PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Čtyři roky poté, co kultovní world music kutálka NO SMOKING ORCHESTRA rozpoutala své divoké Unza Unza hody, přišel čas na další živelnou kalbu pod taktovkou Emira Kusturici a jeho bandu. Zatímco se předchozí album volně vázalo na trhlou jízdu „Černá kočka, bílý kocour“, novinka je vlastně regulérním soundtrackem k poslednímu filmu pana kapelníka.
„Život je zázrak“ představuje podle mého jeden z nejlepších snímků Emirovy bohaté filmografie a hudba je jeho nedílnou a důležitou součástkou. Kusturica je bezesporu nejmuzikálnější režisér dneška, který scénickou hudbu užívá pouze okrajově... hudba je totiž nedílnou součástí světa a nezní z onoho magického „zásvětí“, ale produkují jí přímo aktéři jeho snímků. Je balkánská se vším všudy: umí být nezkrotná, rozverná, uřvaná a na druhé straně zadumaná a smutná. NO SMOKING ORCHESTRA má ovšem punkový kořen, čili určité procento rock´n´rollu je v jejich mocném etnickém tónu stále cítit.
Aktuální nahrávka Bosňanů pokračuje v duchu, jaký nastínil výtečný „Unza Unza Time“... čili v produkování někdy až morbidně hořkosladké a nespoutané world music, postavené pevně na základech balkánského folklóru, ale postmoderně dořeďované různými žánrovými podivnostmi. Emira a spol. fascinuje patos politické písně (skutečně skvostná agitačka „Ovo Je Muski Svet“, která kombinuje jistý parodický náboj s nádherně melancholickými podtóny), vlezlý pop (neuvěřitelně slizká a trochu nudná „Karakaj“), westernové motivy (parádní Mexičan z Balkánu „Wanted man“), ruské halekačky (místy až punkově hnětající „Vasja“) a výčet by mohl pokračovat. NO SMOKING ORCHESTRA jsou hračičkové, rock´n´roll hrají jako lidovky, lidovky hrají jako rock´n´roll.
Jádro nové desky ale tvoří především překrásné variace na leitmotiv filmu, který je odvozen z jakési moldavské písně. Celému alba dávají řád a kostru, což je oceněníhodné, neboť narozdíl od „Unza Unza Time“ se „La Vie Est Un Miracle“ zhruba uprostřed povážlivě sype a zadrhává. Materiál je až příliš různorodý a místy nevyrovnaný, čili má tendence poněkud ztrácet pozornost posluchače. Ale právě návraty hořkosladké titulní skladby všemu dávají rámec, který je nakonec, navzdory několika rozpačitým kouskům, naplněn skutečně nádhernou hudbou pro pozorný i zábavný poslech.
Pokud tvorbu „smokingů“ znáte a pokud adorujete živelný kravál předchozí desky, počítejte s určitým zvážněním a zesmutnění, které novinka přináší. Pro někoho možná bude ztráta energie a divokosti znamenat nepřekonatelný problém, ale já jsem zvážněním Emira jako režiséra i jako muzianta nadšený.
Nelze dělit soundtrack a film a pod vlivem opravdu fantastického filmu na mě tahkle hudba funguje dokonale. Byť tohle album není tak nabité jako předchozí řadovka, byť má (opět) hluchá místa, představuje skvělou ukázku živelného balkánského etna...
8 / 10
1. In The Beginning
2. Evergreen
3. Wanted Man
4. Kiss The Mother
5. Moldavian Song
6. Vasja
7. Dying Song
8. Looking For Luka
9. Ovo je muski svet (this is a man's world)
10. Fatal Wounds
11. Who Killed the DJ
12. Karakaj
13. The Waterfall
14. Gladno srce
15. Looking For Sabaha
16. When Life Was A Miracle
17. Moldavian Song
La Vie Est Un Miracle (2004)
Unza Unza Time (2000)
Black Cat White Cat (1998)
Ja nisom odavle (1997)
Male price o velikoj ljubavi (1989)
Pozdrav iz zemlje Safari (1987)
Dok cekaš sabah sa šejtanom (1985)
Das Ist Walter (1984)
Vydáno: 2004
Vydavatel: Universal Music
Stopáž: 53:33
S Bregovičem byly Kušturicovy filmy tak nějak...barvitější ;)
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.