PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
TO/DIE/FOR jsou finskou kapelou, která se dala do kupy před šesti lety a letos vydává již čtvrté album. V zemi svého původu si za tuto krátkou dobu získala slušné postavení a oblibu si získává postupně i v jiných zemích. A čím jsou tak zvláštní, že je nečekala dlouhá léta v anonymním undergroundu? Odpověď je snadná - ničím. T/D/F prostě jen vsadili na správnou notu. Jejich stylem je melodický gothic rock/metal, takový, jaký je ve Finsku ve velké oblibě. Jejich hudba je podobná kapelám jako jsou ENTWINE, H.I.M., CHARON, THE 69 EYES, SENTENCED a další. I když tu poslední jsem do toho výčtu dal jen s rozpaky a s polknutím hořké slzy nad jejich koncem.
Ke cti TDF, respektive jejich aktuálního alba, je třeba říci, že se jim daří držet se na hranici vkusu a napadat do laciného kýče, jako je tomu u H.I.M. nebo THE 69 EYES. V této hudbě už toho nelze moc vymyslet, ale lze jí zahrát důstojně. Ještě „Epilogue“ mi přišla jako veselá tancovačka, nicméně „IV“ má v sobě jisté kouzlo, skladby mají pěkně melancholický nádech a melodie jsou líbivé, přesto ani trochu vtíravé. Kvalit zmíněných SENTENCED sice nedosahují, ale uvidíme za pár let. Skupina má navíc to štěstí, že má velmi dobrého zpěváka. Je schopný nejen po technické stránce, ale zvládá též vykreslovat emoce (samozřejmě chmurné, jsme přeci ve Finsku). Klávesy jsou nenápadné a tématicky dobře zapadají, kytary však příliš výrazné nejsou a většinou jen drhnou to své. Škoda, trochu víc propracovat hudbu a nesázet jen na ozkoušenou jistotu, byli by T/D/F mnohem zajímavější kapelou.
Nicméně i tak jde o pěknou poslechovou hudbu, svižnou a celkem zábavnou. T/D/F bych si s chutí vyslechl i naživo, jistě by šlo o dobře strávený večer. Ten mírný nadprůměr je tentokrát jen o fous, ale proč je pouze pomlouvat, když mě jejich CD příjemně zabavilo?
Klasický finský gothic rock/metal ve stylu H.I.M., CHARON, THE 69 EYES z průměru nijak nevybočuje. Nicméně jde o příjemnou poslechovou hudbu s dobrým zpěvem a pěknými melodiemi.
5,5 / 10
Jape Perätalo
- zpěv
J-P Sutela
- kytara
Mika Ahtiainen
- kytara
Josey Strandman
- basa
Juska Salminen
- klávesy
Santtu Lonka
- bicí
1. Autumn Forever
2. This World is Made for Me
3. Lies (for Fools)
4. New Year's Day
5. Chaotic Me
6. Little Deaths
7. No Turning Back
8. Fragmented
9. Endlessly
10. Last Breath
Vydáno: 2005
Vydavatel: Spinefarm Records
Stopáž: 41:23
Produkce: TO/DIE/FOR a J.J. Nippala
Studio: SonicImage a Finnvox
Tak som sa zmylil, nebolo to horsie ako album Epilogue. Naj. skladba: No Turning Back
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.