Další česko-německý souboj, tentokráte ovšem pouze v hudebním provedení, nám paradoxně servíruje třetí strana – slovenští Deadbutcher records. Souboje (anebo spíše kooperace?) se za českou stranu účastní tepličtí mladíci ACTION a německé barvy budou hájit nesmlouvavci z CROWLEYS PASSION.
První poločas patří české naději. Pro mě doposud neznámí ACTION si libují v nekompromisním siláckém pojetí hardcore. Málo naplat, kapelky ve stylu HATEBREED jsou momentálně hodně in, a tak není divu, že podobně znějící nahrávky rostou jako houby po dešti. Samozřejmě, že pokud se jedná o materiál kvalitní a tudíž životaschopný, nelze mít žádných výraznějších námitek. K mé spokojenosti se tohle dá prohlásit i o počinu, kterým se Severočeši presentují na tomto splitku. I když po prvním, zabíjejícím dojmu, se dalšími poslechy nadšení přeci jen vytrácí, kapele nelze upřít, že má takříkajíc našlápnuto velmi dobře. Její muzice nechybí nic, co je v daném žánru potřeba. Ostré a sekající riffy, kvalitní rytmika a dostatečně chytlavé skladby, které svůj potenciál naplno prodají hlavně při živém hraní. Vše navíc opatřeno velmi dobrým hostivařským zvukem. Subjektivní výtku bych mohl mít snad jedině k příliš stereotypnímu vokálu. V každém případě však velmi slibný příslib.
6.5 / 10
Druhý poločas se nese plně v německé režii. Herní styl je podobný tomu českému. Nabroušené kytarové riffy tvořící dominantní složku metalického hardcore, kterým se nás snaží CROWLEYS PASSION upoutat. Vokál se oproti české nasranosti stylizuje do nepříčetnější uřvané polohy a díky přeci jen kvalitnější produkci tak získává muzika Němců na větší hutnosti. Co se kompoziční stránky týče, viděl bych to tak na mírnou českou převahu. Češi se překvapivě drží, i když Němci tu a tam vytasí fintu v podobně dobře zvládnutých rytmických přechodů, aby však v zápětí vše zkazili až příliš klišovitými a siláckými texty plnými „fakáčů“. To je, kromě minimální originality, snad jediná výtka, která by na adresu CROWLEYS PASSION mohla směřovat.
6.5 / 10
Takže, jak to nakonec dopadlo? Jak vidíte sami, remíza. Z mého pohledu naprosto spravedlivá. Každá ze zúčastněných stran naplno předvedla své momentální maximum a zatímco Češi mají přeci jen mírně navrch po stránce kompoziční, Němci tradičně vítězí svou přímočarostí a houževnatostí. Výsledkem tohoto klání je pak povedená split nahrávka, mající ambice potěšit každého fanouška křížení HC s metalem.