PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Už listopadové pražské vystoupení holandských TRANSMISSION0 bylo dostatečným důvodem k poptávce po jejich aktuálnímu albu, a když hned na začátku prozradím, že i studiová podoba této zajímavé kapely skýtá nevšední zážitek, bude hned o další důvod pro pořízení této nahrávky navíc. Pohrobkům hardcoreových REVEAL byla stylová škatulka příliš těsná, neboť se změnou názvu přichází i změna hudebního směřování. Výsledek v podobě nových skladeb na sebe nenechává dlouho čekat, a tak se kapela v srpnu 2003 uzavírá do studia, aby zde zrealizovala svou první nahrávku lapidárně pojmenovanou „0“.
Ta vychází na značce převážně punkového labelu Go-Kart Records. Ovšem punk byste ve tvorbě těchto Holanďanů hledali jen velice stěží. I z původně hardcoreového zaměření zůstaly jen přebytky v podobě občasných „vykřičených“ pasáží. Těžiště „0“ tkví hlavně v náladách jednotlivých skladeb spočívajících v polo akustických kytarových motivech a vydatném zapojení kláves. Tyto slouží většinou pouze jako zvukové pozadí, ovšem pozadí velmi výrazně tvořící charakter jednotlivých písní. Vokální linky, kromě hardcoreového řvaní, pozůstávají hlavně z přesvědčivého Michielova „čistého“ zpěvu. Díky uvedenému tak hudba TRANSMISSION0 dostává velmi zajímavý, industriální a místy až futuristicky odlidštěný nádech.
Přestože tato pětice už na debutní nahrávce vykazuje nepopíratelnou dávku originality, vlivy takových NEUROSIS anebo ISIS lze v její hudbě vystopovat snadno. Ani oni nikam nespěchají, jednotlivé motivy a melodie nechávají po delší dobu působit na posluchače a nikterak se ho nesnaží ohromovat šokujícími změnami temp a hudební ekvilibristikou. TRANSMISSION0 mají ve svém arzenálu jiné zbraně, které umí velmi dobře použít. Tou hlavní jsou už uvedené nálady, které jejich písně v sobě skrývají. Typickým příkladem je pátá skladba „The Return“ začínající chytlavou kytarovou melodií, aby se v půli transformovala právě ve výrazně náladovou záležitost podepřenou lehce naléhavým vokálem a dokonalou „tovární“ atmosférou. Jak prosté, ale jak účinné a v živém provedení dokonale strhující.
Ačkoliv v našich končinách nebude tento počin lehce sehnatelnou záležitostí, musím ho všem vyznavačům originální a emotivně laděné tvrdé muziky doporučit. TRANSMISSION0 totiž dokázali, že se v nich nachází dostatek invence a schopností razit si vlastní hudební cestičku. S dalším albem lze očekávat ještě pozitivnější reakce. Pevně v to věřím!
Velice osobitá záležitost hudebně na pomezí hardcore, industriálu a kapel ve stylu ISIS, NEUROSIS a pod.
7,5 / 10
Michiel van der Avoird
- klávesy a vokály
Mischa van Rodijen
- kytara a vokály
Leon de Groot
- kytara
Dave van Beek
- basa
Bart Waalen
- bicí
1. Journey
2. VS. Vampire
3. San Miguel
4. ****
5. The Return
6. U-Boot
7. Dust Like Sand
8. Ether
9. Serenity
10. ******
Vydáno: 2004
Vydavatel: Go-Kart Records
Produkce: TRANSMISSION0
Tahle deska mě při prvním poslechu moc nevzala, o to víc jsem si ji užil později. Ona ta pochmurnost a stísněnost, která ze skladeb vyzařuje nesedne do každé nálady, někdy se to nedá poslouchat a jindy to člověk přímo saje. Tenhle psychický gáblík se možná dá označit slovem rozporuplný, ale ve skutečnosti se tyto rozpory projevují především na straně posluchače. S hudbou TRANSMISSION0 se vám prostě musí podařit vstoupit na stejnou vlnu, jinak je zle. Každopádně těžko bude produkce těchto Holanďanů někomu lhostejná, může vám být nepříjemná, protivná, třeba i odporná, ale ne lhostejná, a to já považuji za známku neotřelosti a zajímavosti materiálu. Pokud se smířím s tím, že mi tahle deska ne vždy sedne (v těch chvílích si ji prostě neposlechnu), dopadá mé celkové hodnocení lichotivěji, než jsem sám po prvním poslechu čekal.
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.