Netradičně středeční zastávka rozjeté koncertní štafety zvané X-core session představila hned dvě nová jména na těchto drahách zatím neviděné. Hlavním lákadlem byla holandská skupina CHESSY, v současné sobě brázdící Evropu snažíc se dostat na starém kontinentu více do povědomí. Druhé jméno je v poslední době v kuloárech alternativního core hodně skloňované – chodovská formace NASTY? seskupená kolem frontmana tuzemských pionýrů v emo-core GOODFOUL. Role prvního hrajícího se zhostili domácí DIVE.

Hrát se začalo bohužel již před devátou hodinou, takže jsem prošvihnul valnou část setu plzeňských trip-corových náladotvůrců. Ještě jsem si ani nestačil odložit v šatně a už mi uši signalizovaly, že na zvuku jedné z nejnadanějších formací v daném žánru u nás není něco v  pořádku. Prvním protihráčem skupiny byl zvuk, který se totálně slil do koule a jednotlivé nástroje navždy ztratily čitelnost. Nad nimi byl opravdu zbytečně moc vytlačen zpěv, který byl tento večer ostatně protihráčem číslo dvě. Hlasový klenot skupiny DIVE Dáda se na podiu viditelně trápil a při každém tónu trpěl jako postřelená srna. Trpěly bohužel i moje uši. V kombinaci se zvukem, kde byl právě vokál nesmyslně v dané situaci vytažen nad nástroje, některé čisté linky zahnívaly opravdu nepříjemnými falšemi. Později jsem se dozvěděl, že se Dáda během jedné z prvních písniček „ukřikl“ (při jeho hektickém nasazení se není čemu divit) a jeho hlasivky mu vypověděly službu. Nicméně oceňuji, že i tak koncert odezpíval do konce, ačkoliv to pro něho byla slyšitelná i viditelná muka. Přeji, aby se hlasivky brzo umoudřily, a doufám, že jejich majitel udělá něco pro to, aby charisma a síla v nich ukrytá nebyla zakopána šest stop pod zem. Byla by to velká škoda.

Dalšími pány na holení byli NASTY?, kde z prapůvodní sestavy GOODFOUL nezůstal kámen na kameni. Frontman Venca, této v minulosti velmi úspěšné skupiny, si zanechal z posledního složení bubeníka Boba a představil dva nové členy. Nebezpečně, až možná vražedně vypadajícího kytaristu Slídu a baskytaristu Tomáše, který v sestavě vystřídal Dj.Doobyho, původně obsluhujícího ve skupině GOODFOUL sampler. Jak jsem již řekl, o NASTY? se poslední dobou poměrně dosti mluví, takže jsem se vystoupení nemohl dočkat. Set začal skladbou „Ledový Květ“, jež se  vyskytovala i v programu Vencovy ex-kapely a hned od počátku bylo zřejmé, na jakou kartu skupina sází. Samplované spodky se zbustrovanými kytarami vykouzlily rázem atmosférické plochy balancující na pomezí metalové psychedelie a emocorové procítěnosti. Abych pravdu řekl, ze setu NASTY? jsem měl dvojaké pocity. Na jednu stranu jde o originální svojskou fúzi, kde jednotlivé skladby mají každá svého ducha. Některé plochy zaváněly skupinami formátu ISIS, jiné se však kroutily do poměrně nezáživných fragmentů, ve kterých jsem si nic nenašel. Nad tím vším se nesl poměrně rozporuplný výkon Vency u mikrofonu, kde některé řvané výlevy vůbec neseděly do rytmiky ani melodiky skladeb, čisté linky sem tam tahaly za ucho, na straně druhé v jiných částech vás afektovaný řvaný pláč dokázal pevně obejmout a odnést do zcela jiného světa. Co se pódiové prezentace týče, zdálo se mi, že jediný, kdo si to „upřímně dával“, byl právě Venca. Zbytek skupiny budil v některých chvílích představu loutek, které se hýbou podle provázků, za něž tahá někdo jiný.

Poslední vystoupila holandská skupina CHEESY, na kterou jsem slyšel před koncertem kydat celá vědra chvály. Od přirovnávání k  SOAD, přes příměry ke skupinám PRIMUS, INCUBUS, po výkřiky, že jde o jednoznačně nejlepší nizozemskou skupinu v daném žánru. Podium prošlo menší úpravou, objevily se na něm fosforeskující reproboxy, na zadní zdi se ostrou žlutou rozzářil velký nápis CHEESY, po stranách se rozžhnuly UV-lampy, aby zvýraznily každé světlé těleso na podiu. Skupina se představila v černém odění a se zářivými náramky, baskytarista dokonce hrál v zářivých podkolenkách. Inu říkal jsem si: „Image zajímavá,“ a těšil se, zda Nizozemci předvedou tomu úměrný hudební set. Odredovaný zpěvák Coen se hned od začátku snažil živě komunikovat, nicméně jeho žonglování se dvěma českými slovy, které se naučil („kozy“ a „prdel“) působilo v mnohých chvílích spíše trapně nežli vtipně. CHEESY zahráli profesionální set, bez nějakého váhání a bez chyb. Na první pohled největší devizou souboru je baskytarista, zaopatřující i nějaké to blitíčko do mikrofonů, který opravdu drtí struny s obdivuhodnou lehkostí a přesností. Skladby mě bohužel ničím jiným příliš nezaujaly, nicméně jsem se u jejich poslechu nenudil. Jednalo se o výborně zvládnutý, populárně-naučný mix numetalových trendů a celý feeling skupiny by se dal shrnout do anglických slov „very funny“. Energické, houpavé, hravé – ničím to nepřekvapilo, ničím neurazilo, ničím nešokovalo, v pohodě se to poslouchalo.  

Odkazy:
http://diveband.net
http://www.nasty.wz.cz
http://www.cheesy.nl

foto: Toca