PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Je tomu již drahně let, kdy se na prknech mikuleckého kulturáku proháněli matadoři jako KRYPTOR, TITANIC, ROOT či CRUEL. Ta doba je nenávratně pryč a na výsluní se derou mladá dravá progresívní tělesa. Jedním z nich je i kapela, jež si dala do vínku podezřelý název SLOVÁCKO ml. Znalci již vědí, odkud vítr fouká a kolektivně vzpomínají na legendu slováckého folklóru – cimbálovou muziku SLOVÁCKO, která vznikla již v roce 1965 a po dlouhá desetiletí rozdávala radost nejen po celém regionu, nýbrž i v celé Evropě a dokonce i v zámoří.
Zpět ke SLOVÁCKU ml. Pojmenovat takhle cimbálovou muziku v roce 2000 se může jevit nejen jako drzost, ale i jako nekalosoutěžní jednání. Ovšem vzhledem k faktu, že v sestavě SLOVÁCKA ml. najdeme přímé potomky muzikantů ze „starého“ SLOVÁCKA a že členové SLOVÁCKA jsou jakýmisi garanty zdravého (nejen) kulturního vývoje SLOVÁCKA ml., můžeme nad touto skutečností přivřít nejedno oko. Vše podstatné o SLOVÁCKU ml. si najděte na jejich webových stránkách a my krátce vzpomeneme jinou věc.
A tou je křest prvního řádného CD SLOVÁCKA ml. nazvaného „Dobrý večer, Vám“, který proběhl v podvečer 9.10.2005 v mikuleckém kulturáku. A že bylo co poslouchat! Šestice mladých švarných šohajů a zároveň již dostatečně vyhraných muzikantů naběhla před zaplněné hlediště, v němž by se volné židličky daly spočítat na prstech maximálně dvou až tří rukou, zostra a svým nasazením odsoudili přítomného zvukaře do role pouhého statisty. Program byl sestaven poměrně pestře a dramaturgicky velmi chytře. Střídaly se nářezové instrumentálky (verbuňky, „Uherský tanec č. 5“, kompozice záhoráckého mistra Samka Dudíka, čardáš, „Zvolávanka“…), během kterých byl cítit pach pálené kalafuny, i komornější a emotivnější záležitosti, ve kterých se předvedli početní hosté, z nichž je třeba v první řadě vzpomenout nestora moravské lidové písně Jendu Kosíka nejstaršího, který to tam prostě má, ať o sobě s ohledem na svůj věk jakkoliv pochybuje. V „Cirkusu Rentz“ se pak blýskl slovácký Hellhammer, cimbalista Petr Spěvák. Ke zdařilému průběhu křtu přispěl i v rámci možností relativně vtipný a pohotový moderátor .
Co se týče samotné kapely, tvoří ji vedle nástrojů typických pro běžnou cimbálku i jeden nástroj nezvyklý a tím je klarinet třímaný Radimem Hrnčiříkem. Štěbenec dodává strunné produkci velmi zajímavý feeling, i když jsem při poslechu nabyl dojmu, že v jeho zapracování do celkového projevu jsou ještě drobné rezervy. Ale ty se jistě podaří pod vedením primáše Petra Marady odstranit. Petr je frontmanem jak má být. Svůj nástroj ovládá mistrovsky, jeho práce na tenké struně je takřka ukázková a navíc disponuje zvučným plným barytonem, za jehož využití lehce ovládne sál středně velkého kulturního domu vybudovaného v duchu socialistického realismu.
Konec pěkného emocemi prodchnutého večera po dvou hodinách předznamenaly slzy v primášových očích. Není divu – když vám bouřlivě tleská několik stovek párů rukou, je těžké se ubránit dojetí. Jinak je potěšitelným faktem, že z rozsáhlého moravského folklórního podhoubí neustále vyrůstají noví mladí umělci, jejichž kvalita je natolik vysoká, že se o nich může psát i na tak proslulém serveru, jakým je Metalopolis.net.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.