KISSIN' DYNAMITE - Back With A Bang
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
„GRAVE vydávají nové album“. A touto stručnou větičkou je řečeno prakticky vše. Jsem si jistý, že drtivé většině z vás bohatě stačí k vytvoření zcela komplexního obrázku o „As Rapture Comes“ právě tato čtveřice slov. Ale bez obav, už jen kvůli jedincům, kteří stále ještě nejsou s tvorbou severské legendy s velkým „L“ dostatečně obeznámeni, se i dnes vyplatí ztratit pěkných pár sentencí navíc.
Comeback, který rozhodně nepostrádal smysl. Pravda, první kolekce po zmrtvýchvstání „Back From The Grave“ (2002) se dá i s odstupem času hodnotit jako rozpačitá (je pozoruhodné, že podobné symptomy vykazuje i návratová deska spřízněných UNLEASHED), nicméně její nástupce „Fiendish Regression“ (2004) již definitivně přesvědčil všechny pochybovače, že jedni z tvůrců švédského old school jsou zpět v plné síle. GRAVE svoji pozici navíc dokázali podpořit i výtečnými a energií nabitými live sety v předprogramu EXODUS a CRYPTOPSY. Jinou neméně podstatnou záležitostí byl i příchod Pelleho Ekegrena (COERCION), jehož hbité paličky evidentně popohnaly švédský ansámbl od dominujících středních houpaček směrem k citelně agresivnějším polohám.
A právě ona agresivita je tím vůbec největším překvapením, které „As Rapture Comes“ ve svých drážkách ukrývá. Sázka na drsnější notu ve spojení s monstrózním zvukem ze studia Soulless (ve vztahu k tvorbě Lindgrenovců vskutku výstižné jméno) vyústila v nejsyrovější album v historii GRAVE. Zvuk už má poměrně daleko k tradičnímu švédskému chrastění made in Sunlight nebo starší Los Angered, naopak se velmi přibližuje k hloubkám, které dnes kapely extrahují například z Berno Studios. Při drtivých sypačkách typu „By Demons Bred“ nebo „Unholy Terror“ se mi do mysli vkrádají slovutní VOMITORY, jejichž mohutný sick sound je na švédské death metalové scéně více než pověstný. Na výbornou rovněž zapracoval vrchní kostlivec Ola Lindgren, jenž vedle tradičně spolehlivého kytarového obrábění rozehrál skutečně impozantní vokální performanci, dosud nemající na deskách GRAVE obdoby. Čitelný a přitom nemravně obhroublý growl nahání husí kůži především ve sliznatých, jako med se táhnoucích pasážích, kde Lindgren v dokonalém přestrojení za pralesní obludu natahuje svoje hlasivky doslova až k prasknutí (viz třeba refrén „Through Eternity“). Povinnost mi velí zmínit ještě jednu velmi zajímavou perličku, a sice překvapivý cover „Them Bones“ od ALICE IN CHAINS, který v tracklistu nalezneme pod číslem 9. Hádám, že ani samotný Jerry Cantrell, předák této známé grungeové partičky, by horko těžko rozpoznával skladbu, kterou kdysi sám složil v rámci veleúspěšného alba „Dirt“ (1992).
Kdo by to byl čekal, že veteráni švédského extrému vyrukují na stará kolena s tak brutální deskou? „As Rapture Comes“ šokuje svoji energičností, bere dech svoji intenzitou a zároveň také rázně zavírá čelisti všem škarohlídům, kteří již dávno odložili GRAVE do starého železa. Severská ikona znovu dokazuje oprávněnost svého comebacku, znovu potvrzuje svoji výjimečnou pozici na scéně a co je ještě mnohem důležitější, znovu demonstruje fakt, že pravý švédský death metal má co říci i v roce 2006.
Kdo by to byl čekal, že veteráni švédského extrému vyrukují na stará kolena s tak brutální deskou? „As Rapture Comes“ šokuje svoji energičností, bere dech svoji intenzitou a zároveň také rázně zavírá čelisti všem škarohlídům, kteří již dávno odložili GRAVE do starého železa.
8,5 / 10
Ola Lindgren
- zpěv, kytara
Jonas Torndal
- kytara
Fredrik Isaksson
- baskytara
Pelle Ekegren
- bicí
1. Intro - Day Of Reckoning
2. Burn
3. Through Eternity
4. By Demons Bred
5. Living The Dead Behind
6. Unholy Terror
7. Battle Of Eden
8. Epic Obliteration
9. Them Bones (ALICE IN CHAINS cover)
10. As Rapture Comes
Burial Ground (2010)
Exhumed - A Grave Collection (compilation) (2008)
Dominion VIII (2008)
Enraptured (DVD) (2006)
As Rapture Comes (2006)
Fiendish Regression (2004)
Back From The Grave (2002)
Extremely Rotten Live (live album) (1997)
Hating Life (1996)
Soulless (1994)
..And Here I Die… Satisfied (EP) (1993)
You'll Never See... (1992)
Into The Grave (1991)
Tremendous Pain (single) (1991)
GRAVE / DEVIATED INSTINCT / DEVOLUTION (split) (1991)
Promo 1989 (promo) (1989)
Anatomia Corporis Humani (demo) (1989)
Sexual Mutilation (demo) (1989)
Sick Disgust Eternal (demo) (1988)
Vydáno: 2006
Vydavatel: Century Media Records
Stopáž: 41:10
Produkce: GRAVE
Studio: Soulless Studios (Sweden)
\m/
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Zatím jen taková ochutnávka z připravovaného alba, které vyjde na konci srpna, plus dva znovu nahrané starší kousky. Ale Kanaďané svým vzletným prog metalem, odkazujícím i na to nejlepší od OPETH, dávají tušit, že se vrací ve slušné formě. Těším se.
"Ty Maďaři s tou trubkou" stále žijí a razí ten svůj atmo BM, tentokráte se střídavými úspěchy. Je to jako když při stěhování odsunete gauč, objevíte za ním zapadlé CD (nebo spíš MC?) a stisknete "play". Nové album s třicet let starou duší. Nostalgické.
Stále jsem spíše skeptický k těmto přehrávkám letitých klasik, ale je potřeba uznat, že alespoň z technického hlediska dostala legendární nahrávka osvěžující vitamínovou injekci. Otázkou ale zůstává, zda-li by nakonec nestačil slušný studiový remastering.
Před vydáním nového materiálu si připomínám album z roku 2022 a je to poslech, který mi v uších krásně dozrál. Mix postpunku, darkwave se špetkou black metalu často dává vzpomenout na ULVER v době jejich transformace.
V tom horkém spálenopoříčském sobotním odpoledni to byla láska na první poslech. A i na ty další se ukazuje, že "Vítejte v pekle" je úžasným black´n ´rollovým konglomerátem pod vlivem MOTÖRHEAD a MASTER´S HAMMER. Více takové čerstvé krve na naši scénu!
S výnimkou niekoľkých motívov a vokálu sa jedná o exkurziu v doméne kompozičnej bezradnosti a slabom zvuku. Ťažko uchopiteľný prekombinovaný a vo svojej podstate plochý materiál znie nefunkčne a zastaralo podobne ako jeho dvaja predchodcovia.