OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak tomu se říká fakt smůla. Máte dávno natočenou desku a její vydání vázne na neschopnosti dodavatele včas vytisknout booklety k CD. Tohle je případ košických NOMENMORTIS a jejich aktuálního počinu „Exterminating The Bastard Forces“, který byl pořízen během jednoho březnového týdne v roce 2003 a svého oficiálního vydání se dočkává až nyní, a to pod křídly Downfall Records.
V duchu hesla „Do It Yourself“ zdobí i tentokráte obal a jeho vnitřek kresby Martina Lukáče. Bitevní výjev mi velmi připomene obal desky „Hammer Of Gods“ dnes již mrtvých amerických blasfemerů ANGEL CORPSE. Dá se říct, že v podobném „staromilském“ duchu se nese i muzika, která oproti předchozím albům košických příliš změn nenabízí. V tomto případě se však o tomto faktu jako o nedostatku hovořit nedá. Old school přístup mají NOMENMORTIS v krvi a jejich pojetí death metalu striktně bazírující na prověřených hodnotách nepůsobí nikterak křečovitě, natož nuceně. Jak již ve svých recenzích starších desek psal kolega Šoutouš, jedná se o mix starých KATAKLYSM a MORBID ANGEL. Opět tady tedy máme nefalšované hudební rouhání s typickým kanálním vokálem Martina Lukáče. Své kvantum práce si odvádějí všichni hudebníci a po této stránce je vše v naprostém pořádku. NOMENMORTIS nabízejí bezpočet rytmických zvratů, kde pomalejší a valivé pasáže jsou prostřídávány s rychlými sypačkami a to vše za neustálé přítomnosti mohutných riffů amerického střihu, které jsou poměrně častokrát doplněny o nějaké to sólíčko.
Nejkontroverznější záležitostí je na „Exterminating …“ podle všeho nejspíš jeho zvukový kabátek, na který jsem měl možnost číst několik názorů od ostré kritiky až po velikou spokojenost. Kapela samotná se netajila tím, že by ráda stvořila co nejarchaičtější zvuk, který by dokonale vystihoval podstatu její hudby. Domnívám se, že se to v zásadě podařilo. Kytary znějí velmi ostře a zároveň jakoby ze zkušebny, přičemž rozhodně ne neumětelsky. Osobně mi vadí snad jen občas zbytečně přebuzený zvuk bicích, což se projevuje občas při zvuku kopáků. Jinak já osobně nemám výhrad, neboť zvuk alba plně koresponduje s mými představami o produkci desek, které se svým pojetím obrací směrem proti času.
Jestliže mě někdy v souvislosti s hudbou napadá přívlastek „poctivý“, tak tohle je jeden z těch případů. „Exterminating The Bastard Forces“ je totiž opravdu poctivý hudební materiál, s poctivým přístupem k jeho tvorbě a s poctivým vztahem k hudebnímu žánru death metalu. NOMENMORTIS si na nic nemusí hrát, protože jejich old school přístup je 100% úpřímný a tudíž mé osobě sympatický.
Nefalšovaná old school death metalová blasfémie je v podání košických chutným soustem. Kvalitní instrumentace, výborné texty a poctivý přístup. To rozhodně není málo. Další kvalitní deska z dílny NOMENMORTIS je na světě!
7 / 10
1. Unleashing The Hordes Of Vengeance (intro)
2. In The Sign Of Punishment, Victory And Doom
3. Beyond The Landscape Of Dreaming Mind
4. Enemyslayer - Bloodfreezing Warcry Of N'De
5. A Voyage Through The Wrong Places And Times
6. Mutants From Decaying Scumgarden
7. On The Thunderwings Of Spirit Forever Free
8. Scourged Into Abyssic Firewhirls
9. 1598 - Christmas With The Deathriders
10. Across The Plains Of Ruin
11. Loss, Fury And Eternity
12. Entering The Catacombs Of Insanity (outro)
Forget Acradia (2011)
Promo 2009 (2009)
Hail Nemesis (split s CRUENT) (2008)
Exterminating The Bastard Forces (2005)
The Day You' ll Lose Your Head (2002)
Misanthrone (MCD) (2002)
How I Learn To Bleed... For The Things I Wish To Fo (2000)
Twilight Of Humanity (demo) (1994)
Vydáno: 2005
Vydavatel: Downfall records
Stopáž: 38:07
Produkce: NOMENMORTIS
Studio: Tomako's Sound Laboratory, Košice (Slovensko)
Kontakt: Martin Lukáč, Lomonosovova 2, 040 01 Košice, Slovakia
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.