PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Obscénní trpaslík Mika Luttinen a banda jeho neméně prostopášných kolegů sdružených pod rohatým logem IMPALED NAZARENE se hlásí s další pozvánkou do exkluzivního sadomasochistického salónu. Dříve než nasadíme nezbytnou latexovou masku a do ruky pevně uchopíme „devítiocasou kočku“ poslechněme si pozorně oficiální stanovisko vydávajícího labelu Osmose Productions k aktuální sbírce „Pro Patria Finlandia“. Podle všeho budeme mít tu čest se čtrnácti „goat sodomizing“ skladbami „of most violent headfuck anyone ever witnessed“. Pokud budete chtít seznat, co tato svůdná formulace znamená, bez obav se začtěte do následujících řádků…
Pokud jste alespoň částečně obeznámeni s kontroverzní tvorbou finských výpitků, je vám určitě více než jasné, že ani letošní dávka nepřístojností nebude výrazněji vybočovat ze zavedeného standardu. Dobře promazaný Luttinenův kolovrátek zběsile rotuje v intencích punkem pošlapaného syrového black/death metalu už od samého počátku devadesátých let a nejinak tomu samozřejmě je i na „Pro Patria Finlandia“. Sluší se však připomenout, že onen kolovrátek odnepaměti funguje na velmi jednoduchém principu, jehož efektivnost je logicky výrazně limitována časem. Jinými slovy, co působilo na starších albech poměrně životaschopně, dnes nemá sebemenší nárok úspěch. Jistě, IMPALED NAZARENE vůbec nejde o nějakou revoluci nebo bourání zavedených konvencí, přesto by si měli konečně uvědomit, že pouhé převařování již notně vyluhovaného materiálu rozhodně není tou pravou cestou k potvrzení pracně vydobytých pozic, ba naopak dobrovolným ústupem ze slávy.
Nová sbírka čtrnácti položek („seven Deadly Sins just got doubled to fourteen“ – to jen tak pro pořádek) přináší jen velmi málo nového, o něčem skutečně zajímavém pak raději ani nemluvě. Neurvalý, punkem nasáklý černý kov v podání nepoučitelných seveřanů účinkuje naprosto stejně jako při předešlé terapii „All That You Fear“ (nebo při kterékoli jiné po „Suomi Finland Perkele“), tedy jen povrchně a krátkodobě. Jedním uchem tam a druhým zase hodně rychle ven. Nebýt pověstné finské melodiky a typických vyřvaných alko-refrénů, nezůstalo by mi z „Pro Patria Finlandia“ v hlavě snad vůbec nic. Jednoduché výplachy o několika dobře známých riffech dnes už dokážou vytrhnout z letargie jen málokoho, samozřejmě s výjimkou těch nejskalnějších „goatheads“. Když už bych měl pod pohrůžkou drsné bondage jmenovat nějaká pozitiva, vysoukal bych ze sebe akorát něco o lepším zvuku a kvalitnější produkci. Dle mého je to žalostně málo, nicméně na to, aby početný zástup vyznavačů zapovězených praktik zářil nadšením a spokojeností to bude stačit bohatě. Bohužel stále ještě nemám k dispozici texty, čili o exkurz do chorých synapsí Mikových neuronů budete pro tentokrát ochuzeni. Vše podstatné o životní filosofii holohlavého frontmana IMPALED NAZARENE se však dozvíte i z tracklistu, kde figurují takové skvosty jako „This Castrated World“ nebo „Goat Sodomy“.
Co si s nimi jen počít? Sveřepí Finové se opět nikam neposunuli, stále zevlují na svých postech v nejméně deset let starých zákopech, přičemž první linie je už nějaký ten pátek úplně mimo dosah jejich roztřepených bičíků. Domnívám se však, že jim to vůbec nevadí, ostatně svoje už mají dávno odmrskáno a sladké nicnedělání jim i tak zaručí nějakou tu grešli na horší časy. Ohledně jejich další existence jsem proto zcela bez obav.
Co si s nimi jen počít? Sveřepí Finové se opět nikam neposunuli, stále zevlují na svých postech v nejméně deset let starých zákopech, přičemž první linie je už nějaký ten pátek úplně mimo dosah jejich roztřepených bičíků. Domnívám se však, že jim to vůbec nevadí, ostatně svoje už mají dávno odmrskáno a sladké nicnedělání jim i tak zaručí nějakou tu grešli na horší časy.
5 / 10
Mika Luttinen
- zpěv
Tuomo Louhio
- kytara
Jarno Anttila
- kytara
Mikael Arnkil
- baskytara
Reima Kellokoski
- bicí
1. Weapons To Tame A Land
2. Something Sinister
3. Goat Sodomy
4. Neighbourcide
5. One Dead Nation Under Dead God
6. For Those Who Have Fallen
7. Leucorrhea
8. Kut
9. This Castrated World
10. Psykosis
11. Contempt
12. I Wage War
13. Cancer
14. Hate - Despise - Arrogance
Vigorous And Liberating Death (2014)
Pro Patria Finlandia (2006)
Death Comes In 26 Carefully Selected Pieces (2005)
All That You Fear (2003)
Absence Of War Doesn't Mean Peace (2001)
Decade Of Decadence (2000)
Nihil (2000)
Rapture (1998)
Motörpenis (MCD) (1996)
Latex Cult (1996)
Suomi Finland Perkele (1994)
Satanic Masowhore (7'' EP) (1993)
Ugra-Karma (1993)
Sadogoat (7'' EP) (1992)
Tol Cormpt Norz Norz Norz (1992)
Goat Perversion (7'' EP) (1991)
Taog Eht Fo Htao Eht (demo) (1991)
Shemhamforash (demo) (1991)
Vydáno: 2006
Vydavatel: Osmose Productions
Stopáž: 38:08
Produkce: Tapio Pennanen
Studio: Sonic Pump Studios
Předem se musím přiznat, že s black metalem a jemu příbuznými žánry opravdu moc zkušeností nemam, ale třeba tvorba norských DIMMU BORGIR se mi vždy líbila, starší alba Britů z CRADLE OF FILTH celkem také. Nedávno jsem díky EMPEROR k velkému překvapení zpětně zjistil jak vynikající muzika se v tomto žánru nachází, "...kurva taková jakoby propracovaná a přesto divoká a nespoutaná!" A také riffmistři ze SATYRICON to je palba, musim říct i jako extrémním černým kovem nezasažený hudební příznivec, že jsou fakt hodně, hodně dobří. Takže nyní pohodlně usedám do křesla a pouštím si další kapelu, tentokrát finské alkoholiky IMPALED NAZARENE a jejich novou desku "Pro Patria Finlandia", která je vůbec prvním jejich albem ke kterému se dostávám a opravdu nevim co mě zde čeká........(???)<br>
<br>
Po chvíli poslechu: "....Šmarjá józefe blackový MOTORHEAD jsou tu. Povim Vám, to je teda šílenství, uplná mrazivá vánice, chlapci se s tim fakt nemažou, ale něco mi tam chybí, ...vlastně mi tam toho ve srovnání s výše zmíněnými soubory chybí celkem dost, vlastně ono mi tam chybí úplně všechno. Akorát ten nářez tam je a je ho tam fakt hodně."
Mika opět šílí. Jako dlouholetý fanoušek IMPALED NAZARENE můžu těžko mít proti novince nějaké zásadní záporné argumenty. Opět se trochu změnil zvuk. Celkově přiostřil. Na posledních albech se už nazareňáci začali dost blížit ke zvuku melodického deathu, což je pro jejich hudbu nezdravé. "Pro Patria Finlandia " tenhle neduh naštěstí odstranila a zvuk je tedy jak ostří Mikova nože. Hudebně možná trochu ubylo melodií. Přitvrdit a zrychlit už asi nebylo kam. Jinak jde ovšem o klasický deatho-blacko punk s kořeny v hardrocku, nezaměnitelnou finskou melodikou a nemalou dávkou pravého šílenství. "Pro Patria Finlandia" aneb IMPALED NAZARENE jak je máme rádi.
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.