KISSIN' DYNAMITE - Back With A Bang
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Při vyslovení jména Fredrik Thordendal se asi každému vybaví stále živá, přesto dnes již legenda MESHUGGAH, které je tento kytarista členem už od jejího založení v roce 1987. Mohlo by se zdát, že působení u těchto technothrashových velikánů musí být pro každého dostatečnou možností k realizaci hudebních ambicí, přesto se za ta léta hraní s domovskou skupinou v Thordendalově mysli nahromadily i vize překračující rámec materiálu vhodného pro MESHUGGAH a tak v roce 1997 vyhřezl Fredrikův tvůrčí přetlak do světa v podobě projektu FREDRIK THORDENDAL´S SPECIAL DEFECTS. Díky tomu se dnes můžeme podivovat nad obrovskou až vizionářskou hudební kreativitou, která je do alba „Sol Niger Within“ vtlačena.
Snad není příliš troufalé, když si dovolím tvrdit, že materiál této desky v podstatě předběhl dobu a tak trochu předznamenal a prorokoval budoucnost kapel jako DILLINGER ESCAPE PLAN. A nejen to, ve své interstylové progresi Fredrik už tehdy dokráčel mnohem dál, než většina dnešních math metalových objevů. Jeho hudba sice neoplývá takovou agresivitou a ani se neutápí v překombinovaných extrémech, jakými se snaží ohromovat některé po instrumentální stránce skvěle vybavené skupiny, ale Thordendalovy konstrukce šíleně provokujících, přesto funkčních, postupů dokáží i dnes ohromit svojí neotřelostí a přirozeným skloubením mnoha stylově různorodých elementů. To vše samozřejmě nemá na svědomí pouze samotný Fredrik, ale také spousta dalších skvělých hudebníků, které si k nahrávání pozval.
Pokud budete v metalovém světě hledat často velmi diskutabilní jazzové prvky, bez obav můžete jejich přítomnost ohlásit u těchto Thordendalových defektních vizí, neboť základními stavebními kameny jsou zde právě jazzové postupy kombinované s thrashovou a coreovou agresivitou, která je reprezentována především rytmickým „vzorkováním“, ve kterém nejde opomenout vliv domovských MESHUGGAH (a to i přesto, že Fredrikův „stájový kolega“ a bicman Tomas Haake si zde pouze zakřičel). S klidným svědomím se dá mluvit o jazzcoru, ale také technothrashi, psychorocku nebo třeba i klasické hudbě - to v okamžiku když se na vás vyřítí varhanní kakofonie. Ale nosný prvek hudby je samozřejmě především v kytarovém bláznění, které sice často utíká do psychedelického pištění, ale i přirozeně plyne v již zmíněných jazzových linkách. Místy, ač se to může u podobné hudby zdát neuvěřitelné, se celkové vyznění dostává až do tklivé zasněnosti, aby po následném rytmickém přechodu propukl nervózní kytarový rej. Jednotlivé skladby nejsou samostatnými dílky, ale hudba se přelévá prostorem celého alba a z konceptu vybočujícími pasážemi jsou v podstatě pouze varhanní eskapády, jejichž zvuková odlišnost a plnost kontrastuje s někdy až studenou technikou. Emoce však číhají všude. S vokálem si netřeba dělat starosti, většinou evokuje vzpomínku na domovské MESHUGGAH, ale vyskytnou se i „recitace“, vřeštivé jekoty a chroptivé dušení. Texty, často obsahující citace Danta, Samuela Becketta, Marquise de Sade, Hermanna Hesse, Oscara Wilda a dalších, jsou položeny do nepozemsky psychotických rovin. Jak také jinak, hudba jako z vesmíru přece zasluhuje i vzdušně provokativní lyriku.
„Sol Niger Within“ určitě nepatří mezi desky, které se vám při prvním poslechu zalíbí. Většině lidí se asi nezalíbí nikdy. O to však Fredrikovi zjevně nešlo, protože on stvořil album jakékoli líbivosti prosté. Výsledkem je především hudba ohromující svojí netradičností a snad až šokující stylově roztříštěnou nespoutaností. Časté útěky od metalu však nejsou samoúčelné, dokládají pouze univerzálnost slova hudba a nesmyslnost škatulkování v případě, že se nám do rukou dostává dílo skutečného pana hudebníka, kterým Fredrik Thordendal rozhodně je.
Kromě originálu z roku 1997 se deska dočkala i znovuvydání o dva roky později u Relapse Records. Tato reedice s názvem "Sol Niger Within Version 3.33" se honosí novým mixem, který Fredrik spáchal společně s Danielem Bergstrandem. Na desce však už chybí veškeré varhanní party, což považuji za silné ochuzení. Pokud se tedy budete po albu poohlížet, doporučuji shánět původní verzi z roku 1997, přijdete sice o dva bonusy, které jsou z roku 1999 a budete se muset spokojit s kvalitou původního mixu, ale Öbergovo i Larssonovo varhanní preludování rozhodně stojí za to.
Zdá se, že kytarista Thordendal je týpek, kterému ne vždy stačilo jeho řádění s MESHUGGAH. Tento projekt jasně dokladuje jeho touhu stoupat mnohem výš než mu dovoluje prostor své skupiny, tak vysoko, že přišel s materiálem, který je co se invence týká násobkem (kolika si každý doplní sám) samotných MESHUGGAH.
Fredrik Thordendal
- kytary, vokál, basová kytara, syntetizér
hosté:
Tomas Haake
- hlas
Marcus Persson
- křik
Morgan
- bicí
Victor Alneng
- yidaki
Kantor Magnus Larsson
- chrámové varhany
Jerry Ericsson
- basová kytara
Jennie Thordendal
- gallskrik
Jonas Knutsson
- saxofon
Mats
- chrámové varhany, syntetizér
1. The beginning of the end of extraction (Evolutional slow down)
2. The executive furies of the Robot Lord of Death
3. Descent to the netherworld
4. ...Och stjärnans namn var malört
5. Dante's wild inferno
6. I, Galactus
7. Skeletonization
8. Sickness and demoniacal dreaming
9. UFOria
10. Z1- Reticuli
11. Transmigration of souls
12. In reality all is void
13. Krapp's last tape
14. Through fear we are unconcious
15. Death at both ends
16. Bouncing in a bottomless pit
17. The sun door
18. Painful disruption
19. Vitamin K experience (A hommage to the scientist John Lilly)
20. Cosmic Vagina Dentata Organ
21. Sensorium Dei
22. Magickal Theatre .33.
23. Z2- Reticuli
24. De Profundis
25. Existence out of joint
26. On a crater's verge
27. Solarization
28. The end of the beginning of contradiction (Involutional speed up / Preparation for the big crunch)
29. Tathagata
Vydáno: 1997
Vydavatel: UAE (Ultimate Audio Entertainment)
Stopáž: 43:28
Jeden veľký zhudobnený trip. Premyslené, pretechnizované a tvrdé pasáže z úvodu strieda nesmierna dávka psychedelie, chaosu a spontánnej improvizácie.
Ťažko odhadnúť, čo Thordendahl a spol. požili pri skladaní tohto materiálu. Do metalového sveta narodené dieťa KING CRIMSON a LIQUID TENSION EXPERIMENT.
Jasne rozpoznatelne, svebytne dilo sileneho genia Fredrika T. ;) IMHO dynamictejsi a celkove "zivejsi" nez Meshuggah
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Zatím jen taková ochutnávka z připravovaného alba, které vyjde na konci srpna, plus dva znovu nahrané starší kousky. Ale Kanaďané svým vzletným prog metalem, odkazujícím i na to nejlepší od OPETH, dávají tušit, že se vrací ve slušné formě. Těším se.
"Ty Maďaři s tou trubkou" stále žijí a razí ten svůj atmo BM, tentokráte se střídavými úspěchy. Je to jako když při stěhování odsunete gauč, objevíte za ním zapadlé CD (nebo spíš MC?) a stisknete "play". Nové album s třicet let starou duší. Nostalgické.
Stále jsem spíše skeptický k těmto přehrávkám letitých klasik, ale je potřeba uznat, že alespoň z technického hlediska dostala legendární nahrávka osvěžující vitamínovou injekci. Otázkou ale zůstává, zda-li by nakonec nestačil slušný studiový remastering.
Před vydáním nového materiálu si připomínám album z roku 2022 a je to poslech, který mi v uších krásně dozrál. Mix postpunku, darkwave se špetkou black metalu často dává vzpomenout na ULVER v době jejich transformace.
V tom horkém spálenopoříčském sobotním odpoledni to byla láska na první poslech. A i na ty další se ukazuje, že "Vítejte v pekle" je úžasným black´n ´rollovým konglomerátem pod vlivem MOTÖRHEAD a MASTER´S HAMMER. Více takové čerstvé krve na naši scénu!
S výnimkou niekoľkých motívov a vokálu sa jedná o exkurziu v doméne kompozičnej bezradnosti a slabom zvuku. Ťažko uchopiteľný prekombinovaný a vo svojej podstate plochý materiál znie nefunkčne a zastaralo podobne ako jeho dvaja predchodcovia.