Daniel Landa má Tajemství. Respektive měl, neboť stejnojmenný muzikál se v divadélku Kalich v Jungmannově ulici v Praze hraje už více jak rok (premiéru měl 31.3.2005), takže se dá usuzovat, že pro pěkných pár diváků žádným velkým tajemstvím dávno není. Navíc, když ho ještě v minulém roce podpořila i audio nahrávka s písničkami z představení. Co může po takové době nabídnout divákovi a má vůbec ještě cenu na něj vyrazit? To bychom si měli ujasnit v následujících řádcích.

Samotný příběh není vůbec jednoduchý a z počátečního kolotoče, kdy scéna střídá scénu a z propletence postav i dialogů jde méně pozorným divákům hlava kolem, může mít jeden až závrať. Ano, Kalich má otáčivé jeviště, což podobné hrátky pochopitelně umožňuje, jen delší chvíli trvá zachytit dějovou nit, nastartovat souvislosti. Ale nebojte, všechno přijde. Máme tu hlavní hrdinku, mladou lékařku Elišku (pro dnešní večer Michaela Kuklová), která má trápení s muži a se svou kamarádkou Kamilou (Linda Finková) plánují dámskou jízdu na chatu. Zapít žal, jak je obvyklé. Nic však není, čím se zdá, a tak se nám realita míchá s minulostí, ženské trable střídá středověká romance a vyprávění o Ďáblově stole v kraji podezřele vlčím vlastně teprve začíná nabírat na obrátkách. Kamila totiž náhle beze stopy zmizí a Eliška zjišťuje, že vesnice kolem ní i lidé jsou více než podivní. Sny nebo realita? Od obojího trochu, hraje se tu prý totiž taková Hra. Patří do ní tarotové karty, vlkodlaci i dávná legenda, jenže na pravidla si musí každý přijít sám.

Jestliže v Landově muzikálové prvotině Krysař hrálo prim zpívání a v hlavních rolích se zabydleli především zpěváci, pak Tajemství staví hlasovému rozsahu naroveň i hereckou průpravu. Však to také poznamenalo i hudební stránku, když některé postavy skoro nezpívají. A v tom také vidím menší zádrhel. Zpěváci v hereckých částech pochopitelně ztrácí, ale platí to hlavně naopak. Dejme tomu, že Martin Dejdar (v roli Souseda) disponuje na herecké poměry slušným hlasem, což však třeba o takové Michaele Kuklové nejde říct ani náhodou. Za uvěřitelné ztvárnění role ji asi odpustíte pěveckou bezradnost i na těch několika skromných místech a tónech, jenže celé Tajemství je zastřešováno jako muzikálové drama. V takovém případě bych očekával přece jen něco víc. Alespoň tedy, že v menších rolích pověst pošramocenému zpěvu vylepšují hlasy kupříkladu Tomáše Trapla (Martin - ex-snad všechny muzikály, co se u nás kdy hrály), Petra Dopity (Temný - jinak dávný to náhradník Dana Hůlky v Draculovi) či Lindy Finkové, jejíž hlas, krom sólových partií, prorazí snad ve všech sborech.

Hudbu, jak už jsem zmínil výše, shrnul kompaktní disk a jestliže se vám při jeho poslechu mohlo zdát, že písně jsou v nějak přeházeném pořadí a určitě nebudou všechny, zklamu vás. V celém muzikálu už není ani nota navíc, když i řazení je identické. Za všechno totiž mohou ty skoky mezi jednotlivými vrstvami příběhu a taktéž halda mluveného slova, které všechno vysvětluje a dává příběhu řád. Co nám nadělí hudební složka je asi zbytečné rozpitvávat, stejně tak znovu zdůrazňovat Landovu schopnost napsat chytrou, nevtíravou a snadno zapamatovatelnou melodii i vkusný text, sice přímočarý, leč prostý nejapných rýmů za každou cenu: „jen abychom to nějak dokončili“. Že je režijní vedení Mirjam Landa typicky Landovské, tedy plné chlapáckých gest, někdy zbytečně přehnaných a nabubřelých, také nepřekvapí. Ale osobně s tímhle žádný problém nemám a vlastně jsem ani nic jiného nečekal.

Jaké tedy je, to Tajemství? Trochu hořké pro běžného smrtelníka, protože abych řekl pravdu, zaplatit plnou částku téměř 700,-Kč za hodinku a půl mi nepřijde až taková láce, byť uznávám, že neustálé změny scény, ohně nebo kupříkladu závěrečná expozice rozsvícených hvězd nad celým sálem určitě něco stojí. Naštěstí však i trpce nasládlé, neboť příběh má potřebnou gradaci, spoustu otázek, jejichž řešení nechává volně plynout kolem diváka, aniž by ho nutil zaujímat postoje, ale především překvapivě emotivní konec. A tak, pokud se naskytne vhodná příležitost, mohu vám myslím dát své požehnání k návštěvě divadla bez zbytečných obav.

Ilustrační foto: www.kalich.cz