OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Psát v dnešní době pouhý profil dávno mrtvé legendy ATHEIST se mi zdálo poněkud neuspokojivé a tak jsem tento článek pojal i jako připomenutí a oglosování tehdejší především thrashové a deathové scény, které byli ATHEIST nedílnou součástí a ve které se snažili prosadit svoji neotřelou hudbou. Právě z tohoto důvodu se článek neúměrně natáhl, takže tu namísto jednoduchého profilu máme seriál. Snad to nebude příliš únavné.
Hluboké je jezero času a čím hlouběji se snažíme ponořit, tím temnější a neprůhlednější jsou vody minulosti. A v těchto mnohdy kalných vodách se jen velmi těžko rozeznají nedomrlé čudly od zapomenutých sumců. Často je pak pouze dílem náhody, zda v rozhozené síti uvízne starý prošlapaný škrpál nebo náhrdelník princezny Nedoceněné. Na rozdíl od samotářských rybářů jsou naštěstí hudební příznivci většinou společenští tvorové a tak pokud lovíte ve vodách hudební minulosti, nebývá až tak těžké pozeptat se po nějakém místečku, kde se ve skryté tůni schovává zaručeně výstavní kousek. A jsou i takové výjimečné „ryby“, na které se ani ptát nemusíte, protože o jejich skrýši ví prostě každý. Jakoby bez ohledu na hloubku, která je dělí od hladiny současnosti, zůstávala nahoře nad nimi nějaká bóje, kterou zkrátka nejde přehlédnout. A jedna z těchto nepřehlédnutelných bójí, už mnoho let vytrvale odolávající náporům hudebních bouří, na sobě nese nesmazatelný nápis ATHEIST.
Když v roce 1984 v Sarasotě na Floridě drhnul mladý Kelly Shaefer své riffy na otlučenou kytaru, byl už svět plný metalového šílenství a Amerika se zdála jako ráj extrémních partiček. Především Kalifornie a zátoka Bay Area tehdy hýřily životem plným thrashově agresivního rachotu. Teď se samozřejmě sluší připomenout toho roku vycházející desku „Ride The Lightning“, od koho ani nemusím dodávat. Ale děje se toho mnohem víc, například Dave Mustaine formuje MEGADETH, SLAYER vypouští svůj živočišností čišící živák „Live Undead“ a EXODUS, které už v roce 1981 spoluzakládal Kirk Hammett, nahrávají původně pro Torrid Records svou prvotinu „Bonded By Blood“, aby jí nakonec o rok později vydali u Combat Records, u kterých v té době začala vycházet spousta slušných desek. V New Yorku servírují ANTHRAX svoji „věštbu o nemoci šílených krav“ na debutu „Fistful Of Metal“ a v Evropě vstupují na scénu BATHORY, aby předznamenali pozdější nástup švédského metalu. V Británii zatím řádí již zavedené firmy JUDAS PRIEST a IRON MAIDEN.
A právě v tomto roce 1984 se dají vysledovat prvopočátky budoucích ATHEIST, když kytarista Kelly Shaefer zakládá skupinu OBLIVION, původně s jistým bubeníkem jménem Mark, kterého však záhy střídá Steve Flynn. Tito dva, tehdy ještě chlapci, si padli do noty nejen jako hudebníci, ale na dlouhá léta se z nich stali i blízcí přátelé. S vlastní hudební vizí prozatím schovanou někde hluboko v podvědomí začali drtit povětšinou převzaté skladby, začátky však nebyly nijak jednoduché, hoši byli po instrumentální stránce neumětelskými začátečníky a tak veškerý volný čas trávili zdokonalováním se v ovládání svých nástrojů. Navíc tu byl i problém s ostatními členy skupiny, kteří prakticky neexistovali, takže kupříkladu basáci se střídali jako na běžícím pásu. Přesto se Kelly a Steve nevzdali a počátkem roku 1985 přibrali, ve snaze stabilizovat sestavu, vokalistu slyšícího na jméno Scrappy a změnili název své skupiny na RAVAGE. Ale aby to nebylo tak jednoduché, svůj název museli hned upravit, neboť jedni RAVAGE tu v té době už byli. Chlapci z toho vybruslili šikovně, když skupinu přejmenovali na R.A.V.A.G.E. (Raging Atheists Vowing A Gory End - Bouřliví ateisté přísahající krvavý konec). V té době byly jejich vzorem skupiny jako ANTHRAX, EXODUS, TROUBLE nebo SLAYER, od kterých také hráli převzaté skladby, ale už se pomalu začíná tvořit i vlastní materiál skupiny. Dokonce tehdy vznikla i základní verze skladby „On They Slay“, která se o několik let později objevila na první desce ATHEIST.
V tomto období již byl kalifornský thrash v rozkvětu, ale kromě klasických thrashových desek EXODUS nebo MEGADETH se rodí i extrémní počin POSSESSED s názvem „Seven Churches“, který se dá s odstupem času považovat za jedno z prvních deathových alb, přestože byl tehdy označován jako thrash nebo dokonce black. Ale i jinde ve světě to vře, například kanadští RAZOR vydávají své druhé album „Evil Invaders“, na kterém servírují nekompromisně rychlý a tvrdý nářez na rozhraní speed/thrash metalu. V Evropě vychází debut „Infernal Overkill“ německých DESTRUCTION, kteří upoutávají díky své image naondulovaných hošíků, jimž se rádoby svalnaté hrudníčky hroutí pod tíhou nábojových pásů. Ale pojďme zpět do Ameriky. V Los Angeles vstupují na scénu DARK ANGEL, u kterých o rok později „tluče na buben“ Gene Hoglan, aby tak výrazně přispěl k úspěchu alba „Darkness Descends“. V New Yorku zase jistý Petrus Steele (později vejde ve známost jako frontman TYPE O NEGATIVE) nahrává se skupinou CARNIVORE, pravděpodobně v mezičase svých pornografických aktivit, nezapomenutelnou eponymní desku. A na samotné Floridě už se pomalu objevují první jiskřičky pozdějšího deathového požáru. Bratři John a Donald Tardyové zakládají v Brandonu kapelu s názvem XECUTIONER (pozdější OBITUARY) a Chuck Schuldiner již řádí se svými DEATH. A mezi tím vším se rvou se svými nástroji i R.A.V.A.G.E., kteří se prozatím zdají jako tuctová kapela, jakých je v té době na Floridě nespočet.
Výrazný posun pro budoucí ATHEIST znamenalo v roce 1985 Kellyho setkání s kamarádem z dětství Rogerem Pattersonem, který v té době drhnul basu u thrashových AGGRESSOR. Netrvalo dlouho a Roger se stal regulérním členem R.A.V.A.G.E.. K velmi agresivnímu a ostrému stylu však příliš neladil Scrappyho melodický vokál („Ten člověk pištěl jako Mickey Mouse“ prohlásil o něm pozdější člen skupiny Rand Burdey, který už tehdy byl s ATHEIST v kontaktu). Milý zpěvák tedy dostal padáka a vokál si ke své kytaře přibral sám Kelly. Tím se konečně vytvořilo stabilní jádro skupiny v podobě Kelly Shaefer – kytara a vokál, Steve Flynn - bicí a Roger Patterson – basa, což byla sestava jejíž potenciál měl brzy vtrhnout do nechápavého světa s vlastním materiálem, na kterém skupina začala okamžitě pracovat. Takto pouze ve trojici se pánové vrhli i na koncertování (samozřejmě jen v rámci lokální floridské scény) a v srpnu 1985 vstoupili do Progressive Studios v Tampě, aby tam nahráli skladbu „Kill Or Be Killed“ pro své první demo „Rotting In Hell“. Z důvodu nedostatku peněz však musely být zbývající čtyři skladby nahrány „na živo“. Demo bylo celkem kladně přijato tehdejší undergroundovou scénou, ale k tomu, aby se začínající skupina mohla prosadit, byla ještě dlouhá cesta, neboť konkurence na tehdejší americké i světové scéně nebyla malá.
Přichází totiž rok 1986, rok přesycený spoustou vycházejících desek i událostí. New Yorským NUCLEAR ASSAULT vychází klasická thrashová placka „Game Over“, kromě toho je New York plný i thrashcorových partiček, na místní scéně působí třeba takoví AGNOSTIC FRONT, OVERKILL, LUDICHRIST, ANTHRAX a v neposlední řadě se objevuje album „Life Of Dreams“ jistých CRUMBSUCKERS, kteří jsou asi známí hlavně díky jejich pozdější metamorfóze v metalcorové PRO-PAIN. SLAYER plivou do světa desku „Reign In Blood“ a v Evropě se svým kultovním kouskem „The Final Separation“ prezentují Italové BULDOZER. Pro R.A.V.A.G.E. je pak rok 1986 zlomový, neboť právě na konci tohoto roku se začíná nadějné skupině blýskat na lepší časy, ale o tom až příště.
Jupiter (2010)
Elements (1993)
Unquestionable Presence (1991)
Piece Of Time (1990)
Beyond (demo) (1988)
On They Slay (demo) (1986)
Rotting In Hell (demo) (1985)
Země původu: USA
Stručná historie:
1984: Kelly Shaefer zakládá OBLIVION
1985: vznikají R.A.V.A.G.E. již se Steve Flynnem za bicími a do skupiny přichází i basák Roger Patterson
srpen 1985: první demo „Rotting In Hell“
1986: po druhém demu „On They Slay“ skupina získává managera Borivoje Frgina
1987: ATHEIST se podílejí na kompilaci „Raging Death vol.1“
začátek roku 1988: do skupiny přichází kytarista Rand Burkey
1988: demo „Beyond“
listopad 1988: natáčení prvního alba „Piece Of Time“
1989: ATHEIST podepisují smlouvu s Active Records
1990: konečně vychází album „Piece Of Time“
prosinec 1990 až leden 1991: turné s CANDLEMAS
12. února 1991: Roger Patterson umírá při automobilové nehodě
1991: přichází Tony Choy a je nahráno druhé album „Unquestionable Presence“
konec roku 1991: Tony odchází a nahrazuje ho Darren McFarland
1992: turné s CANNIBAL CORPSE a GORGUTS
konec 1992: skupina se rozpadá, Kelly hraje s NEUROTICA, Stave jde studovat
1993: náhlé oživení, album „Elements“ a turné s BENEDICTION
24. října 1993: poslední koncert v Detroitu a definitivní konec
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.