Když jsem si tak jednoho dne pročítal diskuse na Metalmanii, tak mě zaujala žádost jednoho fanouška, který si přál recenzi na album skupiny Lost Horizont. Tuto desku vlastním, skupinu jsem viděl živě na Wackenu, jejich zpěvák se po vystoupení potuloval v kempu okolo našeho stanu. Všechny své poznatky a dojmy jsem sepsal a hotové dílko Vám předkládám. Seskupení Lost Horizont pochází ze studeného Švédska a za svůj styl si zvolili melodický power metal.

Ze stejné země pochazí další melodická banda Hammerfall a věřte že tyto dvě skupiny nemají k sobě daleko, vždyť právě před vznikem Hammerfall působili hudebnící obou skupin v jedné. Takže i tady se asi nevyhneme srovnání. Jedno je ale jisté, Hammerfall jsou dnes uznávanou (a také zatracovanou) skupinou, Lost Horizont stojí na startovní čáře jako nováček v heavy metalu. Z důvěrných zdrojů vím, že se obě tyto bandy nemají moc rády a že jsou velkými rivaly.

Skupina hraje vynikajicí power metal, se spoustou dobrých nápádů. Jejich hudba se vrací někam zpět, určitě by se neztratili kolem roku 1988. Klidně bych si dokázal jako zpěváka představil Rock´n´Rolfa, nebo Peavyho. Po dnes asi povinném intru „The Quickening“, nastupuje otvírák „Heart Of Storm“, který začíná klasickými kytarovými dvojkami a určitě si v ten moment představíte jinou kapelu, nebo již výše zmiňované zpěváky. Píseň dokonale plní úlohu otvíráku. Za velice dobrý nápad považuji mírné podlazení klávesami, ty nepůsobí nijak rušivě, ale dávají prostor kytarám. V další „Sworn In The Metal“ Wind, kde ihned v úvodu zpěvák demonstruje svůj hlasový rozsah. Tato píseň má dokonale dotaženou zpěvovou linku a zpěvák perfektně s hlasem pracuje. V sólových pasážích se nechá kytarista mírně unést a prezentuje zde své umění. Skladbu hodnotím, asi jako jednu z nejlepších na albu. „The Song Of Air“ je velice krátkou klávesovou instrumentalní písní, po které přichází „World Through My Fateless Eyes“. Opět silně melodická rychlejší kompozice. Zde asi nikdo nepřeslechne dokonalou kytaru, kytarista si skvěle hraje se zvuky. Kytara má skvělý náboj, hodně parádiček, vyhrávek.

Ještě menší poznámka. Jsem velice překvapený chovaním firmy k této skupině. Booklet cédečka má skvělý obal, nechybí všechny texty, včetně opravdu povedených fotografií skupiny a je celý natištěn na voskovaném papíře. I ve Wackenu šlo poznat že si vydavatelství skupinu velice váží. I když hráli na nejmenším pódiu, v neplacené zóně, tak přijeli v luxusním autobusu. To že měli velké množství techniků bylo taky překvapení. Ostatní neznáme skupiny spaly normálně v kempu, žádní technici, nic. Určitě o této skupině uslyšíme!