklamú, skôr naopak, popredné miesta vášho osobného rebríčka budú ohrozené.
THERE´S STILL SOMETHING ROTTEN IN THE STATE OF DENMARK!
ILLDISPOSED hrajú profesorský death metal. Profesorský v tom najlepšom slova zmysle. Jedna z najvydarenejších poklôn majestátnej sile Smrti v roku 2004 nesie názov „1-800 Vindication“
8 / 10
Bo Summer
- spev
Jonas Klogge
- basgitara
Jakob Batten
- gitara
Lasse Bak
- gitara
Thomas Muskelbux
- bicie
1. I Believe In Me
2. Dark
3. Now We´re History
4. When You Scream
5. Jeff
6. In Search Of Souls
7. Still Sane
8. You Against The World
9. No More Time
10. The Final Step
Sense The Darkness (2012)
There Is Light (But It's Not For Me) (2012)
The Best Of Illdisposed (2011)
To Those Who Walk Behind Us (2009)
The Prestige (2008)
Burn Me Wicked (2006)
We Suck, Live Aarhus (DVD) (2005)
1-800 Vindication (2004)
Kokaiinum (2001)
Retro (2000)
There's Something Rotten In The State Of Denmark (1997)
Submit (1995)
Helvede (1995)
Return From Tomorrow (MCD) (1994)
Four Depressive Seasons (1993)
The Winter Of Our Discontempt (demo) (1992)
Vydáno: 2004
Vydavatel: Roadrunner Record/Universal Music
Stopáž: 36:01
Produkce: Ziggy
Studio: www.zigzound.dk
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.