PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V českých zemích se moc skupinek zabývajících se gotickým rockem zrovna nevyskytuje.O to jsem byl šťastnější, když jsem přes složitou síť odkazů objevil CALATHEu. A jsem patřičně rád, že mě složitá cesta dovedla až na jejich web, který nejen že je krásně vyvedený, ale také obsahuje maximum informací. Napsal jsem jim strohý mail a kluci z CALATHEi poděkovali (za co ?? :) a obratem mi poslali své demo. Když vám někdo řekne, že z lidí vymizel přátelský přístup, tak tomu prostě nevěřte, není to pravda a kluci z CALATHEA jsou toho názorným příkladem.
Deska Wish Thinking má na to, že jde pouze o demo, vynikající grafiku a booklet působí tak... pozitivně melancholicky (co mě to zas napadlo, sakra :)... ne, vážně, grafik odvedl skvělou práci. Kapela má za sebou teď už dvě dema, tvoří ji čtyřčlenná posádka, basa, kytara/vokály, bicí a klávesy. Kluci se svých úloh zhostili skutečně náramně.V hudebním stylu, který CALATHEA produkuje není potřeba mít nějaké úchvatné muzikantské nadání - nejsou tam šílená sóla a podobně, bicí linky nepůsobí složitě a ani s ostatními nástroji to tak není. Sebelepší muzikantský výkon je však utopen když skladba nemá smysl, pointu, kouzlo... a to všechno skladby CALATHEi mají. Krásný, fascinující, melancholicky laděný gothic rock.
Kapela má obrovské nadání napsat hit. Ne "hit", který se hraje v rádiu a prošumí hlavou (brrr), ale skutečný hit, s chytlavou melodií, kterou si budete zpívat na procházce se psem. Kdybych měl CALATHEU k něčemu přirovnat, nabízejí se finští HIM. Ale nenechte se oklamat, CALATHEA je mnohem lepší než tihle Finové!! Ano, neznámá česká parta je lepší než kapela, kterou hrajou na hudebních kanálech po celém světě a navíc hraje podobný styl hudby.
Desku otevírá nádherná kompozice "Wish thinking", kterou jsem si pouštěl několik dní pořád dokola. Její refrén jsem si často prozpěvoval, neboť celá tvorba CALATHEi je až nechutně chytlavá. Druhá skladba, "In Angelic Arms" je pro změnu velice pomalá, vleklá (ale NE utahaná!), nemá tak silný refrén, je taková... hodně relaxační, meditační. Třetí skladba je "So deep so much" . Další hit, jinak to popsat nejde. Kdyby se tato kapela dostala do ruk nějakým rockověji založeným puberťačkám, už je nepustí :). Následuje rockovější, o něco málo agresivnější věc - "Like your Light", kterou střídá "The Nostalgia”, na jejíž natáčení si kluci pozvali hosta - zpěvačku Olgu Pytlounovou. A skutečně, její přítomnost skladbu pěkně okořenila. CALATHEA nevyzní naivně jako HIM i přes poměrně "sladký" zpěv, který však její tvorbě krásně sedí si udržuje velký odstup od rádiového kýče. Je mi jasné, že zatvrzený blacker tohle album bude považovat za "přihřátou hrůzu", ale na to se dá říct jen jedno: polibte si... preference. Já taky poslouchám (a dokonce hojně) black, ale není třeba se bát vlivů dobré a kvalitní hudby, když neobsahuje tuny skřeků a dvojitých kopáků.
Abych nezklamal, texty jsou skutečně i o lásce, i o vnitřních pocitech jedince. Ale opět - nevyzní stupidně ani naivně jako některé počiny třeba slavných HAMMERFALL (teď mě banda speeďáků ukamenuje). O lásce je i skladba "Love died with Shakespeare”, pomalá balada s pozitivně znějícím a chytlavým refrénem. No ale abych jen nechválil, právě této skladbě by seděl o něco preciznější pěvecký výkon v refrénu. Znělo to trochu jako by to Lukáš ze sebe musel tlačit, ale v celkové kompozici se to celkem ztratí, pořád se jedná o vynikající skladbu. Následují ještě čtyři skladby, pomalejší i rychlejší, blýskne se krásně melancholický klávesový part nebo krásný refrén.
CALATHEA je uchvacující kapela. Místy by potřebovala něco trošku vypilovat, hlavně zpěv, který je na 90 % líbivý, ale občas by přece jen neškodila větší... jistota, jinak Lukáš zpívá vážně pěkně a vůbec, vždyť jde teprve o druhé demo!! Víte co může dokázat tahle kapela na debutu, až přijde?? CALATHEA je další úžasný důkaz, že česká scéna není mizerná a že není třeba se upínat k Norsku nebo Anglii, máme pěknou scénu a kapely, jako je CALATHEA k tomu přispívají velkou měrou. Ponořte se do světa slz štěstí a příjemné melancholie.
9 / 10
1. Wish Thinking
2. In Angelic Arms
3. So Deep So Much
4. Like Your Light
5. The Nostalgia
6. At Some Time
7. Tale of Four Walls
8. Love Died Wiith Shakespeare
9. Inquisitive Game
10. Dream of Little Fay
11. Close To No One
12. of Vain Sleepwalking
Wish Thinking (demo) (2001)
Touch of Empty Verse (demo) (1999)
Jedna z mála nebo dokonce jediná ze skupin, které jsou schopny u nás prezentovat gotický rock ve stylu HIM. Dvanácti skladbový materiál míří právě do této žánrové kategorie, tedy populárně-komerční formy gotického rocku, chcete-li love-metalu. Příjemná melodická přímočarost a líbivá gotická zasmušilost jsou hlavními artikly, se kterými CALATHEA na tomto albu obchoduje – co bohužel velmi zaostává je vokál, který působí velmi únavným a sterilním dojmem. Oproti vzdáleným příbuzným z TIAMAT nemá zpěvák a kytarista Pavel Pirkl v hlase Edlundovský charismat, který by poněkud monotónní pěvecké linky umocnil na něco víc. Také škoda, poněkud nečitelného a splývavého zvuku, kterým je nahrávka ošetřena.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.