OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pádným důkazem snahy firem, kterým dá kapela vale, ještě na poslední chvíli vytřískat z jejího jména slušný kapitál, je právě tohle DVD. Je známým faktem, že holandští THE GATHERING dali před „teplým“ místečkem v Century Media přednost tvůrčí svobodě, a tak v průběhu roku 2002, před vydáním jejich poslední desky „Souvenirs“, opouštějí toto německé vydavatelství a nahrávku realizují pod vlastní značkou Psychonaut records. Krátce nato přicházejí Century Media s tímto počinem, od kterého se však kapela oficiálně distancuje.
Důvodů, proč se tak děje je hned několik. V první řadě je zarážející skutečnost, že disk obsahuje dva záznamy z koncertů, jejichž letopočet pořízení v porovnání s rokem vydání je přinejmenším zarážející. Proč vydávat 5,6 let staré koncerty, když hudební dráha kapely prošla za tu dobu velmi razantním vývojem a bezpochyby i z tohoto období existuje dostatek kvalitních koncertních záznamů. Co však diváka šokuje nejvíce, je „kvalita“ menu DVD. Chvíli jsem myslel, že si někdo dělá legraci anebo že v Century Media dali šanci mladému začínajícímu grafikovi, který seděl poprvé u počítače a celé menu navrhnul klikáním myši během několika málo minut. Obal slibuje, že nás čeká i kompletní diskografie kapely do roku 2002, avšak její provedení pouze ve formě názvu alba a roku vydání musí pobouřit i ty nejtolerantnější. Kde jsou obaly? Kde jsou sestavy? Kde jsou seznamy skladeb?
Dnes již zašlou slávu legendárního holandského festivalu Dynamo Open Air nám připomene první část tohoto DVD, kterou tvoří záznam vystoupení GATHERING z roku 1996. To je zasazeno do doby, kdy si kapela užívala úspěchy s přelomovou deskou „Mandylion“ (1995) a kdy jejímu vystoupení přihlížel 75i tisícový dav. Obrazová kvalita je na úrovni VHS (rok pořízení je znát), avšak nutno říci, že k ní nelze mít dalších větších připomínek. To samé se dá defacto říci i o zvukovém provedení, které jen stěží splní současné nároky. Nedostatky však dokáže vynahradit kvalitní výkon kapely, která se v té době už jasně vymaňovala z doom metalové škatulky. Zároveň je nepřehlédnutelný fakt, že v osobě Anneke získali THE GATHERING velmi charismatickou pěvkyni (o kvalitě jejího hlasu je asi zbytečné se přít), schopnou na sebe upoutat pozornost a takříkajíc strhnout davy. Nemá cenu rozebírat kvality písní z „Mandylion“, které už dostatečně prověřil čas. Vězte však, že jejich živá prezentace není o nic horší.
Předěl mezi koncertními záznamy tvoří dva videoklipy - „Leaves“ z „Mandylion“ a „Liberty Bell“ pocházející z ve své době mnohými nedoceněného dvojalba „How To Measure A Planet“ (1998). Obojí kvalitativně na takové výši, o které si mohou naše nemainstreamové kapely nechat jen zdát a kolikrát nejen ty.
Polsko se v poslední době stalo zemí zaslíbenou hudebním DVDčkům. Vystoupení z roku 1997 však nebylo pořízeno v tradičním Krakowě, nýbrž v Katowicích, kde GATHERING polskému publiku představovali desku „Nightime Birds“ (1997), která ještě více inklinuje k rockové psychedelii a náladovosti a zpětně se na ní dá nahlížet jako na zárodek dnešního zvuku těchto sympatických Holanďanů. Projev kapely už není tak živelný, jako při „dynamovském“ vystoupení a spíše se nese v intimní náladě malého katowického klubu zcela v souladu s křehkými písněmi z „Nightime Birds“. S technickou kvalitou je to už mnohem lepší než v předchozím případě a nelze ani přehlédnout fakt, že s dlouhými vlasy to Anneke asi slušelo nejvíce.
Je to věru svízel s tímto diskem. Techické provedení z hlediska dnešních nároků v podstatě mizerné, výběr koncertních záznamů taktéž nepatří zrovna k nejšťastnějším. Bonusy veškeré žádné. Z uvedeného nemůže vyplynout nic jiného, než že bych před tímto materiálem měl všechny varovat. Nehodlám však popírat, že mě ty koncerty opravdu bavily a sledovat kapelu během živého hraní, a to v jakémkoliv její tvůrčím období, je prostě zážitek, který si budu velmi rád opakovaně vychutnávat. Tak a teď z toho buďte chytří ... Zkusme si však ještě počkat na oficiální DVD, které kapela už nějakou dobu slibuje.
Víceméně VHS kvalita nabízená na stříbrném disku. Mizerné technické provedení vynahrazuje kvalitní, byť již značně archivní koncertní prezentace jedné z nejzajímavějších kapel současnosti. Za shlédnutí to rozhodně stojí.
6,5 / 10
Anneke van Giersbergen
- vokály
René Rutten
- kytara
Hans Rutten
- bicí
Jelmer Viersma
- kytara
Hugo Prinsen Geerlings
- basa
Frank Boejien
- klávesy
1. Live at Dynamo Open Air 1996:
2. Opening / Intro
3. Eleanor
4. Fear The Sea
5. Leaves
6. In Motion #2
7. Adrenaline
8. Strange Machines
9. Additional Video-Clips:
10. Leaves
11. Liberty Bell
12. Live In Katowice (1997):
13. Confusion
14. The May Song
15. New Moon, Differnet Day
16. Mandylion / Sand & Mercenary
17. Adrenaline
18. Strange Machines
Afterwords (2013)
Disclosure (2012)
City From Above (EP) (2009)
The West Pole (2009)
A Noise Severe (2007)
Home (2006)
A Sound Relief (DVD) (2005)
Accessories - Rarities & B-sides (2005)
The Musical History Tour (2005)
Sleepy Buildings (live) (2004)
Souvenirs (2003)
In Motion (DVD) (2002)
Black Light District (MCD) (2002)
Downfall: The Early Years (2001)
if_then_else (2000)
Superheat (live) (1999)
How To Measure A Planet? (1998)
Nighttime Birds (1997)
Mandylion (1995)
Almost A Dance (1993)
Always (1992)
Moonlight Archer (demo) (1991)
An Imaginary Symphony (demo) (1990)
Vydáno: 2002
Vydavatel: Century Media
Stopáž: 87:33
Live at Dynamo Open Air (1996)
Live in Katowice (1997)
Videoklipy: Leaves, Liberty Bell
Obraz: 4:3
Zvuk: Stereo
Pred týmto diskom som bol varovaný, napriek tomu som bol zvedavý, či to s oným na truc vydaným "VHS" záznamom bude také zlé. Musím povedať, že ani zďaleka. Obrazová kvalita nepatrí k uchvacujúcim, ale ako záznam diania na pódiu postačuje (veď aj takí KING CRIMSON na druhom disku aktuálneho DVD ponúkajú kvalitu ešte o dve triedy nižšiu). Samotná hudba už pramálo reflektuje súčasnú tvár THE GATHERING. Dlhovlasí hudobníci a poskakujúce, 24-ročné dievčatko Anneke v akejsi teplákovej súprave pôsobia v porovnaní s aktuálnymi THE GATHERING až úsmevne. Napriek tomu je koncert kvalitným snímkom zachytávajúcim určitý, a bezosporu dôležitý, moment v karére kapely. Absencia bonusov a technické spracovanie zaostávajúce za súčasným štandardom -- ale stále postačujúce na stereo aparatúre a bežnom TV -- sú síce nepríjemné, ale zase za sympatické tri stovky (toľko DVD stálo priamo na koncerte Holanďanov) ide o hodnotný materiál.
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.