Každým rokem se na britské rockové scéně zjeví jako raketa mladá nadějná formace, které po dalších několik málo let leží Ostrovy u nohou. Je vychvalována domácí kritikou, zbožňována fanoušky a vždy se hovoří o zaručené dlouhotrvající stálici, která je předurčena stát se tou nejuznávanější rockovou kapelou. Téměř vždy však jde o krátkodobou senzaci. Novým objektem zájmu se stali KAISER CHIEFS, kterým se pravděpodobně i přes fakt, že se jejich debut „Employment“  velice příjemně poslouchá, nepodaří prolomit tradici.

Tato mladá formace ve své tvorbě užívá podobné prostředky jako o něco starší skotští kolegové FRANZ FERDINAND, tedy rovnou rytmikou napumpované rock´n´rollové skladby s příjemnými a snadno zapamatovatelnými refrény. Stejně jako u nich je jim velice blízké spojení svižných rockových skladeb s elektro podklady. Na rozdíl od FRANZ FERDINAND jsou však KAISER CHIEFS blíže k obecnému pojetí rocku pro masy. Jednoznačně sází na hitovost, jasnost, podbízivost. Tak jako Američané THE KILLERS mají tedy schopnost napsat několik skutečných hitparádových perel, ale zde jejich schopnosti končí. Jestli je to málo nebo hodně nechám na Vás, ale u mne vzbuzují svou prvotinou dojem kapely, která rychle a okatě sází všechno na jednu kartu a má na háku, co bude za dva roky. Zkrátka jejich příjemně poslouchatelné písničky si ihned oblíbíte, ale zhruba po pátém poslechu už Vás nudí.

Transparentní příklad kapely vezoucí se na nějaké módní rockové vlně. Debut „Employment“ napěchovaný hity je rozhodně uvolněnou a příjemně poslouchatelnou rockovou deskou, ale postrádá  trvanlivější základ a magnetismus. Na to KAISER CHIEFS kloužou až příliš hladce po povrchu. Kvůli skvělým skladbám „I Predict A Riot“, „Oh My God“ a „Born To Be A Dancer“ však stojí za to album ochutnat. Zase jednou zvítězila forma nad obsahem.