PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Určite som nebol jediným divákom slovenského televízneho obludária MUSIC BOX, ktorý pookrial pri videoklipe „Fly“ od mladej šalianskej kapely METROPOLIS. Moderný tvrdý rock s vtipne zakomponovaným samplom (požičaným vraj z nejakej pakinstanskej ľudovky) a spevákom miestami takmer kandidujúcim na pomenovanie „slovenský Ray Alder“ dával tušiť veľký potenciál. Ako to už na Slovensku väčšinou chodí, zostalo iba pri ňom.
Kapela okolo snáď najznámejšieho slovenského gitaristu súčasnosti (o tom, že má Jimi Cimbala 20 gitár a jednu dokonca zafarbenú vlastnou krvou sa dočítate aj v ženských magazínoch) na svojom debute balansuje nad priepasťou gladiatorsko-desmodovskej tupoty. Sú momenty, keď sa im to darí úspešne, s prehľadom a vkusom (spomínaná „Fly“, „Spúšťam sa“, „Už asi nebude“ či „Owce“), no niekedy sa o jej dno trieskajú s takou silou, až to duní („Kámo“, „Svine“, „I´m Not Going Down“). Je pre mňa nepochopiteľné, ako môže jeden a ten istý človek aranžovať zrelý a zaujímavý kúsok, akým je „Fly“ a súčasne sa zhovadiť v nepodarku „Kámo“, kde popri stupídnom texte trhajú uši klávesy ako ukradnuté u balkánskych strašidiel KARMA a COLONIA.
Texty (hlavne tie slovenské) sú podľa očakávania dosť výrazným kameňom úrazu. Pri veršíkoch ako „myslím na to každý deň - no nikdy na to asi neprídem - ako stať sa veľký čávo“ zamrazí aj občana krajiny, v ktorej sa bežne zakopáva o zvratky typu „Kým vieš snívať“ či „Najkrajšia esemeska“ z dieľne renomovaných(!!!) textárov.
Zaujímavé je, že METROPOLIS svoju hudbu označujú za nu-metal a medzi obľúbencami jednotlivých členov kapely nájdete interpretov ako KING DIAMOND, SLIPKNOT, DIMMU BORGIR, DEATH či CRADLE OF FILTH. Neviem, či je to nevýraznou produkciou, alebo naopak príliš vyčnievajúcou slova(e)nskou melodikou (tublatankovskému refrénu skladby „Pokrstený ohňom“ by sa iste potešil nestor československej agro-rockovej žurnalistiky Nikolas Krofta), no metal ako taký aby ste na „Radioactive“ lupou hľadali.
Zhodnime sa teda na snahe o moderný rock, ktorému by okrem lepšieho zvuku neuškodilo kritickejšie ucho producenta – minimálne 5 skladieb nemá na albume čo hľadať.
METROPOLIS medzičasom dokonale zapadli do slovenského „šoubiznisu“. Absolvovali turné s nitrianskymi hviezdami HORKÝŽE SLÍŽE, čakajú ich tradičné letné festivalčeky. Ľuďom sa podľa všetkého páčia; čo viac si už môžu mladí muzikanti priať? Vlastne už ani sám neviem, prečo som mal pocit, že táto kapela má na viac.
Až na zopár svetlých výnimiek ide o dielo dokonale zapadajúce do súčasného stavu rockovej hudby na Slovensku.
5,5 / 10
Rado Cimbala
- spev
Jimi Cimbala
- sólová gitara
Noro Pavlis
- gitara
Vasil Kluch
- basová gitara
Marek Šušla
- bicie
1. Fly
2. Owce
3. Pokrstený ohňom
4. Spúšťam sa
5. Už asi nebude
6. Rada pod pás
7. Kámo
8. Poznám
9. With Or Without Me
10. Luminary
11. I´m Not Going Down
12. Livin´ On The Edge
13. Zrkadlo doby
14. Waiting
15. Svine
Radioactivity (2005)
Vydáno: 2005
Vydavatel: EMI
Stopáž: 51:50
Produkce: Jimi Cimbala
Studio: Randal Factory
Kľudne by mohli členovia METROPOLIS stiahnuť distortion, miestami dokonca vynechať gitary, na výsledku by sa to nijako rapídne neodrazilo. Toto nie je nu-metal, ten u mňa stále reprezentujú KORN, či SYSTEM OF A DOWN. Ide skôr o nekonfliktný, nemastný-neslaný pop, do ktorého dodatočne ktosi nahral základné akordy pomocou zbustrovanej gitary. Tisíckrát osvedčené popevky, tisíckrát osvedčené rytmické loopy; sloha-refrén-sloha; pasáž požičaná od AMORPHIS v úvodnej skladbe; texty, ktoré sú vo svojich najsilnejších momentoch "iba" banálne.
Nebyť toho, že slovenský mainstream je až na zúfalo málo výnimiek iba kopa sračiek, nebolo by nič ľahšie, než pochovať tento album pod čiernu zem. Ak by som si však mal vybrať, či dostať "dobrú radu pod pás", alebo skôr "zvládnuť pár dní, keď sa láska podarí", rád sa hodím METROPOLISu okolo krku.
Pred muzikantami ako Jimi klobuk dolu. Pred touto nahravkou sa hore dviha akurat tak prostrednik :)
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.