PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nevím, jak je to možné, ale z nějakého neznámého důvodu chybí na těchto stránkách alespoň minimální zmínka o francouzských milovnících jisté polské vodky. Poměrně překvapivé, zvlášť když kapela nepatří mezi našinci úplně neznámé spolky (nějaké ty koncerty v Praze a v Brně); především jí pak nelze upřít vysokou kvalitu. Příznivci technicky zpracovaného bordýlku však nemusí zoufat – sice se zpožděním, ale přeci jen jsou ZUBROWSKA představeni i zde.
Pakliže vás při čtení předchozí věty napadli THE DILLINGER ESCAPE PLAN či podobně zaměřená seskupení, máte samozřejmě pravdu. Na první poslech(y) nestrukturovaný, chaotický a zmatený konglomerát, na ten další pak přesně zpracovaná, technicky brilantní a notně brutální nahrávka (až mám někdy pocit, že mi z toho praskne hlava). Přestože se v poslední době objevují stále nové a nové přírůstky hrající relativně „podobným“ způsobem, nedá se v tomto případě hovořit o nějakém klonu. Málokdo má ostatně na to, aby takovou muziku dovedl kvalitně zahrát, tak proč kopírovat, že… ZUBROWSKA jsou tedy dalšími z těch, kteří se možná tak trošičku svezli na vlně mathcoru, ale v jejich tvorbě jsou patrné i jiné příměsi. Deathu a grindu si tak trochu dle očekávání užijeme do sytosti, ale místy je zde zastoupeno třeba i nějaké to hardcorové houpání. Vše je zpestřeno dvěma výbornými vokalisty, kteří předvádějí jak brutální murmur a prasečí chrochtání (Clod), tak hácéčkový křik a jekot (Ben). Představovaný kotouč je nesmírně intenzivní, místy až brutální a pouze výjimečně přichází kraťoučké zvolnění (děje se tak ale jen velmi zřídka). Album jako celek tak působí hodně natlakovaně a stísněně, což však vzhledem k jeho délce (cca půlhodinka) funguje znamenitě. Oproti předchozímu zářezu „One On Six“ se navíc jedná o rozmanitější materiál – ZUBROWSKA se nyní již neprezentují pouze brutální destrukcí, místy taky trošičku (ale opravdu jenom trošičku) zvolní. O to více jsou však zběsilejší co se týká techniky hraní – jejich muzika obsahuje nekonečné množství změn tempa a přechodů, přičemž na sebe vše naprosto přirozeně navazuje a možná nad očekávání dobře do sebe zapadá.
Pokud tedy máte rádi „dillingery“ (ty především), „cephalicy“, nějaký ten technicky namakaný death ve stylu DYING FETUS či zkrátka jen agresivně pojatou muziku se znamenitě zvládnutými hráčskými výkony a lehkým nádechem chaotična, pak by mohli být ZUBROWSKA tajným tipem pro vás. Mne si získali již svou prvotinou, avšak na „Family Vault“ nabylo jejich snažení dokonalejšího stupně. Jsou zde více techničtější, více rafinovanější a o dost komplikovanější; případnému posluchači nabízejí větší spektrum nálad, než je pouhá nasranost (která je zde ale zastoupena zdaleka nejvíce). Opravdu výrazně doporučuji podchytit si tuto mladou francouzskou bandu již teď, v jejích počátcích – to abyste v budoucnu nebyli příliš překvapeni…
Mathcore s příměsí grindu, deathu a pár dalších pochutin aneb technicky vytříbená, přesto notně brutální muzika. Nesmírně intenzivní, stísněná a zběsilá nahrávka. Něco pro příznivce THE DILLINGER ESCAPE PLAN, v menší míře pak třeba i CEPHALIC CARNAGE či DYING FETUS.
8 / 10
1. From Hell
2. Ode To My Black Sun
3. C.O.V.E.D.
4. Maniac Rockers From Darkness
5. Vampire Killing Kit
6. Pay To Play
7. Cause I Just Can Love Some Dead Persons
8. Through The Sky
9. In The House Of Seven Deads
10. What A Wondeful World
Datum vydání: Pátek, 1. dubna 2005
Vydavatel: Xtreem Music
Stopáž: 33:25
Produkce: Stephan May
Tahle kapela je pro mě absolutníí špičkou žáánru, takže i když mě novinka chytla vííc, pořáád musíím dáát spoustu bodů:o)).
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.