PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Súdiac podľa obalu by človek povedal, že „bábiky z Drážďan“ sú ďalšou z obludne klišéovitých gotických partičiek. Chyba lávky; duo Amanda Palmer (piano, spev) a Brian Viglione (bicie) síce na goticko/punkovom image sčasti stavia, našťastie hudobná zložka je o inom. „Gotická Tori Amos“ je prvá škatuľka, ktorá mi napadla: Amanda rozpráva (či skôr hrá) v ich-forme viac či menej intímne príbehy nie tak úplne psychicky normálneho dievčaťa a jej hra na klavír sa funkčne stará o ich dramatizáciu. Vrcholmi sú jednoznačne punkovo hitová „Girl Anachronism“, zlovestná, skvele gradovaná „Missed Me“ či naivná mechanická lovestory „Coin-Operated Boy“ či uvoľnená pieseň k letnej ceste po okreskách, „Jeep Song“.
THE DRESDEN DOLLS majú blízko k barovým kapelám z prvej polovice minulého storočia, zámerne sa štylizujú do mierne gýčovej polohy, afektovane preháňajú. Je však zreteľné, že ide o maškarádu, v ktorej má všetko svoje miesto: jednoduchá (ale funkčná) inštrumentácia, cirkusové make-upy, pruhované ponožky i zvukové hračičky, ktoré nútia držať uši v strehu. Zvuková kvalita dosky je špičková. Stopercentne čistý zvuk (nevyhnutný pre dobrý dojem z hry na piano), šikovná práca s hlasitosťou či dynamikou. Na strane negatív je prehľadnosť skladieb a ich kolísavá kvalita v spojení s prílišnou dĺžkou (zhodou okolností podobný problém, ako na novších albumoch už spomínanej Tori Amos). Kým prvý posluch je dobrodružstvom a baví prakticky bez výhrady, opakované sa stávajú čím ďalej tým viac fádnou jazdou a čakaním na tých zopár skladieb, ktoré vydržia baviť dlhšie. „Divadelnosť“ piesní spôsobuje, že je vcelku jednoduché zapamätať si ich štruktúru. Prekvapení je tak s každým ďalším vypočutím takmer hodinu trvajúceho CD menej a menej...
Napriek tomu sú THE DRESDEN DOLLS originálnym zjavením, živým, živelným a autentickým. „Brechtovský punkový kabaret“, ako sa sami označujú, je vcelku výstižnou nálepkou ich tvorby. Zábavná doska, na ktorú treba mať náladu. Každopádne však dostatočne svojská a čerstvá. Tak si vyberte.
Foto: Lisa Lunskaya Gordon, Tami Thomas
Zábavná doska, na ktorú treba mať náladu.
7 / 10
Amanda Palmer
- piano, hračkárske piano, spev
Brian Viglione
- bicie, perkusie
hostia:
Martin Bisi
- memoryman
Sasha Forte
- husle, viola
Ad Frank
- el. gitara, sprievodný vokál
Shawn Setaro
- basgitara, ak. gitara
Jonah Sacks
- violončelo
1. Good Day
2. Girl Anachronism
3. Missed Me
4. Half Jack
5. 672
6. Coin-Operated Boy
7. Gravity
8. Bad Habit
9. The Perfect Fit
10. The Jeep Song
11. Slide
12. Truce
13. CD-Extra: video "Girl Anachronism"
Vydáno: 2005
Vydavatel: Roadrunner / Universal
Stopáž: 56:55
Produkce: Martin Bisi & THE DRESDEN DOLLS
Studio: B.C. Studio, Brooklyn, NY
Zaujimave na prvy posluch, ale rychlo opocuvatelne. Naj. skladba: Half Jack
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.