PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pro mnohé bude asi zajímavá otázka, co by vzniklo, kdyby se některé postavy známé z kapel DARKANE, MESHUGGAH a DEVIN TOWNSEND BAND spojily a vytvořily klasicky heavy metalové album. Pokud vás zajímá odpověď, jak to dopadne v konkrétním případě kytaristy Christophera Malmströma, basáka Gustaf Hielma a bubeníka Ryan Van Poederooyena, pak stačí sáhnout po kotoučku „Non Human Level“. Jelikož se jedná především o projekt páně Malmströma, dá se předpokládat, že si tento instrumentálně výborně vybavený kytarista toužil nějak ulevit od tvůrčího přetlaku, přeci jen příprava poslední desky DARKANE zabrala snad až příliš času a kreativní dušička za tu dobu jistě nashromáždí spoustu zajímavých nápadů. Snad i z důvodu, aby svou domovskou skupinu neochudil o vlastní nezanedbatelný tvůrčí podíl, uhnul Christopher při své boční aktivitě trochu stranou, a tak přestože je z celé nahrávky jasně cítit, že thrash metal má tento týpek neoddiskutovatelně rozpuštěný v krvi, celkové vyznění projektu NON HUMAN LEVEL je hodně posunuto do klasičtější heavy metalové polohy.
Výsledná podoba alba je tedy jakási kombinace heavy metalu a thrashových prvků. Postupy a struktura skladeb se kloní spíše k tomu prvnímu, zpracování je však výrazně ovlivněno právě thrashovým přístupem, ke kterému přispívá i poslední ještě nezmíněný, v žádném případě však ne zanedbatelný, člen tohoto projektu, kterým je bubeník DARKANE Peter Wildoer. Zde se však tato známá postavička pasuje do pozice na mikrofon slintajícího řvouna, a právě jeho agresivní, štěkavý a nutno zdůraznit, že velice dobrý vokál se pohybuje v typicky thrashové poloze. To další, co z této v podstatě heavy metalové desky dělá poněkud thrashově znějící nahrávku, je kromě občasných typicky zasekávaných kytarových postupů hlavně zvuková a produkční stránka, kterou Malmström ošetřil opravdu prvotřídně a která je poplatná dnešní, v thrashovém ranku obvyklé, produkci. Jde tedy o ostře chrastivý kytarový zvuk, který dodává linkám znervózňující agresivní ráz a celkový dojem je pak mnohem výraznější, než jak by podobná nahrávka působila v jemnější a čistší zvukové poloze. Kouzlo ostře zběsilých jízd známých od domovských DARKANE je tedy částečně zachováno a síla agresivně šlapajícího skvěle vyladěného mechanismu je zdůrazňována i perfektní prací bubeníka Poederooyena, který své linky vyšívá jako přesně seřízený šicí stroj. Tlumená basa páně Hielma už jen citlivě dolaďuje rytmický základ.
Christopher samozřejmě neochudil především sám sebe a vytvořit si dostatek prostoru pro ukázky své kytarové dovednosti, a tak se album jen hemží množstvím kytarových vyhrávek s sól, kterými jsou povětšinou ve slušném úprku se ženoucí skladby prosvětleny a bohatě zdobeny. Někdy to sice působí jako jedna velká exhibice a je cítit až přehnaná touha se vyřádit, jako celek to však stále drží pohromadě a musím přiznat, že výsledný dojem je funkční a nepřeplácaný především díky, snad až nenadálým, odlehčujícím zklidněním v podobě například skladby „Water“. „Non Human Level“ není albem, které by se snažilo přinášet nějaké překvapivé a invenční postupy, od bočního projektu určeného zřejmě především pro relaxaci hudebníků se revoluce ani čekat nedá, přesto je to perfektně zvládnutá deska šikovně kombinující dnes již provařené heavy a thrash metalové postupy do vkusné a produkčně perfektně ošetřené nahrávky, která rozhodně není zbytečná.
„Non Human Level“ není albem, které by se snažilo přinášet nějaké překvapivé a invenční postupy, přesto je to perfektně zvládnutá deska šikovně kombinující dnes již provařené heavy a thrash metalové postupy do vkusné a produkčně perfektně ošetřené nahrávky, která rozhodně není zbytečná.
7,5 / 10
Christopher Malmström
- kytara
Gustaf Hielm
- basová kytara
Ryan Van Poederooyen
- bicí
Peter Wildoer
- vokál
1. Divine Creation Of Void
2. Personal Hell
3. Windows On The World
4. The Second Plane
5. Instincts
6. Journal Of A Nightmare
7. Water
8. Unstrustable Surface
9. The Genetic Failure
10. Freaking Goose
Non Human Level (2005)
Vydáno: 2005
Vydavatel: Listenable Records
Stopáž: 41:29
Produkce: Christopher Malmström
Studio: Not Quite Studios, Helsingborg
Zajímavé spojení heavy metalu a technického thrashingu, kterému dominuje hlavně nepřeberné množství kytarových výstřiků z pera Christophera Malmströma. Ačkoliv kytarové masturbátory příliš v oblibě nemám, v NON HUMAN LEVEL u mě padá sémě páně Malmströma na úrodnou půdu. Nejen z kytarové stránky je „Non Human Level“ na velmi vysoké technické úrovni, instrumentální ekvilibristiky tu nepůsobí samoúčelně a skvěle se poslouchají.
Melodický thrashing prožívá ve Švédsku zlaté časy. Dalším dokladem tohoto pozitivního trendu je self titled album projektu NON HUMAN LEVEL. Christopher Malmström, mimochodem nedávno vstoupivší do svazku manželského, evidentně prožívá plodné období i na poli hudebním. Nově zrozená kapela sice není tak neotřelou záležitostí, jako jsou thrash metaloví inovátoři DARKANE, přesto se především díky umění našeho skromného kytarového hrdiny stává vysoce poslouchatelnou záležitostí.
-bez slovního hodnocení-
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.