Sešeřelá večerní Plzeň třiadvacátého dubna přivítala v klubu Divadlo pod Lampou hudebního hosta z Moravy, který už hodně dlouhou dobu do těchto míst nezavítal. Z pražských Redblack Days udělali odbočku nestoři naší lokální doomové scény SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY, aby čekajícímu početnému publiku přijeli předvést svou živou prezentaci aktuální desky „Relic Dances“.

Okolo deváté večerní zahájili program plzeňští dark rockoví STRANGEMIND, jejichž poznávacím znamením je náladami protkaná melodická hudba s výraznou bohatostí kláves a charakteristickým vokálním projevem zpěvačky Broni. Úvod obstarala skladba „Ash“ po níž přišla na řadu „Crazy Town“ z posledního dema skupiny „Blind Vision“. Překvapením bylo v té době už velmi slušné množství návštěvníků, kteří hned první předkapelu přijali nad očekávání příznivě. STRANGEMIND pokračovali skladbami „Raven“ a „I Want“, po nichž následovalo přeladění na pětistrunnou basu, jejíž výrazný bublavý zvuk pak skvěle sekundoval rockově jasné kytaře. Kousky „Piercing Groan“ a „Fallin Asleep“, opět z posledního dema, stejně jako následné „Illusion“ a „Liberation“, rozhoupaly svou příjemně plynoucí a inteligentně podanou, i když možná vokálně málo plastickou, hudbou v té době již zaplněný sál, který si hned lačně vyžádal i přídavek. STRANGEMIND zakončili svůj slušně odehraný set coververzí „Nymphomaniac Fantasia“ z repertoáru megastár NIGHTWISH a právě operně pojaté linky této skladby daly plně vyniknout vysoké vokální úrovni zpěvačky Broni.

Jako druhá předkapela nastoupili na plac opět plzeňští INTERITUS. Skupina, která před nějakou dobou prošla ráznými personálními změnami, zahájila osvědčenou koncertní tutovkou „Srdce Krále“ z již tři roky starého stejnojmenného alba. Po ní následovaly skladby z připravované nové desky, například „Deep In The Pain“, „Křídla“ nebo „Střepy“, ve kterých skupina početnému publiku prezentovala svůj pseudo symfonický metal založený však hlavně na folkových (většinou dost jednoduchých) motivech, jejichž líbivou funkcionalitu držel nad vodou především zvuk příčné flétny a violy. Tyto skladby, pocitově tak trochu bez nálady, mě moc nepřesvědčily, přesto se kytaristovi Honzovi při rytmicky odsýpající hudbě plné veselých smyčcových pasáží dařilo roztleskat značnou část sálu. Pohodová atmosféra dávala tušit, že se zde sešlo publikum hodně lačném jakékoli hudby. K závěru INTERITUS zahráli nově zpracovanou „Noc“, kousek původně již z roku 1998 a po představovačce „Havranův let“ došlo i na vyžadovaný přídavek.

Krátce po třiadvacáté hodině pak konečně zaplnil pódium početný ansábl SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY a v sále propukl ten správný hukot, na který plzeňské publikum čekalo již dlouhých pět let. Ano, již tak dlouhá doba uplynula od posledního koncertu „Silentů“ v západočeské metropoli. Naplněný a natěšený klub dal svoji nedočkavost znát hned od úvodního kousku „Trinity“ a vystoupení okamžitě získalo výbornou atmosféru. SSOGE prezentovali hlavně aktuální album „Relic Dances“, přesto hned po druhé skladbě „I Would Dance“ přišla na řadu „My Friend Who Doesn’t Exist“ z alba „Themes“. Nadšení v sále stoupalo a zjevně potěšenou vokalistku Hanku i zbytek moravské tlupy to vyburcovalo k bezvadnému výkonu. „Silenti“ hráli s nasazením, charakteristický zvuk smyčců i kontrastní vokální projevy Hanky a Hrnce spolu s v Divadle pod Lampou tradičně kvalitním zvukem, to vše burcovalo i sál k razantní odezvě. Z náladových skladeb „Together“ a „To Face The End“ přímo stříkaly emoce a když se sálem rozezněla pecka „Wizard“ z alba „Behind The Shadows“, snad všichni v publiku nadšeně bouřili. Jako další přišla na řadu „You Loved The Only Blood“ a v baladě „Lonely“ pak Hanka naplno předvedla své pěvecké kvality. Následující skladbu z alba „Themes“, a to hitovku „We Shall Go“ už se skupinou vyřvávala značná část sálu. Po instrumentálce „Gigula“ a skladbě „Look“, úvodním kousku nového alba, samozřejmě nemohla skupina odejít od nadšeného publika bez přídavků. Po coververzi „Cantara“ z dílny DEAD CAN DANCE si rozdováděný sál vyžádal ještě další cover „Kashmir“ (původně od LED ZEPPELIN) a úplný závěr obstarala opět exkurze do minulosti, a to skladba „Old Women’s Dance“.

Vystoupení moravských folk doomových náladotvůrců nelze hodnotit jinak než v superlativech a plzeňskému publiku nezbývá než věřit, že na příští koncert nebude muset čekat dalších pět let. Každopádně doufejme, že se od SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY brzy dočkáme i nového EP, které během vystoupení Hanka slibovala, a na kterém by se měly objevit některé skladby z „Relic Dances“ nazpívané v češtině a polštině, a snad i videoklip. Věřím, že se ještě máme na co těšit.