PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pravda, „Maaäet“ z dielne fínskeho tria už vyšlo pred niekoľkými mesiacmi a v posledných týždňoch pribudol do ich nerozsiahlej diskografie ďalší nosič, ktorý však pochádza ešte spred dvoch rokov. Nakoľko nebolo pre špecifické nálady hudby Fínov vhodné naordinovať si „Maaäet“ v slnkom zaliatych jarných a letných mesiacoch, prichádza predstavenie tohto albumu až s nástupom zimy, sprevádzaným hmlistým a sychravým počasím, patrične umocňujúcim tóny a atmosféru tohto počinu. Posledný album „Väre“ zaznamenal celkom slušný ohlas v médiách aj u poslucháčskej obce, medzitým kapela s úspechom opäť vystúpila na kultovom festivale temnejšej hudby Wave – Gotik – Treffen, takže na novinku čakalo pomerne veľa ľudí.
TENHI pokračujú v tom, čo im ide od začiatku najlepšie, teda v tvorbe minimalistickej, takmer výlučne akustickej hudby, ovplyvnenej domácim folklórom. Druhým poznávacím znamením sú typické melancholické nálady, neraz temná atmosféra a ťaživý smútok, zvýraznený strohým recitovaným vokálom. To všetko tu nájdete v príjemných variáciách za využitia širokej inštrumentácie zahŕňajúcej klavír, sláčikové a dychové nástroje alebo rôzne druhy perkusií. Pre zachovanie určitej pestrosti kapela strieda v jednotlivých kompozíciách polohy, od rockovo klasickejších na spôsob úvodnej „Varpuspätivä“ alebo „Tuulenkaato“, po takmer výlučne inštrumentálne plochy a folkové polohy v „Sarastuskävijä“, točiacej sa okolo triviálneho klavírneho motívu. Zborový recitál pridáva „Kuoppa“ na monumentálnosti, naopak „Aatos“ spestruje nádherne civilný a clivý spev. Jednoduchá štruktúra skladieb v prípade TENHI nijako neuberá atmosféru, umožňuje vyniknúť prirodzeným harmóniám a pri pasážach s minimom zapojených nástrojov dôjde neraz na pôsobivé rozvinutie nástupom niekoľkých ďalších inštrumentov, ako v prípade skromne začínajúcej „Rannalta Haettu“. Priložené anglické preklady výlučne fínsky spievaných skladieb umožňujú hlbší ponor do rozjímania a uslzeného sveta TENHI, prispievajúc tak k absolútne výnimočnému zážitku.
Podobne ako niektoré ďalšie formácie zastrešené originálnym labelom Prophecy Productions, dokážu aj TENHI priniesť zakaždým zaujímavé počiny, ktorými si poslucháč nielen občas spestrí tradičný playlist. Na „Maaäet“ prinášajú v bezchybnom zvukovom balení nič nepredstierajúcu hudbu plnú nezameniteľnej atmosféry a krásy, tak prečo sa jej nepoddať?
Pôsobivá akustická hudba plná smútku a krásy v podaní nezameniteľných Fínov.
8,5 / 10
Tyko Saarikko
- spev, gitara, perkusie, klavír, didgeridoo
lmari Issakainen
- bicie, klavír, basgitara, perkusie
Ilkka Salminen
- spev, gitara, basgitara, perkusie
1. Varpuspäivä
2. Kuoppa
3. Kuulut kesiin
4. Salain
5. Viimeiseen
6. Vähäinen violetissa
7. Sarastuskävijä
8. Maa syttyy
9. Tuulenkaato
10. Aatos
11. Uuvu oravan luu
12. Rannalta haettu
Airut: aamujen (2006)
Maaäet (2006)
Väre (2002)
Airut: ciwi (2000)
Kauan (1999)
Hallavedet (1998)
Vydáno: 2006
Vydavatel: Prophecy Productions
Stopáž: 60:18
Produkce: TENHI
Studio: UTU Studio,
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.