OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Není to tak dávno, co se v hlavě uznávaného metalového žurnalisty Alberta Mudriana zrodila myšlenka sepsat své poznatky o historii death metalu, tyto doplnit fakty a posléze vydat jako knižní publikaci. Záměr se nakonec podařilo zrealizovat pod názvem „Choosing Death – The Impronable History Of Death Metal And Grindcore“. Kniha zatím vyšla jen v anglickém jazyce, a tak si tuto musí potencionální čtenář z Čech objednávat přes internet.
Ani já zatím nepatřím mezi ty, kteří by se s jejími stránkami setkali osobně. Dnes tady mám pouze CD, které u této příležitosti vydali v Relapse, sloužící jako hudební doprovod k publikaci. Z tohoto pohledu není příliš vypovídající hodnocení takovéhoto počinu bez možnosti konfrontace s obsahem knihy. Budu-li však vycházet z předpokladu, že „Choosing Death...“ mapuje spletitou historii jednoho metalového žánru, pak očekávám, že střibrný disk bude obsahovat skutečné death metalové a grindcoreové perly. V podstatě tomu tak i je, až na některé, pro mě nepochopitelné výjimky.
Na jedné straně tady zcela poprávu najdeme kousky jako „Scum“ od grindové legendy všech legend NAPALM DEATH, příspěvek od dnes již archaicky znějících hrobníků z REPULSION. Silnou americkou scénu zastupují letité fláky „Slowly We Rot“ mládenců z OBITUARY, blasfemická smršť „Lunatic Gods Creation“ od Bentonových DEICIDE, či „Ace-Venturovská“ hitovka „Hammer Smashed Face“ buffalských řezníků slyšících na jméno CANNIBAL CORPSE. Chybět samozřejmě nesmí ani nikdo menší, než zlovutní MORBID ANGEL. Prolínání klasického death metalu s jinými metalovými žánry pak demonstrují příspěvky od britských CARCASS a floridských DEATH. Zapomenout se nesmí ani na skandinávskou melodiku, kterou nemůže předvést nikdo jiný, než AT THE GATES.
Mladší krev je reprezentovaná takovými NILE, HATE ETERNAL, či BRUTAL TRUTH. Dosud by bylo asi vše v pořádku, i když samozřejmě chybí spousta dalších jmen a pojmů, které by si při této příležitosti svůj prostor zasloužily, ale plocha CD holt není nafukovací. V tomto kontextu se mi jako nepochopitelné jeví zapojení takových kapel, jako jsou například ARCH ENEMY, ZYKLON anebo PIG DESTROYER. I když v tom posledním případě jsou zcela zřejmé firemní zájmy. Při vší úctě, nemyslím si, že by jmenované spolky nějakým způsobem představovaly nový směr, kterým se bude death metal ubírat. Předpokládám totiž, že to byl asi záměr dramaturgů tohoto výběru.
Jako samostatný produkt v podstatě naprosto zbytečný počin a jako takový je dle mého názoru jen velice těžce prodejný. Kdyby se nabízel jako pevná součást publikace, to by byla samozřejmě jiná...
CD k recenzi poskytli Day After records
1. NAPALM DEATH - Scum
2. SIEGE - Walls
3. REPULSION - Maggots In Your Coffin
4. MORBID ANGEL - Chaple of Ghouls
5. NIHILIST - Severe Burn (exclusive track)
6. OBITUARY - Slowly We Rot
7. DEICIDE - Lunatic God's Creation
8. NAPALM DEATH - Suffer The Children (live)
9. CANNIBAL CORPSE - Hammer Smashed Face
10. CARCARSS - Heartwork
11. AT THE GATES - Need
12. DEATH - Symbolic
13. OPETH - Demon of The Fall
14. BRUTAL TRUTH - Dead Smart
15. HATE ETERNAL - Powers That Be
16. PIG DESTROYER - Untitled (exclusive track)
17. ARCH ENEMY - We Will Rise
18. ZYKLON - Psyklon Aeon
19. NILE - Sarcophagus
20. SUFFOCATION - Souls To Deny (exclusive live track)
Vydáno: 2004
Vydavatel: Relapse Records / Day After
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.