OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Také nesnášíte vtipy? Humor je vám z duše odporný a opravdu nechápete, proč má být zrovinka prvního dubna držen jakýsi apríl? Pak jste tu na správném místě. Po minuloročních pokusech o vtipnost jsme letos totiž rezignovali a připravili veskrze nezábavný, nebojím se to říci, až vážný aprílový program. O několik řádek níž se totiž povaluje ryzí umění - báseň o redakci, kde každá sloka představuje jednoho vytipovaného člena včetně stálých spolupracovníků a externistů (z koho se vybíralo hledejte buď přímo v radnici nebo prostřednitvím odkazu dole). Ušetřeny byly jen dívky a stávkující kolega Immortal. A proč to rovnou nespojit se soutěží? Tak tedy, kdo k číslovaným slokám přiřadí ta správná jména, výsledek zašle na email redakce@metalopolis.net a bude vylosován, může se těšit na něco skutečně hnusného, nevkusného a odporného. Pravda, zvýhodněni budou znalci poměrů, ale takový už je život v hluboké orbě metalo-pole. Tedy s chutí do toho!
1) Hebká ouška, chloupky snové
srdce tvrdé metalové
v teoriích nemá díru
inu znalec z města sýrů
2) Famózny a zvučný hlas
kdo máš dobrý vkus se spas
každá blbost objev nový
Karol Polák metalový
3) Dětský úsměv, plachý snílek
zase přišla jeho chvíle
znectí ženu místo žvance
ve firmě má pověst kance
4) Celý život honí módu
jednou glam rock, jindy ódu
co je dobré netuší
bláznu střihnem za uši
5) Sprostý že mu rovno není
pro knihovny pozdvižení
když se zjeví v jejich lůně
slušným lidem slovník stůně
6) Ale, ale, kdo to cinká?
že by další prasečinka?
kašpárek má volno z klece
na hradbách vypustí Žnece
7) Ač v ramenou málo nabral
v bílých botkách žádný babral
v nátělníku spíš jak klíště
švédský smrťák Jaryn z hříště
8) Vzduch se chvěje, hoří půlky
když ti do zad sází kulky
převzal dem zas novou várku
je to černá ovce Sparku¨
9) Posílejte speváčky
nahrávečky, dotáčky
fotky jako šidítko
odmění vás desítkou
10) Pošty toužil ztéci kvérem
nakonec je manažérem
nezná prohry, nemá tik
zezplzeňský hysterik
11) Kyselý až k uzoufání
co dokázal že tak žvaní?
Vlasta mu to nandal zčista
zkrachovalý kytarista
12) S Kabátem si „Žízeň“ brumlá
pitvá mouchy, pivo cumlá
dobrou hudbu poznáte
z bůčku míši špekaté
13) Popichuje všechny hňupy
doma pod pantoflem úpí
úředníčci od něj zkusí
všechno se hned hlásit musí
14) Co je metrák, ptám se, jářku
emmo není důvod k nářku
máte problém, chcete srandu
vždyť mám IQ myokardu
15) Kdysi barvou zdobil líce
to však ještě o muzice
věděl velký kulový
vkus však těžko uloví
16) Čobolák byl, Hujer zbude
do všeho nám kafrat bude
on ovládá média
google, vikepédia
17) Na foru, ach to je krása
svoje ego si natřásá
tuny porna na odvahu
oceníte jeho snahu?
18) V megastoru vládne zmatek
není dnes snad svátek Matek?
kdepak děti, dnes je rej
neurotický výprodej
19) Tichá voda břehy mele
sníh uklízí nevesele
rusky však hovoří plynně
vždyť bydlí na Ukrajině
Závěrem této sobotní chvilky poezie snad jen, že pokud jste se snad, byť jen chviličku bavili, je mi vás upřímně líto...
Obrázky: Společenstvo (Marigold), Arnie Rus, Silvestr Neckář a Dalibor Píbal (Dalas) - díky hoši
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.