„GRAVE vydávají nové album“. A touto stručnou větičkou je řečeno prakticky vše. Jsem si jistý, že drtivé většině z vás bohatě stačí k vytvoření zcela komplexního obrázku o „As Rapture Comes“ právě tato čtveřice slov. Ale bez obav, už jen kvůli jedincům, kteří stále ještě nejsou s tvorbou severské legendy s velkým „L“ dostatečně obeznámeni, se i dnes vyplatí ztratit pěkných pár sentencí navíc.

Comeback, který rozhodně nepostrádal smysl. Pravda, první kolekce po zmrtvýchvstání „Back From The Grave“ (2002) se dá i s odstupem času hodnotit jako rozpačitá (je pozoruhodné, že podobné symptomy vykazuje i návratová deska spřízněných UNLEASHED), nicméně její nástupce „Fiendish Regression“ (2004) již definitivně přesvědčil všechny pochybovače, že jedni z tvůrců švédského old school jsou zpět v plné síle. GRAVE svoji pozici navíc dokázali podpořit i výtečnými a energií nabitými live sety v předprogramu EXODUS a CRYPTOPSY. Jinou neméně podstatnou záležitostí byl i příchod Pelleho Ekegrena (COERCION), jehož hbité paličky evidentně popohnaly švédský ansámbl od dominujících středních houpaček směrem k citelně agresivnějším polohám.

A právě ona agresivita je tím vůbec největším překvapením, které „As Rapture Comes“ ve svých drážkách ukrývá. Sázka na drsnější notu ve spojení s monstrózním zvukem ze studia Soulless (ve vztahu k tvorbě Lindgrenovců vskutku výstižné jméno) vyústila v nejsyrovější album v historii GRAVE. Zvuk už má poměrně daleko k tradičnímu švédskému chrastění made in Sunlight nebo starší Los Angered, naopak se velmi přibližuje k hloubkám, které dnes kapely extrahují například z Berno Studios. Při drtivých sypačkách typu „By Demons Bred“ nebo „Unholy Terror“ se mi do mysli vkrádají slovutní VOMITORY, jejichž mohutný sick sound je na švédské death metalové scéně více než pověstný. Na výbornou rovněž zapracoval vrchní kostlivec Ola Lindgren, jenž vedle tradičně spolehlivého kytarového obrábění rozehrál skutečně impozantní vokální performanci, dosud nemající na deskách GRAVE obdoby. Čitelný a přitom nemravně obhroublý growl nahání husí kůži především ve sliznatých, jako med se táhnoucích pasážích, kde Lindgren v dokonalém přestrojení za pralesní obludu natahuje svoje hlasivky doslova až k prasknutí (viz třeba refrén „Through Eternity“). Povinnost mi velí zmínit ještě jednu velmi zajímavou perličku, a sice překvapivý cover „Them Bones“ od ALICE IN CHAINS, který v tracklistu nalezneme pod číslem 9. Hádám, že ani samotný Jerry Cantrell, předák této známé grungeové partičky, by horko těžko rozpoznával skladbu, kterou kdysi sám složil v rámci veleúspěšného alba „Dirt“ (1992).

Kdo by to byl čekal, že veteráni švédského extrému vyrukují na stará kolena s tak brutální deskou? „As Rapture Comes“ šokuje svoji energičností, bere dech svoji intenzitou a zároveň také rázně zavírá čelisti všem škarohlídům, kteří již dávno odložili GRAVE do starého železa. Severská ikona znovu dokazuje oprávněnost svého comebacku, znovu potvrzuje svoji výjimečnou pozici na scéně a co je ještě mnohem důležitější, znovu demonstruje fakt, že pravý švédský death metal má co říci i v roce 2006.