OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jezuskonte, ten dobytek Luttinen je zpátky i s nukleárním stádem blasfemizujících notorů. To se zase všeliké křesťanstvo světové posere! IMPALED NAZARENE nebyli nikdá žádní příštipkáři a když už do toho práskli, stálo to za to. Nejinak i tentokrát. Kapela, která si musela pro svou šílenou, ujetou, rouhačskou a čert ví jakou ještě muziku utlouct vlastní rakvičku „nuclear metal“, plní daný slib a měrou vrchovatou se vrací k melodickému projevu, který mnoho fanoušků začínalo postrádat.
Nejstručnější charakteristika, která mi zabrousila na mysl byla: CHILDREN OF BODOM bez virtuozity, zato s pořádnou dávkou hovězí přímočarosti. Jakoby se chlapci zaradovali z populární vlny speed metalu a rozhodli se dokázat, že to také umí rychle a ještě rychleji. Gala show předvádí kotelník Repe, což je takový menší bastard keňské vytrvalosti a americké rychlosti. Téměř neustále hamtá obě šlapky... Věhlasné studio Astia propůjčilo jeho aparátu vyšší zvuk, což je vhodné zejména k prorážení hlenových barikád ve středním uchu. Chlívák Mika X6X Häkkinen se nenechává zahanbit a pěkně od plic frázuje svoje nenávistná poselství papežencům a pacifistům. Některé songy jsou dost silné kapučínko – prim hraje „Via Dolorosa“, která mimo jiné nastiňuje, kterak ukřižovanému Kristovi tekly sračky po noze. Na mojí maličkost až příliš... Taktéž silně kontroverzní vybídky k násilí, vraždění a krvavé pomstě mě vedly k úvahám, myslí-li to Finové vážně. Asi ne...
Hudba má totiž místy Absence války, co neznačí mír až perverzně veselé vyznění. Riffy jsou juchavé, bicí tepají řitní otvor nejrůznějšími skočnými rytmy, dojde i k úchylnému „grindnutí si“ (Satan Wants You Dead), propukne nespoutaný prasopal („Absence Of War“, „Humble Fuck Of Death“), zazní jadrná a velmi agresivní finština (jeden z nejlepších záseků alba – „Nyrkilää Tapettava Huora“). Žezlo neustále třímá sympatické a úderné těžké melodično, které párkrát rezultuje do uhozených sólových onanií. A jak jeden úprk přerůstá v druhý, začínám pociťovat, že mě IMPALED NAZARENE velice baví... Krátké štěky s pořádným tahem na branku si rozhodně nekladou za cíl stát se klenotními nádherami v hudební vitríně, zato demolují co se dá a v perverzním karnevalu nahatých ženštin, samopalů a pokálených svatých se jasně rýsuje, že Luttinenovic banda má stále světu co říct. Ačkoli „Suomi Finland Perkele“ bylo a bude jenom jednou...
Mika X6X Luttinen a jeho nukleární smečka. Co chcete víc? Chlív, nářez, dobrá zábava. IMPALED NAZARENE. Bylo líp, ale je stále dobře!
8 / 10
Mikaakim
- blitky
Arc v 666
- basa
Repe Misanthrope
- bicí, klávesy
Somnium
- kytara
Onraj 9 mm
- kytara
1. Into The Eye of The Storm
2. Before The Fallout
3. Humble Fuck of Death
4. Via Dolorose
5. Nyrkilää Tapettava Huora
6. Never Forgive
7. Satan Wants You Dead
8. The Madness Behind
9. Staragem
10. Absence of War
11. The Lost Art of Goat Sarcificing
12. Prequel To Bleeding
13. Hardboiled And Still Hellbound
Vigorous And Liberating Death (2014)
Pro Patria Finlandia (2006)
Death Comes In 26 Carefully Selected Pieces (2005)
All That You Fear (2003)
Absence Of War Doesn't Mean Peace (2001)
Decade Of Decadence (2000)
Nihil (2000)
Rapture (1998)
Motörpenis (MCD) (1996)
Latex Cult (1996)
Suomi Finland Perkele (1994)
Satanic Masowhore (7'' EP) (1993)
Ugra-Karma (1993)
Sadogoat (7'' EP) (1992)
Tol Cormpt Norz Norz Norz (1992)
Goat Perversion (7'' EP) (1991)
Taog Eht Fo Htao Eht (demo) (1991)
Shemhamforash (demo) (1991)
Vydáno: 2001
Vydavatel: Osmose Productions
Stopáž: 37:26
Produkce: Anssi Kippo + Impaled Nazarene
Studio: Astia Studios
ImpNaz mě vždycky spíš nudili, ale u posledních dvou (tohle + All That You Fear) jsem se pobavil
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.