OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jesus Christ Is Dead – Kill Him In Yourself !! Tak tímhle heslem nás už volyňstí Mstitelé oblažují nějaký ten rok, za což si zaslouženě získali ostruhy v podobě CD u Amíků BON recs. Už je to na světě a všichni můžeme jásat, protože se dílo povedlo!!! Oproti minulému Shadows Of The Damned AVENGER zrychlili, kytarové party jsou temnější a propracovanější, songy jsou epičtější. Prostě na tom novém materiálu je znát velký posun.
Ale nikoli odklon, to ne! AVENGER prostě posunuli svou tvorbu o pár stupňů výš. Jejich inteligentně rouhavé texty s charakteristicky mrazivou náladou jsou podbarveny melodiemi, jež své vzory hledávaly kdesi u good old CELTIC FROST či BATHORY, ale postupem času se rozrostly ve svůj vlastní košatý trnovník, který drásá a přitom to bolí tak krásně!
AVENGER nesázejí ani tak na techniku, nýbrž především na účelnost, údernost a efekt propracovaných riffů, splétajících se v rouhavé melodie. Honza za bicími skřehotá česky a obdivuhodně svěže; leckterý krví zbrocený krkavec by mu mohl závidět. Jedno je jisté – kořeny mají AVENGER v tom, čemu se kdysi začalo říkat black metal a dnes tyto výše zmíněné titány obvykle považujeme i za jedny z praotců deathu. Rámusovy kytary těží spíše z těch deathových „warriorovských“ riffů a melodie splétá z nití sic blackových, ale nikoli nějak zbytečně vysoko posazených.
Prostě AVENGER hrají výbornou, možná bychom řekli starosvětskou muziku, jakou nehraje nikdo jiný nejen u nás. A mně se jejich projev velmi, velmi zamlouvá!!! Když se vám AVENGER dostanou na kůži, můžete si být jistí, že se zakousnou a nepustí. A určitě je to příjemnější, než když se do vás zakousne buldok, i když ten prvotní pocit v sobě určitě nese jistou paralelu... Jako bonus zde najdete i materiál z projektu BLACK RAIN – Bez ohně. Booklet je nádherně udělaný, obsahuje texty v češtině i anglické překlady. Jen ty temné fotky jsou možná temné až moc... AVENGER Overruled The Dark Sides Of Our Souls..!
9 / 10
Petr Rámus Mecák
- kytara, zpěv
Honza Kapák
- bicí, sólo zpěv
David Zíka
- basa, zpěv
Přemek Šíma
- kytara
1. Za branami (Behind the gates)
2. Vyhnáni z ráje (Banished from paradise)
3. V okovech (In chains)
4. Zlo, Nenávist, Válka (Evil, hate, war)
5. Papež Ukřižován (Pope crucified)
6. Voláni bitvy (Call of battle)
7. Zajatci noční strany (Captives of the nightside)
8. Opus 666
MCMXCII - MMXII (kompilace) (2012)
Bohemian Dark Metal (2012)
Minster Of Madness / The Black Zone (kompilace) (2009)
Feast Of Anger - Joy Of Despair (2009)
Live In Volyně 2006 (DVD) (2007)
Live At Open Hell Fest, 2003 (Live) (2004)
Godless (...Assuming The Throne Of Immortality...) (2003)
Fall Of Devotion. Wrath And Blasphemy (1999)
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.